Kate Resea: Prostě si to tu užívejte!
Vzhledem k tomu, že tento
rozhovor je mým prvním, rozhodla jsem se neexperimentovat a jako většina
novinářů jsem Kate pozvala ke Třem košťatům a trochu ji vyzpovídala.
Vzhledem k tomu, jakou dobu je Kate na hradě a kolik toho tady zažila,
určitě bylo o čem mluvit. Výsledek našeho rozhovoru si už přečtěte sami.
E.V.M.:
Kate, na Hogu jsi už hodně dlouho, co jsem koukala, tak od roku 2005. Jak moc
se to tu změnilo? A řekla bys, že spíš k lepšímu nebo k horšímu?
K.R.: Ono je to těžké porovnávat – když jsem tu nastoupila, byla jsem mladší,
takže jsem vše vnímala trochu jinak, než jak to už vnímám teď. Ale poslední
dobou mám pocit, že tu je docela dost změn – některé jsou v pohodě,
některé se mi už tak moc nelíbí.
E.V.M.: A co se změnilo například co se
týče famfrpálu?
K.R.: Já si pamatuji ještě famfrpál, kde nebyly procenta, pak byly procenta,
což bylo něco nového, ale přineslo to onen strop. Jenže tohle vše –
i s terčíky – to byl starej famfrpál, na který byla většina obyvatel
zvyklá. Občas se mi po něm stýská, sice to pro někoho mohla být jen
"klikačka" ale mělo to své kouzlo. Tenhle famfrpál je už prostě jiný –
a nemůžu ani říct, zda je horší nebo lepší, já měla ale raději ten starý
famfrpál.
E.V.M.: To zní fakt zajímavě, někdy bych
si chtěla pořádně zkusit i ten starý famfrpál -trošku se zasní- A neomrzelo tě to trochu za ty roky? Neměla jsi
třeba pocit, že tě to tu už nebaví?
K.R.: Tak jako trochu jo – ale to je asi tak se vším. -srdečně se usměje-
E.V.M.: Teď tedy znovu k tomu
famfrpálu. Jsi vynikající chytačka a máš na tomto postě opravdu hodně
zkušeností. Věděla jsi už od začátku, že chytač je pro tebe to pravé? Nebo jsi
prozkoušela všechny pozice a až potom jsi se začala naplno věnovat chytači?
K.R.: Ha, mě vždycky hrozně lákal chytač. Takže tento post byl pro mě
vždycky vysněným postem, i když ani ostatní posty taky nejsou špatné.
E.V.M.: Pokud vím, tak zrovna na tomhle
postu jde sbírání zkušeností nejpomaleji a taky je to prý nejsložitější
pozice. Nepřipadalo ti někdy, že by ses měla radši věnovat jinému postu, kde by
to šlo rychleji a hlavně jednodušeji?
K.R.: No, dřív tak složitý nebyl, jen to bylo hodně časově namáhavé se
vypracovat na 100%. Teď jak jsou úrovně – myslím, že to mají chytači na začátku
docela dost těžké.
A jelikož jsem byla vychovávána ještě starým famfrpálem – ne, nepřemýšlela
jsem, že bych přešla na jiný post a trénovala jen jiný post.
E.V.M.: Dobře, co se týče famfrpálu jsem
už všechny otázky vyčerpala, takže se zeptám na výuku. Za ta léta jsi určitě
studovala hodně předmětů. Který z nich tě bavil nejvíce?
K.R.: Asi nemám žádný předmět, který by mě bavil úplně nejvíc. Některé jsem
studovala jen proto, abych měla teda ten předmět a body, ale pak tu byla
i velká část předmětů, která mě něčím bavila - třeba japonština, ještě
tehdy s mdm Angelou, nebo lektvary – a takhle bych mohla vyjmenovávat
ještě více předmětů. -usměje se-
E.V.M.: Je vůbec nějaký předmět, který
si nestudovala nebo který tě ani nelákal? Já mám třeba pocit, že by mě bavily
snad úplně všechny.
K.R.: Předmět, který jsem nestudovala, takový by se našel, ale to třeba bylo
z důvodu, že jsem se do těch předmětů nehrnula, nebo ho nestihla, případně
mi nepřišel až tak zajímavý, abych mu věnovala ten jeden galeon a svůj
čas. A asi mi svým způsobem přišel zajímavý každý předmět – i když jasné,
některý o hodně míň, než nějaký jiný.
E.V.M.: Co lidé v koleji
a obecně na hradě? Určitě jsi zažila různé generace a skupiny lidí.
Je třeba někdo (například z těch, kteří byli na hradě tenkrát, když jsi
začínala), kdo už na Hogu není, po kterém se ti stýská?
K.R.: Já už se bavím jen s některými, velká většina lidí jde mimo mě. Po
nikom se mi vyloženě nestýská – s těmi, se kterými jsem se pak začala bavit,
s těmi se bavím doteď -usměje se-
E.V.M.: Mnoho lidí, kteří začínali na
hradě zhruba tak stejně jako ty (nebo i později) se už stali profesory.
Uvažovala jsi o tom? Nebo ti studentský život prostě vyhovuje víc?
K.R.: Ha, já bych fialovou docela ráda brala. Přeci jen jsem tu opravdu už
dlouho, jako student už za kolej famfrpál hrát nebudu, takže už bych nemusela
mít ani výčitky, že by kolej přišla o chytače. -vesele se zasměje-
E.V.M.: Jé, v tom případě se už
opravdu těším, až mě jednou budeš učit ty -nadšeně se usměje- Tak teď už poslední otázka. Mohla bys něco vzkázat nám,
nováčkům? Klidně nějaké zkušenosti nebo rady, které jsi za ty roky nasbírala?
K.R.: No, nejsem si jistá, zda někdy budu mezi profesory přijata. -lišácky se usměje-
Nejsem moc dobrá na udílení rad – prostě si to tu užívejte -zasměje se vesele -
E.V.M.: To vůbec nevadí. Děkuji moc
za rozhovor a doufám, že na hradě ještě hooodně dlouho vydržíš -usměje se- Ať
už jako studentka nebo profesorka -dodá s lehkým úsměvem na tváři-
K.R.: Taky děkuji -usměje se- A též
nám tu snad vydržíš dlouho. -dokončí
s úsměvem-
No,
tak doufám, že se Kate jednou tedy opravdu stane profesorkou a bude moct mladší
bradavické generace obohacovat o nové a nové vědomosti.
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů