- Na prahu léta
- Jaro v rozkvětu
- Dubnové rozmary
- Březnové nadechnutí
- Kámoši jak fík - Tlapík a Lososík!
- Vítej, 2026!
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
Poznáváme Nebelvírské: Freya Reeves
Princess Star
Na hrad přišla v srpnu 2022 a velmi rychle se stala jednou z nejvýraznějších tváří Nebelvíru. Hned v prvním školním roce získala titul Nováček roku, postupně si vysloužila ocenění pokladníka, šéfredaktora, Nebelvírský famfrpálový kabát i čestná uznání Mušketýra Famfrpálu a Srdce. Jako kapitánka dovedla tým k vítězství a čtyřikrát se stala Duší Nebelvíru. Je držitelkou Řádu Godrika Nebelvíra, korektorkou Čítárny pod vrbou a OVCE složila z Lektvarů. Právě dnes se její hradní cesta posouvá dál – ze studentky se stává zaměstnankyně. Jaká je ale Freya mimo funkce, ocenění a tabulky? To už prozradí samotný rozhovor.
Co Tě přivedlo k Tvému zaměstnání?
Ve své dosavadní práci jsem vlastně díky své kamarádce, se kterou jsem pracovala ještě předtím, než jsem odešla na mateřskou. Když jsem pak po dětech hledala práci, byly jsme spolu v kontaktu a ona mi domluvila pohovor. A tak tam jsem. - směje se -
Jaký nejhorší dárek jsi kdy dostala?
Ajéje. Tak to musím hodně zavzpomínat, protože si vlastně dárky většinou vybírám sama. Jak mnozí na Hogu už vědí, jsem dost náročný člověk, takže trefit se mi do vkusu je dost těžké, pokud mě člověk dostatečně nezná. Nicméně si vlastně teď vybavuju, že jsem od svého expřítele kdysi dostala Jelzina, a myslím, že dokonce melounového. Proč je to nevhodný dárek? No protože nepiju alkohol. - usmívá se -
Je nějaký koníček, kterému se věnuješ jen proto, že se mu věnuje někdo tobě blízký?
Vlastně ne. Já jsem už od docela nízkého věku takový samostatný jedinec. Rodiče dost pracovali a s bratrem jsme bývali často sami. Takže jsem ani nechodila na žádné kroužky a nikdo mě k nějakým koníčkům nevedl. Později v pubertě jsem si akorát začala číst a to mi vlastně vydrželo doteď.
Co nejtěžšího ses kdy musela naučit?
Při této otázce se zřejmě čeká nějaké učivo, třeba jako fonetika a fonologie na vysoké škole, což byl děsný vopruz. Nicméně mě při této otázce spíš napadlo úplně něco jiného. Musela jsem se naučit nechtít být dokonalá za každou cenu. A hlavně nečekat neustálé pochvaly. Já na tom dřív byla strašně „závislá“. Potřebovala jsem být prostě pro všechny skvělá a úžasná a často jsem tím dávala do pozadí svoje potřeby a tužby. To jsem se ale za ty roky snažila změnit. Pořád se učím, ale myslím, že jsem se v tomhle ohledu hodně posunula.
Bez jakého osobního pohodlí bys nemohla žít?
I když to zní hrozně, nemohla bych žít bez telefonu. Mám v něm úplně všechno, včetně diáře. Je strašně pohodlné ho mít, protože na něm uděláte úplně všechnu běžnou práci. Potřebuju nakoupit? Otevřu aplikaci a nechám si to dovézt. Potřebuju omluvit syna ze školy? Omluvím ho v online žákovské knížce. Něco nevím? Stačí asi tak minuta a prostě si to najdu v telefonu. Je to jako mít třetí ruku. Problém je v tom, že to prostě žere hrozně moc času, pokud si to člověk neuvědomuje.
Co by sis přála, aby o našem hradě věděli lidé, kteří na něm nejsou?
Že tu je spousta skvělých lidí, které stojí za to poznat a registrovat se sem už kvůli nim. Já tu našla vážně spoustu takových lidí, které jsem měla tu čest poznat osobně. Navíc díky Hogu jsem se zdokonalila ve spoustě programech. Poznala jsem nové věci. I když se to možná na první pohled nezdá, hrad dokáže velice dobře rozšířit obzory a naučit nové dovednosti. To bych si přála, aby lidé věděli.
Kde mají nejlepší zmrzlinu?
Rozhodně v Olomouci ve Zmrzlináriu. Tam se strašně ráda vracím a moc ji doporučuju všem, kteří se přijedou do Olomouce podívat.
Máš nějakou přezdívku? Jak jsi k ní přišla?
Dřív jsem mívala přezdívku Bublina. Ježiši, jen si na to vzpomenu, tak se musím strašně smát, protože jsem byla v pubertě hrozně urážlivá. Mě urazilo fakt všechno, a tak mi začali říkat Bublina. To mi naštěstí nezůstalo, protože jsem taková být přestala.
Na jakou mudlovskou školu jsi chodila?
Chodila jsem na obchodní akademii, kde jsem odmaturovala, a pak jsem chodila na Filozofickou fakultu v Olomouci, kde jsem tři roky studovala Českou filologii. U češtiny jsem nezůstala, ale u účetnictví ano.
Kdybys měla naspat knihu, o čem by byla?
No... - směje se - Sakra. To je pekelná otázka. Rozhodně by to byl román, kde by byla nutnost šťastného konce (jiné knihy ani nečtu). No a hlavní hrdina by samozřejmě musel být velký, potetovaný a „sáhni na ni a nepřežiješ“. No prostě jako takové ty hezké knihy, co teď všude vycházejí. A když nad tím tak přemýšlím, vymyslet k tomu fantasy svět a bude to ještě dokonalejší. - usmívá se - Aha, vlastně jsi se ptala, o čem byl byla. - zamyslí se - Na tom nezáleží, pokud by splňovala podmínky zmíněné výše. - zakření se -
Jakou nejsměšnější lež jsi řekla jako dítě?
Ježiši Kriste! To si pamatuju doteď a strašně se tomu směju. Nesměju se té situaci, ale tomu, co jsem tehdy vlastně řekla. Bylo mi devět a tehdy byl spáchán teroristický útok na dvojčata v New Yorku. A když jsme se o tom bavili ve škole, řekla jsem, že moje babička odtamtud utíkala, když se to stalo. - plácne se do čela a kroutí hlavou - Proboha, ještě teď je mi z toho trapně. Učitelka samozřejmě věděla, že je to strašná pitomost. Díky bohu.
Jak by se dala tvoje mudlovská práce převést do našeho kouzelného světa?
Pracuju jako účetní a fakturantka, takže bych to asi připodobnila k práci v Gringottově bance.
Jaké je tvoje oblíbené auto?
Ne, že bych tomu nějak víc rozuměla, ale vždycky se mi líbil Ford Mustang.
Čekala jsi, že se nakonec ukáže, jak moc byl Severus Snape loajální?
Musím se přiznat, že jsem knihy Harryho Pottera začala číst, jak vyšly. Takže mi bylo nějakých jedenáct, když jsem začala číst první knihu. Poslední knihu jsem pak četla snad v šestnácti? V té době jsem úplně neměla myšlenkové pochody jako teď, takže jsem ani nepřemýšlela o tom, jestli je někdo falešně zlý, nebo falešně hodný. Knihy jsem četla, protože se mi líbily a protože jsem čtení milovala. Teď samozřejmě při čtení už přemýšlím jinak a spoustu charakterů dokážu odhadnout. Nicméně co se týče Severuse Snapea, myslím, že mě to vlastně překvapilo. Dokonce přemýšlím, jestli to není moje první postava, která mi ukázala, že nic není jen tak, jak na první pohled vypadá.
Děkuji madam Freyušce za otevřené odpovědi a čas, který rozhovoru věnovala. Za celou redakci jí pak přejeme hodně radosti i úspěchů v nové hradní etapě a těšíme se, kam se její cesta bude ubírat dál.
A vy se můžete těšit zase příště v dalším díle Poznáváme Nebelvírské.
Pro Lví tlapou
Princess Star
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
@
Napsal: dorsvenabili Dne: 02.02.2026 ve 16:42Gratuluji k nové pozici! Skvělé otázky, Princess:) Bublina mě rozesmála.
Napsal: Lily Dne: 01.02.2026 ve 21:16
Krásny rozhovoe! A sl. Frey prajem vo funkcii všetko dobré :)
Nahlídnuto pod pokličku
Napsal: Sara Lance Dne: 01.02.2026 ve 19:51Moc pěkný rozhovor a je super se dozvědět takto něco nového o madam Frey :)
Dětské lži
Napsal: Princess Star Dne: 01.02.2026 ve 19:30Týdi. :D Já jsem při rozhovoru madam Freyuš řikala, že já jsem zase ve škole tvrdila, že moje babička má palandu s jezdícíma schodama. :D To samý když jsem se do písemky podepsala jako Princess Star a tvrdila učitelce, že mě rodiče přejmenovali. :D Aneb jak vzniklo moje kouzelnický jméno. :D
To jsou ale otázky!
Napsal: Týda Dne: 01.02.2026 ve 19:20Skoro slečně Freye ty otázky závidím! Moc pěkný rozhovor. Já si doteď pamatuju, že jsme se měli stěhovat, a já jsem tvrdila, že moje spolužačka se stěhuje do té samé ulice přes celou republiku. Zvláštní, jak funguje dětský mozek. :)
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz