I kouzelníci bojují s časem

Většina z nás má mezi mudly spoustu přátel a známých, a tak pro nás asi není překvapením, že největším soupeřem nekouzelníků je v posledních letech čas. Mudlové jsou známí tím, že někam neustále spěchají a že jejich nejčastější výmluvou je nedostatek času. Ať už se vydáte na exkurzi do mudlovského světa kamkoliv, nemůžete se nesetkat s nějakým uspěchaným mudlou - zvlášť v dopravních prostředcích jich najdete nadbytek. Obvykle se poznají podle brunátné tváře, strhaného výrazu a kruhů pod očima. 
Z času se stal zkrátka obrovský mudlovský business. Všichni neustále kontrolují své hodinky, zdali se o vteřinu neopozdily, pořizují si diáře, "to do listy" a přidávají si na své démonky (poznámka pro neznalé mudlovských zvyků: mobilní telefony) nové a nové aplikace, které jim radí a pomáhají, jak co nejefektivněji naložit s časem. Možná i vy jste se, ač patříte mezi kouzelníky, setkali s označením prokrastinace. Někteří tento nešvar označují za nemoc, jiní za eufemismus pro lenost. 

A jak to vlastně mají kouzelníci s časem? 
I my se na škole neobejdeme bez nějakých předem stanovených termínů. I my si můžeme neustále kontrolovat přesný čas na hodinách na severní a jižní věži. I v našich rodinách se můžeme setkat s hodinami, které však bývají od těch mudlovských často dosti vzdálené. 
Z historických pramenů je známo, že například profesor Albus Brumbál v kapse svého hábitu nosil malé kulaté zlaté hodinky. Místo dvanácti cifer však měly dvanáct ručiček, nebyla na nich žádná čísla a po obvodu ciferníku obíhaly maličké planety. Jak přesně hodinky fungovaly a zdali byl profesor Brumbál opravdu tak skvělým astronomem, aby podle polohy planet dokázal určit přesný čas, se však dodnes nepodařilo zjistit. Někteří tvrdí kritici Albuse Brumbála dokonce tvrdí, že jeden z nejmocnějších mágů všech dob byl analfabet a hodinky s planetami u sebe nosil jen proto, že v číslech by se ztratil. 

Mezi kouzelníky však nejsou ani neobvyklé hodiny, které vykonávají vesměs stejnou úlohu jako mudlovské "to do listy". Možná si někteří z vás vzpomenou na hodiny, které visely paní Weasleyové v kuchyni. Měly jen jednu ručičku a vůbec žádné číslice. Kolem dokola byly však napsány výroky jako "čas uvařit čaj", "čas nakrmit kuřata" či "jdeš pozdě". Těžko říci, jestli se podle nich Molly Weasleyová opravdu řídila a podřizovala se jim třeba až do takové krajnosti, aby po splnění každého úkolu přešla k hodinám a vyryla do nich za pomocí hůlky fajfku na znamení, že daný úkol splnila.  

I kouzelníci si nesmírně váží svého času. Kdyby ne, asi by nikdy tolik lidí netoužilo vlastnit Kámen mudrců. Nejenže přeměňoval věci ve zlato, ale zajišťoval svému majiteli nesmrtelnost. Tudíž mu dával neomezené množství veličiny, která se v podstatě nedá vyčíslit. Důkazem, že ani my, čarodějové, si nemůžeme čas nikterak přidat a je pro nás vzácný, jsou i obraceče času. Jak již název napovídá, pouze se s jejich pomocí můžeme vrátit zpět v čase, nikterak nám ve skutečnosti roky života nepřidají. Umožňují, nebo spíš umožňovaly (v dnešní době jsou obraceče času už opravdovou raritou), jeho uživateli být na dvou místech současně, což bylo ceněno zvláště pilnými studenty či kouzelníky, kteří se často prezentovali na veřejnosti. Moci jimi měnit historii byl jen nežádoucí vedlejší efekt.

Jak je vidět, i kouzelníci považují čas za nesmírně důležitý. Každý z nás ho má jen omezené množství a záleží jen na našich možnostech a prioritách, jak s ním hodláme naložit a jak hodláme svůj kouzelnický život prožít. A proto se snažme tak, abychom se po pár letech na sebe a svůj život neotočili se zdviženým obočím, ale naopak s úsměvem, co všechno jsme dokázali.

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 2 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz