Příběhy lva Tlapíka - Dušičky

Magické barvy podzimu pozvolna nacházely cestu z přírody do kolejní místnosti. Zdi byly vyzdobeny obrazy tvořenými barevným listím a na každém stolku či skříňce stála zvířátka vyrobená z kaštanů a žaludů. K této výzdobě se již brzy měly připojit vydlabané dýně.

Starý lev Tlapík vešel do místnosti, vzal jednu z dýní do tlapek a lehce si povzdechl. Patřil ještě do staré generace a Halloween mu nic neříkal. Chápal ale, že mladá lvíčata tímto svátkem žila, a nechtěl jim kazit náladu. Přesto ve chvíli, kdy jedno z lvíčat naštvaně vykřiklo, že na Halloween má pršet a budou mít zkaženou zábavu, nedokázal se udržet.

„Pršet bude, protože duše oplakávají své hříchy,“ pronesl a celá místnost se po jeho slovech ponořila do ticha. Lvíčata čekala, co dalšího se od lva dozví.

„No copak byste nelitovali toho, že jste se dostali do očistce?“ dodal lev. „A určitě byste rádi využili předvečer Dušiček, abyste se mohli podívat z toho místa ven. A pokud jste měli někoho, komu se po vás stýská, doufali byste, že vám připraví trošku másla a nalijí ledové mléko.“

„Másla? K čemu by mi bylo máslo?“ zeptal se zvědavě prvák Johnny.

„Aby si duše mohla ošetřit popáleniny, ke kterým v očistci přišla,“ vysvětlil lev.

„A do mléka se duše naloží jako do lázně?“ ozvala se Dors sedící u krbu.

„To úplně ne, ale myšlenka je to krásná,“ usmál se lev. „Vypitím studeného mléka by se duše měla ochladit, takže vlastně jsi nebyla úplně vedle.“

Lvíčata se nahrnula k Tlapíkovi a pobídla ho, aby jim řekl další zajímavosti.

„No, jestli chcete, můžete duše i něčím nakrmit. V různých krajích se peklo dušičkové pečivo. Někdy ve tvaru kříže, aby vypadalo jako zkřížené kosti svatých. Něco ale mají Dušičky společného s Halloweenem,“ pronesl lev. „I o Dušičkách se vkládají svíčky do vydlabané zeleniny. Jen u nás to byla například cukrová řepa. Plamínek svíčky představuje věčný život. Tak jako živé květiny.“

„A věnec pak symbolizuje koloběh života a smrti,“ dodal sir Nicholas de Mimsy-Porpington a opět se vrátil k rozhovoru s madam Talia, která po delší době zavítala na návštěvu do kolejní místnosti.

„Tenhle rok vychází první listopad na sobotu. Neskočíme do Prasinek koupit nějaké živé kytky na výzdobu?“ ozvala se Agnes.

„A máslo a mléko vyprosíme od skřítků,“ dodala Meadow.

„I tu cukrovou řepu můžeme zkusit vydlabat,“ navrhla Rebecca.

Tlapík vůbec nečekal, že by jeho vyprávění mohlo způsobit takové nadšení. Chtěl se jen podělit o tradice, které slavil od svého dětství. Najednou se nemohl dočkat, jak bude vypadat nová výzdoba v kolejní místnosti. 

Pro Lví tlapou,

Eillen McFir Elat