Jak to bylo s René Korbelem

Usazuji se ke stolu U Tří košťat, rozkládám všude kolem sebe své poznámky a barevně vyzdobenou myšlenkovou mapu, která mi má napovědět, kdo že je zlodějem, ostřím brk a vyčkávám. Zanedlouho se ke mně připojí vzácný společník, investigativní novinář René Korbel, aby nabídl čtenářům LT svůj exkluzivní pohled na kauzu kradeného článku. 

M: Vítej, René. Jak se dneska máš?
RK: Pohoda, lahoda, vyspaně (konečně) a v očekávání.

M: V očekávání? Něco, o čem by naši čtenáři měli vědět? 
RK: Jistě, jistě. Očekávám omluvu od Lví Tlapou za hanebné skutky, které poškodily mou kariéru. *odtuší*

M: Pár slov na úvod? Řekneš čtenářům, kdo jsi, kde pracuješ, co děláš, jak ses k té práci dostal...? :-)
RK: Drazí čtenáři Lví Tlapou, mé jméno jest René Korbel. Jsem nezávislý investigativní novinář přispívající mimo jiné pro Lví Tlapou, Denního věštce, Křivákův dech, magazín Hůlka a plášť a spolupracující například s Corvinem Declaratio. *usměje se a odpočítává na prstech*

M: Tak to vypadá, že tvá kariéra jen vzkvétá. Když už jsme však u zlodějin a padoušského čísla, řekl bys sám o sobě, že jsi spíše padouch, nebo hrdina?
RK: Já osobně se necitím být vyhraněn ani jedním, ani druhým směrem. Samozřejmě jako novinář máte určité morální závazky, na druhou stranu investigativní novinařina Vás někdy nutí k užití jistých nestandardních prostředků a metod k získávání informací. *mrkne*

M: Ve které koleji jsi v Bradavicích studoval? Tvá osoba je pro naše čtenáře přece jenom pořád ještě velkou neznámou.
RK: Skutečnost je taková, že jsem nestudoval v Bradavicích. Byl jsem jeden ze studentů, jehož rodiče zvolili jako tu vhodnější cestu domácí výuku. Veškeré kouzelné dovednosti jsem tak získal od svého otce Henryho Korbela jr. *nechá čtenáře nahlédnout do svého dětství*

M: Tak to pak ano. A jak ses tedy vlastně ke spolupráci s hradními časopisy dostal?
RK: To je celkem jednoduché. Začínal jsem v časopisech a novinách mimo Váš hrad. Tam jsem se setkal s několika novináři, kteří dříve studovali a psali pro časopisy na Vašem hradě a přes ně jsem potom získal kontakty na hradní šéfredaktory. Když se pak objevil nějaký případ, který mi stál za prozkoumání, skočil jsem po něm. *mrkne*

M: O čem píšeš nejraději?
RK: Jako investigativní novinář mám rád zajímavé případy. *oči se mu při tom rozzáří* Rád rozkrývám komploty a spiknutí a upozorňuji, na problémy, které ostatní (třeba i záměrně) přehlížejí.

M: Tak to rádi slyšíme. Jedním z takových případů je možná i nedorozumění, ke kterému v našem časopise došlo před nějakým časem. Ty jsi mu věnoval jeden celý článek, mohl bys nám proto říct, o co přesně šlo?
RK: *při slově "nedorozumění" si odfrkne* Neřekl bych, že je to jeden z mých klasických případů. Nestává se Vám právě často, že byste otevřeli noviny a četli článek po kterým jste podepsáni, ale rozhodně jste ho nepsali a ani ho nikdy neviděli. *přiblíží s mírnou hořkostí v hlase zmíněnou kauzu*

M: Jaká byla tvá první reakce?
RK: Myslel jsem, že jde o špatný vtip, nebo nedorozumění, pak jsem si přečetl editoriál čísla a došlo mi, že je to myšleno vážně. Mým prvním krokem byl dopis šéfredaktorce a následně distanc od daného článku v Denním věštci.

M: Dostala se k tobě nějaká odezva od čtenářů? Z čeho soudíš, že článek poškodil tvoje jméno, potažmo kariéru?
RK: Jistě, někteří čtenáři mi později dali najevo, že jim daný článek nepřišel, jak bych to jen řekl - hledá správné slovo - adekvátní k novináři mého ražení. To je docela jasné mé jméno bylo použito pod článkem, který jsem nepsal, následně se k onomu incidentu časopis Lví tlapou nijak nevyjádřil, takže mnoho čtenářů mohlo být jistě zmateno danou situací. V očích některých jsem možná dokonce pozbyl důvěryhodnosti, což je u investigativního novináře řekl bych až zničující. *vysvětlí*

M: Chápu. Dobře, dobře. Chápu tvé rozhořčení, ale není třeba se rozčilovat. Jak to všechno bylo, se čtenáři (stejně jako ty) dozví v editoriálu čísla. Blížíme se do finále, mám už poslední dvě otázky. Můžeme od tebe očekávat v brzké době nějaký příspěvek do Tlapy?
RK: To záleží na tom, jestli Lví tlapou dokáže nějak osvětlit své chování a omluvit se za něj.

M: To zní férově. Máš pro naše čtenáře nějaké novoroční předsevzetí?
RK: Mým předsevzetím je nedávat si novoroční předsevzetí. Chce-li člověk něco udělat se svým životem, není radno to vztahovat k Novému roku, ale udělat to hned a bez odkladů. *usměje se*

M: Tak ti děkuju za rozhovor, jsem si jistá, že ho čtenáři ocení stejně jako já. A doufám, že se brzy potkáme při tvorbě některého z dalších čísel LT! :-)
RK: Možná. *přikývne s úsměvem* Už se těším, až si nové číslo přečtu.

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 2 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


René Korbel na hrad!

Napsal: Olivka Dne: 02.01.2018 ve 22:21

Chudák malý René. Takhle trpět! Už se těším na spoustu a spoustu jeho článků, které budou jistě dodané ještě před deadlinem, jak bude natěšen na obnovenou spolupráci! :))

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz