Nebelvírské oblíbenosti: Klíčenky

Madam Ema Talia má na svazku klíčů více klíčenek, ale nejvíce si váží malé andělské. Dostala ji před téměř patnácti lety od jedné pacientky a od té doby ji nosí stále u sebe. Jak sama říká, andílek ji doprovází nejen při otevírání dveří na oddělení, ale připomíná jí i dveře do duše, kde člověk hledá sílu, empatii a pochopení pro druhé.

Madam Eillen McFir Elat říká, že není zrovna klíčenkový typ. Věci kolem klíčů jí spíš překážejí. Jedna výjimka se ale přece jen našla. Na svém svazku nosí malou dračí klíčenku, kterou dostala darem od madam Emči. Je drobná a nijak nepřekáží, a právě proto u klíčů zůstala. Ostatní klíčenky, které během let dostala, dnes zdobí spíš batohy a tašky.

Dors Venabili nosí na svých klíčích Zlatonku. Člověk má pocit, že by každou chvíli opravdu mohla vzlétnout.

Meadow Algiedi nosí na svazku klíčů malého plyšového bílého tygra z liberecké ZOO, odkud si ho přivezla jako památku na první společný výlet s Castorem Gemini Pratens. Protože má Mead slabost pro všechno plyšové, stal se z něj rychle stálý společník jejích klíčů a jak sama s humorem dodává, od té doby prý dostává celkem zabrat. Tedy tygřík, ne Cas.

Klíče madam Christiny Elizabeth Stark jsou plné vzpomínek a příběhů. Sama říká, že je sice skrz naskrz praktická žena, ale její klíče jsou všechno, jen ne praktické. Je to spíš malá sbírka drobností, které jí připomínají různé lidi, místa a životní okamžiky.

Červená čísla skrývají dárky od lidí z hradu. Pod číslem 1 se nachází znak Nebelvíru, který dostala od jedné ze svých nejlepších kamarádek. Přesně věděla, čím jí udělá radost. Pod čísly 2 a 3 jsou kluběnka a dráček, které dostala od kolegyně Hekatey Centaurix na nebelvírských srazech. Od té doby s ní cestují úplně všude, jsou to takoví její neúnavní cestovatelští mazlíčci. Korálkové přívěsky pod čísly 4 a 5 jsou zase od kolegyně Rain Bow Arrow a mají pro ni také velkou hodnotu, i když některé podobné drobnosti se jí za ta léta už bohužel poztrácely.

Zelená „military“ sekce propojuje její mládí se současností. Pod číslem 6 visí nábojka (samozřejmě prázdná), kterou dostala asi ve dvanácti letech na památku z dětské varianty kurzu přežití. Tatínek ji totiž vychoval trochu „zeleněji“, než je u dívek běžné, a právě to se později promítlo i do její volby povolání. 

Číslo 7 ukrývá jeden z jejích nejvzácnějších kousků vůbec. Na první pohled jde o nenápadný kovový kroužek, ale ve skutečnosti je to dopravní pojistka z granátu. Stříbrná pochází z obranného časového granátu RG-F1 a černá z útočného časového granátu SplHGr 85. Černou pojistku dostala od instruktora jako odměnu za to, že házela z holek v četě nejlépe, zatímco ta stříbrná je její vlastní. Tento granát si totiž odhodila sama.

Pod číslem 8 se skrývá reklamní předmět ze zbrojovky – plastový model CZ P10. Přestože je to „jen“ drobnost, má pro ni velkou hodnotu, protože ji dostala od svého tatínka, který učil zbraně a munici. Kdykoliv na přívěšek pohlédne, připomene jí jeho.

Bílá čísla pak označují další drobnosti, většinou dárky od nejbližších. Pod číslem 9 je motorkářský znak od jejího manžela. Srdce Ironmana (10) dostala na táboře, kde byly tématem právě Avengers. Korálkovou chobotničku (11) jí darovala jedna z holčiček na tomtéž táboře a znak Peugeota (12) dostala od tchyně společně s klíči od jejich domu, což pro ni znamenalo obrovský projev důvěry. Zároveň jí připomíná její první vlastní auto, Peugeot 307.

Jak sama říká, její klíče jsou vlastně malou mapou jejího života. Připomínají jí, kým je, koho v životě měla a koho stále má. Každá klíčenka má své místo a i když je to „jen“ klíčenka, má svůj význam.

Martínek Havel ukázal hned dvě klíčenky. Jedna je třpytivý pejsek, kterého rozhodně nepřehlédnete. Druhá je zase o něco hravější. Zdobí ji také pejsek, avšak veselý kreslený, který jako by radostně poskakoval. I takové malé drobnosti dokážou obyčejné klíče proměnit v něco o trochu milejšího.

Také Adelajda Iris Vám představuje dvě klíčenky. Na jedné z nich je dřevěné srdce s vyřezanou psí tlapkou, které na první pohled potěší každého milovníka čtyřnohých kamarádů. Druhá klíčenka je o něco osobitější, obsahuje kartičku se jménem Jana s jeho významem. 

Uhnilti Orionis by Vám o své klíčence dokázal vyprávět příběh, který zní téměř až podezřele věrohodně. Tvrdí totiž, že ji získal od madam Any Dawson, a to za konstrukci legendárního Gaussova metače sov.

A i když by se mohlo zdát, že jde o odměnu za mimořádný technický počin, každý, kdo madam Any alespoň trochu zná, tuší, že to nebude tak jednoduché. Protože sovami se přece NE-HÁ-ZÍ!

Ať už je pravda jakákoli, soví motiv k našemu hradu zkrátka patří.

Klíčenka Cinexe Star působí na první pohled úplně obyčejně. Malý přívěsek ve tvaru rybky a svazek klíčů, jaký nosí spousta lidí.

Jenže právě ty klíče mají pro něj v poslední době velký význam. Patří k domu, který si nedávno pořídil a který teď postupně prochází rekonstrukcí. Vysněné místo tedy zatím není hotové, ale pomalu se mění v něco vlastního. Rybička původního majitele domu zůstává na památku.

Avšak ne každá klíčenka musí mít velký příběh.

Já mám na svých klíčích erb Nebelvíru. A tentokrát za tím není nic víc. Žádná vzpomínka na konkrétní událost, žádný dar, žádná legenda. Prostě jsem si ji koupila sama. A asi nemusím vysvětlovat proč. Někdy je to totiž úplně jednoduché.

Každý z nás nosí na klíčích něco jiného, a přesto to má jedno společné. Je to malá věc, která je s námi každý den a nenápadně připomíná to, na čem nám záleží.