Nováčci v lese

Společně s madam Monny jsme se vypravili do Zapovězeného lesa. Převážně jsme byli skupina prváků, avšak také se mezi námi našel a vyšší ročník. Všichni jsme hořeli očekáváním, a čekali jsme, co se bude vlastně dít. Jakmile se dychtivě očekávající prváci shromáždili, madam Monny zavelela ke kroku. Nikdo jsme vlastně ani nevěděl, do čeho jdeme a jestli vůbec vyjdeme živi a zdrávi. Jen jsme mlčky šli lesem a poslouchali madam Monny. 

pravé části, cesta se nám začala mírně naklánět směrem dolů. No v ten správný čas nám madam prozradila, že se v těchto chodbách potuluje jistý Minotaur, ale že je to nejspíš jen slepý býk, tak se nějak bát nemusíme. Avšak mně naběhla husí kůže až na zádech a myslím, že jsem jediná nebyla. Po chvilce odlehčeného povídání jsme se octli v rozšířené místnosti, v níž uprostřed seděla jistá skřítka třímající něco v ruce. Všichni jen valili oči, a madam se ke skřítce vydala. V rukou měla mládě chiméry a byla pod mocí kouzla. 

 Madam Monny nás všechny přepočítala, a po našich dotazech nám prozradila, co se s mládětem chiméry stane. Vrátilo se tam kam patří a my už jej nejspíš nikdy neuvidíme. Snad nám tedy utkvěje v paměti jako roztomilé mládě. Všichni jsme se těšili domů a výprava to byla opravdu vydařená. Rozhodně to nebylo naposledy, co jsem se nějaké zúčastnila.

A jako na závěr jsem se zeptala dvou studentů, jaké měli z výpravy pocit:

Výpravy do Zapovězeného lesa jsou vždy nezapomenutelný a jedinečný zážitek. A protože v tomto případě se jednalo o nebelvírskou nováčkovskou, bylo o to zajímavější sledovat výrazy mladých lvíčků, kteří šli do lesa poprvé. Rozhodně to ale nebyla jednoduchá výprava, několikrát nám šlo i o život. Ale tak alespoň jsme zažili nějaké dobrodružství. Pevně doufám, že budou nováčci na tento výlet ještě dlouho v dobrém vzpomínat.

Bylo to super a sešla se dobrá parta lidí, kteří spolupracovali. Ale uteklo to jak voda. Mohlo to být delší. Dalším výpravám zdar, Alf.