Život s čarodítětem V.

Cestování s čarodítětem není žádný med. Zatím jsme se balili nejčastěji na 4-7 dní a cestu vlakem. Neumím si představit tu hrůzu, balit se třeba na 10-14 dní a k tomu letět k moři. 

Pro srovnání: 
- Když jsme byli dva, stačila nám krosna, jedna menší sportovní taška a batoh. 
- Když jsme cestovali s ročním čarodítětem na necelý týden na Letní seminář, musel se přidat ještě jeden velký kufr, skládací kočárek a pevná nákupní taška (na rychlý přístup k potravinám a jinému čarodítěcímu vybavení).
- Když jsme cestovali letos s dvouročním čarodítětem na Letní seminář, už jsem se hecla. Krosna a kočárek zůstaly doma. Jeden velký kufr, jeden batoh a dítě v nosítku.

Když to porovnám, nabízí se otázka: "A kam jsme všechny ty věci dali?" 
No, došli jsme k závěru, že nám stačí jen pomálu věcí, protože se přece tak rychle neušpiníme, jsme přece dospělí. Naopak čarodítě mělo vlastně na každý den dvě trička a jedny legíny. K tomu v létě měla ještě troje (!!!) šatičky. Zbytek jsou už jen drobnosti. A prostorově výrazné věci (např. dětské pleny) se dají koupit až na místě. Stejně tak se už čarodítě stravuje s námi.
A rodič, ať už mudla nebo kouzelník, musí počítat se vším, co si může počasí vymyslet. Bude pršet? Jen tehdy, když si nevezmete deštník nebo pláštěnku. Bude vedro? Jen tehdy, když si nevezmete plavky a letní věci. 

Letos jsme se odvážili jet bez kočárku a můžu říct, že jsem si dost oddechla. Mudlové si do Brna totiž vymysleli výluku vlaku, takže jsme polovinu cesty strávili v autobuse. To byla moje noční můra. Představa, že do zavazadlového prostoru ještě strkám kočár, mě děsila. Stejně tak, jako jsem se obávala toho, jak sakra to čarodítě vydrží připoutané celou dobu na jednom místě?! Naštěstí to zachránila kreslicí tabulka, na které se spíš vyřádil mudla, když kreslil čarodítěti různé obrázky. 

Autobus








Jediná scéna tak byla asi 10 minut před cílem, kdy už se čarodítě natolik nudilo, že začalo nespokojeně a spíše unaveně plakat a křičet.

Ještě se vrátím ke kočárku. Na výlety se nám nyní hodí spíše jako odkladiště batohů a zavazadel, ať se s nimi nemusíme tahat na zádech. Nosítko je bezvadné. Vejde se do tašky přes rameno, nezabere tolik místa a když je čarodítě v něm, máte dokonce i volné ruce. A úplně nejkrásnější pocit to je, když Vám v tom nosítku čarodítě usne. 
Spící
Obecně se stále snažím držet hesla, že raději toho s sebou vezmu víc než míň. I na jednodenní výlet třeba do ZOO vždy beru alespoň jedno triko, legíny a ponožky (plus další věci dle ročního období) navíc. Tohle se mi už nejednou vyplatilo. 
Důležitým faktem je také to, jak na cestách čarodítě zabavit. Vždy se vyplatí vzít se sebou nějakou novou a neokoukanou hračku, protože ta zaujme dítě nejvíc a nejdéle. A když už hrozí riziko úporného křiku, musí se i zarputilý rodič, který se dušoval, že svému čarodítěti do ruky nedá žádnou technickou vymoženost, přemoci a na těch pár minut čarodítěti tu placatou krabičku do ruky vrazit se spuštěným Krtečkem nebo Vosami (od Čiperků).

Cestování zdar!

Komentáře

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 8 + 7 (slovem)?
Akce

Přehled komentářů


Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz