Je ve mně hodně zmijozelského...

Mary Elizabeth Thornhill

Sám seba charakterizuje ako typického melancholika a introverta, ktorý má rád samotu, ale aj chvíle v spoločnosti svojich chrabromilských priateľov. Niekedy stačí málo, aby vybuchol, no inak je to fajn chlapík. Bývalý chrabromilský metlobalový kapitán, nositeľ Rádu Godrica Chrabromila i Rádu ostrého brka. Pravidelne prispieva do Denného Proroka i chrabromilského fakultného časopisu Lví tlapou.

Nebelbrachom Mechachom som sa stretla U Troch metiel a porozprávala sa s ním o jeho vzťahu k metlobalu, láske k Chrabromilu i o jeho plánoch do budúcnosti.

 

Máš veľmi zvláštne meno. Aký je jeho pôvod?

To je zajímavé. Mnoho lidí si myslí, že jsem Nebelbrach kvůli Nebelvíru. Ale původní záměr byl jiný. Když jsem se hlásil na Hog, četl jsem hodně Egona Bondyho, který si svůj pseudonym zvolil tak, aby zněl židovsky. Protestoval tím proti antisemitismu 50. let. U nás je většina jmen anglického původu. Rozhodl jsem se jít proti proudu a zvolit jméno, které bude jiné. A kvůli tomu, co jsem již řekl, jsem chtěl, aby znělo židovsky. První varianta byla Mebelbrach Mechacha, líbilo se mi, že by mělo první slabiky stejné. Jenže Mebelbrach znělo jako möbel, což se mi nelíbilo. Tak jsem posunul písmeno, a vznikl Nebelbrach.

 

O tebe je známe, že máš veľmi kladný vzťah k metlobalu. Aké boli tvoje metlobalové začiatky?

Myslíš kvidyč? - zasmeje sa – 

Když jsem nastoupil do prváku, měli jsme sraz v ostravské ZOO. Vrátil jsem se z něj, a zrovna probíhal náš trénink. Volno bylo na chytači, tak jsem tam skočil, aniž bych se kapitánky zeptal, zda smím. A už jsem tam zůstal. Trvalo mi skoro tři sezóny, než jsem tam získal mistrovskou úroveň. To byl ještě starý systém, kdy hráč získával na postu procenta, a když jich získal 100, stal se mistrem. V první sezóně jsem pomáhal kapitánce Aki s hlídáním zdraví hráčů a tak. Zápasy bývaly dlouhé, trvaly i přes noc. Když bylo rozhodnuto počtem vstřelených gólů, dostal jsem se na chytače, a trvalo to a trvalo, než jsem chytil zlatonku.- smeje sa - Bohužel, v té první sezóně jsme prohráli se Zmijozelem. Vedli jsme o 140 bodů, ale oni pak chytili zlatonku, prohráli jsme o 10.

 

Tak to nepoteší... Spomenul si starý systém, ty si jeho odchovancom, môžeš teda porovnávať. Ktorý systém sa ti zdal lepší, či spravodlivejší?

Nemáš jednodušší otázku? Cerridwen kdysi napsala do Denního věštce článek "Famfrpál - nudná klikačka, zábava nebo něco jiného?" Starý systém byl méně akční, člověk prostě jen klikal čas od času na tlačítko. Dnes můžeme provádět více věcí: přihrávat, vybírat si obruč, vybírat hráče, na kterého pošleme potlouk, chytači musejí prolétávat překážkami a fakt chytat zlatonku. Herně je to zajímavější. Na druhé straně je však méně času na rozhovory, kontakt s druhými hráči, vše je hektické. A daleko komplikovanější, nechtěl bych být dnes kapitán. Občas vůbec nestíhám číst všechny příspěvky a hlášky komentátora. Takže bych to nehodnotil na škále lepší - horší, je prostě jiný. A spravedlnost... Vždy hraje roli i náhoda. - usmeje sa -


Počula som o tebe, že si aj skvelý komentátor a svojho času si komentoval školské majstrovstvá. Mohol by si sa s nami podeliť o nejaký vtipný, či zaujímavý zážitok?

No, spíše jsem psal reportáže ze zápasů do Denního věštce.- zamyslí sa –

Ono to popravdě moc vtipné není. Člověk musí neustále sledovat zápas, dělat si poznámky, pak stráví hodiny psaním reportáže... Jde prostě o práci. Nejvtipnější zážitek s kvidyčem mám z doby, kdy jsem byl kapitán. Hráli jsme proti Havraspáru, mimochodem, byl to jeden z nejpříjemnějších zápasů, psal jsem pak o něm do Lví tlapou. Poslal jsem se na post odrážeče, ale nedařilo se mi nastoupit. Pak jsem zjistil, že místo koštěte držím v ruce hůlku.


Keď ťa tak počúvam, ty určite nemáš núdzu o fanúšičky. Si mladý, všestranne úspešný, nádejný hráč profiligy.... - úsmev – 

 -začervená sa - V minulosti to bylo lepší, když jsem byl kapitánem, tak se hráčky téměř rvaly o to, která ode mne dostane hubičku. To byly tréninky! - zasníva sa - 
Ale samozřejmě, časy se mění. Dnes jsou tu již populárnější osobnosti. Nejsem už tak aktivní, jako jsem býval, takže dnes už tolik pozornosti nevzbuzuji.

A ešte si aj skromný - uznanlivo žmurkne - Napriek tomu, si jediný chrabromilský profík, čo sa aj naďalej zúčastňuje fakultných tréningov a neváhaš podať pomocnú ruku tomu, kto potrebuje....

Bohužel, nemám už tolik času, abych se účastnil každého tréninku. Ale když to jde, rád přijdu. Zdar a sílu Nebelvíru, jak v kolejní hymně napsal Ladard Papulka, je stále mým heslem.


Z toho, čo si mi doteraz povedal, cítiť veľkú lásku k Chrabromilu. Uvažoval si však niekedy nad tým, že by ťa bol klobúk zaradil do inej fakulty? A splnilo rozhodnutie múdreho klobúka tvoje predstavy?

Do naší školy mě přivedla kamarádka Owliane Nyctea McSnowy, která zde již studovala v nebelvírské koleji. Bohužel již hrad opustila. Chtěl jsem být ve stejné koleji jako ona. Jinak bych možná uvažoval i o jiné alternativě, myslím, že je ve mně hodně zmijozelského. Ale to není překvapení, paradoxně Nebelvír a Zmijozel jsou si hodně podobní. Nevadila by mi však ani jiná kolej, v Mrzimoru a v Havraspáru jsem poznal spoustu skvělých lidí.
Myslím, že bych mohl být v kterékoli koleji. Ale jsem rád, že jsem v Nebelvíru, poznal jsem tu úžasné množství skvělých lidí, cítím se zde spokojený. Ano, miluji Nebelvír.

 usmieva sa - To je z mojej strany všetko, veľmi pekne ďakujem za rozhovor.

Rádo se stalo :-)

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 9 + 9 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


Napsal: Mary Dne: 24.04.2016 ve 22:45

škoda, že to kvôli aktuálnosti prešlo istými zmenami... 

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz