Dycinky všude říkají, že nemáte mačkat to velké červené tlačitko. Ale taková ustanovení, ty nejsou nic pro mě. Tak jsem držel v ruce tu kovovou krabičku a tlačítko zmáčknul. Z repráku se nejpve ozval enem šum, pak chrchlání… a pak hlas:
„…Kunhuta nemohla být u prstenu. Celou dobu se horlivě snažila vyhrát soutěž, ve třetím vagónu, ve škrábání rampouchu.“
Říkal jsem si, že by to moh říct každej, že jo? No jo, ale pak se vokázala s diplómem v ruce a bylo jasno jako po čaji s meducínkou, kterej jsem si chtěl dopřát před tím hrůzným vobjevem. Kunhuta Zlatá má neprůstřelné alibi (zkoušel sem do nich vypálit pár broků, ale vodrazily se). Ale zasejc moc nesmutněte, eště máme spooousty podezřelejch.

Už sic bylo jasné, kdo není podezřelej, ale moje druhá fusekle nikde. Copa byste dělali na mém místě vy, hmmm? No správně, má ctěná ručka opět zašátrala v bedínce, zda náhodou nenarazí na něco, co by mně vynahradilo mou strátu.
Dámská punčocha letěla hned z vokna. Za ní následoval nějakej butr a nakonec sem narazil na skleněnku s vločkou ve středě.
Byla krásná a já věděl, že je najednou moje. Uzmul jsem jí mezi palec a vokazovák a nastavil ji proti světlu. F tu ránu mě málem porazilo. Vejlupci, někdo tu s nám hraje ale škaredou hru. Další šifra je na světě. Enem pomalu f tom dekódování, ju? Skleněnka je křechká a já bych vo ní nerad přišel. Dycinky náleží takové věci nálezci. -opatrně vám předává malý, kulatý předmět, ve kterém vidíte šifru-

Jináč když váš pozoruju, čeládko, vy ste se vším hned hotový a já pak nemám ani kousek pokoje. Sme v Noctuře a ta je známá svými zahalovacími schopnostmi. Fšak se račte juknout z voken. Je tu tma jak f pytly. A tohle budou vaše bonusy. Můžete si vybrat ze dvou možností hnedle!
Pro detektivy, kteří si myslí, že vědí, bych viděl oukol následující. Napíšte mi vo tom, jak mohl pokračovat zachycený záznam v té plechové věcičce. Zbytek pásky je totiž poškozený a mě by zajímalo, estli tam náhodou nebylo něco závadnýho! Dejlka je na vás, ale zasejc berte vohledy na chudáka mě, ju?
Druhý oukol je pro ty, kteří dávají přednost neviditelnu. Zkuste mi jakkoliv ztvárnit, jak vidíte Nocturnu, když už vlastně nic nevidíme. Ať si vo tom můžu nechat zdát. Povolený je fakt všecko. Psát, kreslit, navrhovat… Fantazie přeciž nezná hranic!
Šifru i bonusovej oukol posílej jako dycky na:
nivijska.magistrala@gmail.com
Tak, děcka, a já jdu zkontrolovat, estli mi někdo nesebral fusakle ze sušáku. Vy luštěte, tvořte, vyškrtávejte. Ať zas postoupíme vo kus dál. Kdo ví, možná už příště budeme vo jméno blíž… nebo o ponožku dál.
Vítr do kol!
Váš Kryšpín Píšťalka