Dávat, nebo nedávat vánoční dárky?

Nebelbrach Mechacha
Problémy s dárky můžeme rozdělit na tři části: 1. způsobené darujícímu; 2. způsobené obdarovanému; 3. způsobené dárkům.
Před Vánoci se trápíme otázkou, komu vlastně něco dát. Obvykle je zřejmé, že rodinu nesmíme vynechat, jak je tomu však s rodem? Příbuzní do kterého kolene od nás mají něco dostat? Následují známí, přátelé a vyučující. Někteří nás během roku pěkně namíchli, tudíž bychom je rádi opomenuli. Tím ovšem můžeme propást šanci ke smíření. Jiní nám nejsou až tolik blízcí… alespoň si to myslíme, ale co když oni právě od nás dárek čekají? Naopak můžeme mít rádi například některou svou profesorku; obdarujeme ji, a ona, nebo kdokoli jiný, to bude považovat za úplatek.
Připusťme, že už víme, komu dárky dáme. Okamžitě se vynoří další problém: jaké, které, co? Pokud víme, že někdo rád čte, nedoporučuji darovat mu knihu. Můžeme narazit. Nebude se mu líbit, protože čte jiný styl; nebude ji chtít, protože ji už má; nebude mít, kam ji dát, protože už má knih plný byt; bude otrávený, protože mu všichni dávají knihy. Podobné je to s oblečením, tam navíc hrozí, že bude příliš velké nebo příliš malé. Pokud tedy někdo například rád čte, za dárek pro něj se hodí třeba nafukovací záchranný kruh. Sice se mu k ničemu nehodí, ale budeme aspoň originální.
S dárky má problém i obdarovaný. Nejhorší situace nastane, pokud něco dostaneme od člověka, kterému jsme sami nic nekoupili. Cítíme se pak hrozně trapně, protože jsme ho zranili. Častěji se stává, že dostaneme něco, co vůbec nepotřebujeme, ani nechceme. Jak máme darujícímu říci, že je nám to doopravdy k ničemu; nelíbí se nám to; je nám to moc velké; už to máme; jen nám to zabírá místo? To samozřejmě udělat nemůžeme, správnou reakcí je tvářit se nadšeně a po Vánocích dárek schovat do sklepa (vyhodit ho nebo darovat jej další osobě nesmíme, darující by ho někdy mohl chtít u nás vidět). Stávají se z nás tak lháři a pokrytci z morálních důvodů.
Zkuste se zamyslet i nad tím, jak se cítí dárky. Místo aby přinášely radost, způsobují starosti. Jsou vráceny do obchodů, schovávány do sklepa, lidé se na ně mračí. Pokud je dárek živý, končí po Vánocích v útulku nebo na ulici. (Skutečně není dobrý nápad darovat maguára někomu, kdo chová hafoně.)

Měly by se tedy Vánoce obejít bez dárků? Nikoli, jen bychom si měli být vědomi, co je tím největším dárkem. Uhodnete? 
Milý úsměv, dobré slovo, přítomnost toho druhého. Vzájemná láska a úcta. Na tom, co je v balíčku pod stromečkem, záleží nejméně. Žádný tam být ani nemusí. Nejvíce lidi, na nichž vám záleží, obdarujete, když jim dáte najevo, že je máte rádi. Pokud na někoho zapomenete, vždy se to dá napravit. A pokud na vás zapomene někdo, od koho byste to nečekali, vězte, že i vy jste zapomněli na někoho, kdo by to od vás nečekal. Stane se. Vánoce nejsou jedinými dny v roce. Všechno se dá odčinit.
Hlavně se vánočními dárky nenechte stresovat. Vánoce nejsou o dárcích.

Komentáře


Všechna pole jsou povinná
Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 8 + 7 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů


Ale jděte, ještě se začnu červenat. :)

Napsal: Ansí Dne: 03.01.2015 ve 00:28


Ano

Napsal: Nebelbrach Dne: 26.12.2014 ve 10:07

To je tím, že jsem měl kvalitní vyučující. 


Napsal: Ansí Dne: 24.12.2014 ve 18:54

Tak mám takový pocit, že pan redaktor měl jedničky z antropologie. :)

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz