Theresa Brendi: Jsem nejhodnější veverka na světě!

Therka Brendi je opravdu jedna ze studentek, kterou by chtěl mít v koleji prostě každý. Je sice teprve v druhém ročníku, ale momentálně má nejvíc bodů z celé koleje a je druhá ve školním bodování. Vždy, když někam zavítá, všichni už mají úsměv na rtech. Bála jsem se, že na rozhovor se mnou si při svém vytížení čas nenajde, ale Therka zvládá prostě všechno a proto jsme se potkaly jedno deštivé páteční odpoledne U Tří košťat nad máslovým ležákem. Už když přicházela, byla rozzářená a plná energie. Neotálela jsem ani minutku a začala rozhovor.


E.V.M.: Ahoj Thery! -usměje se- Jsem ráda, že jsme se mohly vidět i někde jinde, než mezi výklady a pergameny s úkoly. -mrkne- Jak každý nebelvírský ví, v koleji se ti říká kolejní veverka na kafi a to především kvůli tomu, že studuješ... -rychle to přepočítá- 29 předmětů a i přes to máš všechny úkoly včetně seminářů hotové většinou už první týden. -zavrtí nechápavě hlavou- Proto se tedy nabízí otázka: Jak to u Merlina zvládáš? -směje se-

T.B.:  No, věř nebo ne, je to čím dál tím složitější! -zazubí se- Ale ne, když tě to baví tak to jde prostě samo a ta rychlost.... mně nepřijde, že bych měla ty úkoly nějak extra rychle. -usměje se- A abych nezapomněla... kafe je perfektní parťák!


E.V.M: Dobře, dobře, budu ti věřit, že tvoje úkoly nepíše nějaký začarovaný bleskobrk. -podezřívavě Therku přejede pohledem- Za dva roky, co tady studuješ, už ses setkala se spoustou předmětů. Který z nich se ti líbil nejvíc (nebo pokud je jich víc)?

T.B.: Můj nejoblíbenější předmět? -hluboce se zamyslí- Jednoznačně Bystrozorství. Je to sice náročnější, ale právě proto, že nemám tu známku zadarmo, mě to tak baví. Ráda si s tím prostě hraju. No a potom mám ještě moc ráda Prefektování a Primusování. I tam jsou ty úkoly krapet složitější a zase mě baví si s nimi vyhrát. Jinak jsou skvělé všechny předměty, kdyby nebyly, nebudu je studovat. -pousměje se-


E.V.M.: Chápu, je těžké si vybrat jen jeden nejoblíbenější. Můj nejoblíbenější byla třeba minulý rok Péče o malé kouzelníky a opravdu moc jsem se těšila na druhý ročník, jenže potom se madam Mintaka zmrazila. -smutně se usměje- Ještě, že je tu mnoho jiných skvělých předmětů. Už v prvním ročníku jsi byla velmi aktivní nováček a to po všech stránkách. Rychle jsi do Nebelvíru zapadla a účastnila jsi se všech možných kolejních akcí. Avšak, chtěla jsi vždycky k červeným nebo jsi uvažovala i o jiné koleji?
.
T.B.: -usměje se při vzpomínce na rozhovor s kloboukem- Popravdě jsem nebyla úplně rozhodnutá. Docela silně mě to táhlo mezi modré a to především proto, že jsem několik z jich znala jako první. Červení se tou dobou moc neukazovali. Ale nakonec jsem si zvolila Nebelvír a tajně doufala, že to vyjde. Vyšlo. -usměje se- A už nikdy bych neměnila. Je to to nejlepší, kam mě klobouk mohl poslat.


E.V.M.: Každopádně si myslím, že jsou všichni rádi, že mezi lvíčky jsi. -lokne si máslového ležáku a pokračuje- Minulý rok i letos jsi velmi aktivní i na famfrpálových trénincích. Trénuješ především na brankáře, kde už máš 16. úroveň, ale zkoušela sis i střelce. Který z těch postů tě baví víc? Chtěla by sis případně vyzkoušet i chytače nebo odrážeče?

T.B.: Ach, ano, famfrpál se pro mě stal nedílnou součástí. -usměje se- A především post brankáře, kde jsem naprosto nejspokojenější. Je to pro mě srdeční záležitost. Kdykoliv musím své oblíbené brankoviště opustit, zkazí mi to náladu. -zasměje se- Střelec je sice také fajn, ale oproti brankáři tam chybí šokové momenty. -směje se-
A co se týká jiných postů, tak mě ani moc nelákají. Zkrátka jsem si hodně zvykla na brankáře a jsem tam naprosto spokojená. 


E.V.M.: Tak třeba někdy změníš názor! Hlavně na odrážeče, ten je totiž fakt super. -miluje, když může mít v ruce pálku- Když zrovna nepíšeš úkoly, nesedíš před krbem nebo nelétáš na koštěti, co na hradě (či mimo hrad, v Prasinkách, v Godrikově dole...) ráda děláš? Je tu spoustu možností: Ďáblova jáma, Čaroku, Kouzelnické šachy.... -vypočítává možnosti-

T.B.: -pousměje se- No, ono když nedělám úkoly, tak dělám soutěže. Těch je taky pořád spousta. Ale jinak už docela dlouho honím magíka za čaroku a pořád mi utíká, potvora! -zasměje se- A když nedělám soutěže nebo čaroku, tak se ráda peru s ďáblem a nebo prostě ráda zaběhnu na kus řeči do Velké síně. Především nemůžu sedět na jednou místě a nic nedělat. -usměje se-


E.V.M.: Já mám zase ráda procházky Godrikovým Dolem. Je tam čerstvý vzduch a spoustu zeleně... -trochu se zasní- Ale zpátky do reality. Další z míst, které jsou mezi studenty velmi populární, je Příčná ulice. Který obchod máš nejraději? Jsi fanda spíš oblečení, knížek nebo potravy a doplňků pro mazlíčky?

T.B.: U Merlina! -vyděsí se- Když něco nepotřebuju, nikdo mě na Příčnou nedostane! Jsem nepřítel nakupování a je jedno čeho. Především oblečení kupuju, když to vážně je třeba a není jiná možnost. -usměje se- Nemám ráda nakupování.


E.V.M.: No teda, takových lidí moc neznám! -směje se- Další z věcí, na které jsem se chtěla zeptat, jsou tvé dva školní tresty. Bodů máš sice hodně, ale jinak jsi docela zlobivá holka! -vzpomene si na pár věcí, které se někdy děly ve Velké síni- Nebo se pletu? Zkus to našim čtenářům alespoň malinko objasnit!

T.B.: Jé, já čekala kdy se na to zeptáš -začne se smát- No jo.... mé dva tresty... o ten první jsem se docela usilovně snažila, to přiznávám... a ono to vyšlo! -směje se- Pak jsem si řekla, že jako zkušenost to stačilo, ale stačilo jedno silnější kafe a bylo to! Dostala jsem ještě jeden. -zazubí se- Ale jinak jsem naprosto bezproblémová, neodmlouvám, poslouchám a především slečnu primusku. -medově se usměje- Jsem nejhodnější veverka na světě! -usmívá se- 


E.V.M.: No jo, jsi hrozně hodná! -podrbe Theresku za uchem- Na závěrečné slavnosti minulého školního roku jsi vyhrála 2. místo v kategorii Umělecký počin roku za svoji vícedílnou povídku Simirajský bojovník, což svědčí o její oblíbenosti. -zářivě se usměje- Mohla bys ji prosím čtenářům, kteří ji neznají, trochu popsat a říct, o čem alespoň zhruba je? Já jsem ji taky četla a musím říct, že to vážně stojí za to. -mrkne-

T.B.: Ano, to pro mně bylo docela překvapením. Nečekala jsem, že to vážně někdo čte! -zasměje se- Vlastně je to o dvou mladých chlapcích, kteří se ocitnou v naprosto jiném světě, kde vládne středověk. Jejich cesty jsou záhy rozdělené a Nate (hlavní hrdina) potom musí jaksi řešit otázku, jak přežít a přitom se dostane mezi elitu v armádě a zažívá různá dobrodružství. A pokud se ti to líbí, tak mě to maximálně těší. -usmívá se-


E.V.M.: Jasně, že se mi to líbí! Komu by se to nelíbilo, že ? -usměje se- Na závěr něco k zamyšlení, co za ten jeden a půl roku, co jsi tady, považuješ za svůj největší úspěch? Může to být absolutně cokoli, dobrá známka z nějakého úkolu, žabka, kterou jsi našla v Ďáblově jámě... 

T.B.: Já za největší úspěch považuji to, že jsem skončila v Nebelvíru. Kolej je pro mě jako druhá rodina a je naprosto úžasná. Nedokážu si představit, že bych skončila jinde. A kdykoliv můžu s čímkoliv přispět, tak to s radostí udělám -usměje se- 


E.V.M.: Tak to máme stejné! V Nebelvíru jsou prostě skvělí lidé a já jsem ráda, že mohu být mezi nimi. -usmívá se- To byla moje poslední otázka, takže ti chci moc poděkovat za rozhovor, byl to super večer! -dopije poslední kapku máslového ležáku- Tak já tedy pevně doufám, že budeš ještě dlouho zlepšovat atmosféru v koleji a přinášet rubíny do našich bodovacích hodin! -usměje se-

T.B.:  -usměje se- I já děkuji za příjemný večer, ráda jsem si popovídala a bylo mi ctí!

Komentáře


Všechna pole jsou povinná
Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 10 + 1 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů


Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz