Nebelvírská Noc rozhodnutí

- Ema s Thali sedia v kolejke a rozjímajú nad brilantným večierkom. Ema sa zabalí do deky a zasníva sa - To byla tak podarená noc! Vzpomínáš, Thali, jak byla ta komnata vyzdobená? Dodneška před sebou vidím celý ten zážitek. Mimo jiné jsem čekala parádní komnatu, a ouha…

Při vstupu do komnaty každého přepadl zvláštní pocit rozčarování. Každý očekával slavnostní prostředí a přitom se zde rozprostřela zcela obyčejná místnost. Šedivé kamenné stěny, pár dřevěných lavic a prázdné police. Nic, co by napovídalo, že se tu odehraje důležité rozhodování o budoucnosti.

Veru - práve naopak. Malo predsa ísť o večer rozhodnutia o tom, ktorý profesijný smer je nám predurčený. Nejeden z nás sa teda zľakol, či ho nakoniec nebude čakať nejaký test. Ešte horšie - či na nás nečaká nejaká praktická skúška pred profesormi, ktorí nás budú skúšať všetko, čo doteraz vieme a bude to hrozné a ťažké a... No, chápeš.

Jedno ale přece jen zaujalo naši pozornost. Podél stěn stály v úhledné řadě pohodlné kožené tašky na jedno rameno. Uvnitř každé tašky se nacházela mikroplyšová deka a svačinový balíček, který obsahoval chléb s dýňovou marmeládou zabalený v plátěném ubrousku, jablečný mošt ve skleněné lahvičce a kousek dýňového koláče na doplnění energie. Na každé tašce byl připnutý drobný lístek s jednoduchým nápisem: 

A tak sme si vzali tašky a vydali sa za Prin. Pripojila sa k nám aj madam kolejní. Prin nám oznámila, že nás čaká putovanie “od hvězd až po sklepení” a ja som nedokázala skrývať nadšenie. Najviac som sa tešila na tie hviezdy a najmenej na to sklepení. 

Ano, to bylo fantastické. Hvězdy? Sklepení? Honem, honem! Jako první jsme vyšli na Astronomickou věž. Rozléhaly se tam zvuky noci, šelest listů a šepoty hvězd. To byla nádhera! Tašku jsem si pěkně hlídala, co kdyby tam byla velká svačina?!

Ja som do tej svojej aj nakukla, kým sa Prin nedívala. Čo keby tam tá svačina práveže nebola?!

Nad hlavami nám visela mapa dubnového nebe, téměř přesně takového, jaké máme dnes:

A pak to přišlo. Prin si vzala dalekohled a začala zkouška. Našim úkolem bylo poznat, na jaké souhvězdí, vytržené z mapy, Prin ukazuje. To byl boj. Šlo rozhodně o rychlost a pozornost. 

Chvíľu nám trvalo, kým sme sa prestali hviezdami len kochať a začali sme naozaj hľadať. Emi, ani si nevieš predstaviť, aká som bola na seba hrdá, že mi to s nimi tak išlo. 

Ještě že jsou ty mudlovské vymoženosti, co? Já si zvětšovala obrázky co to jen šlo a bojovala o každý bod! A ty jsi byla skvělá, Thali! -culí se-

Ani sme sa nenazdali a prvá skúška bola za nami. Prin sa zdvihla a my sme statočne bežali za ňou na ďalšie stanovište. Aj mi bolo ľúto opustiť Astronomickú vežu, ale zvedavosť ma ťahala ďalej za ostatnými. 

Mě už bolely nožky, ale chtěla jsem jít dál a dál, vstříc dalším zážitkům a úkolům. Hořela jsem nedočkavostí. Koukala jsem na Prin jako na vedoucí bohyni. 

Zrazu sme zastali a Prin sa oprela o dvere, ktoré zaškrípali a pred nami sa objavilo laboratórium. Kotlíky statočne bublali, klokotali, staré knihy sa samé listovali. 

Ach, chyběl už jen Severus - culí se jak tele, ale pak se zase vrátí myšlenkami k výpravě -

Ehm. Byť tam Snape, nevedela by som hádam ani toľko málo, čo som si zvládla tipnúť takto. Spolier alert - vôbec som sa nedivila, že mi nakoniec nevyšli Lektvary ako to pravé orechové pre moju budúcnosť. 

Jo Severus, tomu by tahle soutěž šla úplně nejvíc! -maluje si srdíčko do notýsku-

No nic, jedeme dál… aby se nám tady ty dvě studentky neroztopily jako čokoláda. 

Když jsme splnili i tyto úkoly, Prin už se zvedla a mířila na další cestu. Honem jsme opět běželi za ní, připraveni na další nekonečná dobrodružství. Tentokrát nás čekal famfrpál. Došli jsme až na okraj hřiště k nenápadným dvířkům, kterými jsme prošli do kumbálu na košťata. V přístěnku bylo slyšet tiché vrzání dřevěných násad, jako by košťata netrpělivě čekala na vzlet.

Tu na nás čakala naozaj ťažká, ale ohromne nápaditá a zábavná úloha - Prin nám ukazovala metly a našou úlohou bolo správne určiť, ktorej známej osobnosti metla patrila. Čistá tipovačka z mojej strany, skôr by som zvládla na každej obletieť letovú plochu a určiť najrýchlejšieho letca. 

Já si teda oddechla, že nebudeme létat -směje se- ovšem slovo metly ve tvém jazyce zní dobře. Celkově je slovenština ve světě HP famózní! A mimochodem, koště jsem neuhodla ani jedno!  -usměje se na Thali-

-schuti sa zasmeje- Tak to hlavne nehovor pred slečnou Áňou, tá sa mojej “metle” smeje. Ja som si bola istá len Moodyho metlou - tú by som si aj vyskúšala hneď.

Plní nadšení jsme se zvedli a šli pro další úkol. Cesta nás vedla přes zelený trávník kolem stromů až k temnému okraji Zakázaného lesa. Zastavili jsme se na malém, stříbrem zalitém trávníčku. Čekala nás zkouška z Kouzelných tvorů. Tady jsme si konečně trošku odpočinuli. 

Ona tá Prin nie len úlohy mala skvelé, ale aj s tou svačinou sa blysla. Sendvič vykrojený do tvarov Fantastických zvierat bol až hriech spapať. 

Můj batůžek byl už touhle dobou dávno prázdný, všechno jsem stihla sníst po cestě. -zasměje se- 

Popri chrúmaní hrabáka som si aj ja spravila pohodlie a všetci sme sa pustili do hádania tvorov, ktoré nám Prin ukazovala. Videli sme kůroleza, měsíčníka, blikača aj lesného mužíčka.