- Na prahu léta
- Jaro v rozkvětu
- Dubnové rozmary
- Březnové nadechnutí
- Kámoši jak fík - Tlapík a Lososík!
- Vítej, 2026!
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
Vánoce, které (ne)byly nikomu ukradené
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, za třemi paláci plnými jednorožců a jedním hradem patřícím žlutým masožravým rybkám, žila jedna velká šťastná a kouzelnická rodinka. Každý rok, když se blížily Vánoce, zdobila svůj dům všemi možnými i nemožnými hračičkami, světýlky, rachejtlemi, bombičkami a rybičkami a ovečkami a sněhovými vločičkami. Na rozdíl od svých mudlovských sousedů pro ně znamenaly Vánoce opravdu svátky klidu a míru.
Hlavou rodiny byla samozřejmě maminka, skvělá kuchařka a ještě skvělejší vybíračka dárků. Po jejím boku stál, jak už tak bývá zvykem, tatínek, chytrý a obětavý muž, který by za záchranu dárků dal cokoliv. A kolem nich se po zemi plazily a škobrtaly čtyři nadmíru zvědavé děti – Líza, Lojza, Lenka a Láďa.
A Vánoce už zase klepaly na dveře, u kterých číhala Lenka, vyhlížejíc slibované dárečky. Maminka i tatínek měli se sháněním dárků větší práci než obvykle, ale nakonec nakoupili vše, co bylo v jejich silách a uložili dárky doma ve sklepě. Výjimečně zapomněli použít kouzlo odpuzující nevítané návštěvníky, jakými mohly být třeba děti. Ale zdálo se, že ty už hon na dárky vzdaly a raději se pohodlně usadily do křesílek, poslouchaje tradiční vánoční pohádky.
Večer před Štědrým dnem, když už všichni spali, se do domu vkradlo několik trpaslíků ze zahrádky, které omámila likérová vůně cukroví, a zamířili rovnou do sklepa plného dárků pod stromeček. Ředkván, nejzlejší a nejtvrdohlavější z nich, poručil ostatním, aby dárky odnesli a to, co se jim nebude hodit, zničili. Dalšímu z trpaslíčků, Marianovi, to ale nepřišlo spravedlivé a řekl, že je můžou odnést, ale ať žádné z nich neničí, protože by to byla škoda. Trpaslíci se tedy dali do práce a všechny dárky odnesli do svých nor.
Když se tatínek ráno probudil, cítil, že něco není v pořádku. Seběhl dolů a zjistil, že všechny dárky zmizely. Na zemi ležela jen jedna malá trpasličí čepička.
Líza už byla vzhůru a krčila se za velkou hromadou knih v obývacím pokoji, když tatínek mamince vyprávěl, že jsou dárky pryč a že to mají na svědomí trpaslíci. Chtěl ihned objednat přípravek na hubení trpaslíků, které v zahradě tak dlouho toleroval. Líza však dostala lepší nápad. Vzala do krabičky několik kousků cukroví a do kapsy pár svíček a sirky a tajně se vykradla na zahradu. Tam to všechno položila před nejbližší trpasličí díru a začala si potichounku broukat koledy. Zavřela u toho oči, a když je zase otevřela, zahlédla už jen posledních pár trpaslíků, jak zalézají zpět do díry. Místo cukroví a svíček před ní ležely dárky.
A tohle bylo poprvé a naposled, kdy Vánoce v téhle rodině nebyly bez starostí. Každý rok teď děti místo sušenek a mléka nechávají na stole misku cukroví pro trpaslíky, a žádné dárky už se neztrácí.
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz