Lily Peterson: Krtek je má první a poslední láska

Lily Peterson patří k nejvýraznějším postavám Nebelvíru. V současnosti je v pátém ročníku a druhým studijním rokem vykonává funkci prefektky. Vyjmenovávat všechny její zásluhy o Nebelvír by zabralo několik tiskových archů Lví tlapou. Bylo by to zbytečné, vždyť je všichni známe.

První otázka bude obtížná. Lily, jaký máš den?

No, můj den právě začíná, před chvílí jsem vstala a zatím se jen tak rozjíždím. Ale mám toho dost na práci, tak jsem nasadila bojové barvy, aby mě to motivovalo k akci.


Totiž, ve svém čarostavu máš uvedeno: „Carpe diem“, tedy užij dne. Pod tím si každý člověk představí něco jiného. Co si představuješ ty?

No, pro mne je tohle heslo takovým majákem, který mi v dnešní uspěchané době připomíná, že bych si každý den měla především užít. Nechci se pořád za něčím honit a dělat věci proto, že musím. Snažím se dělat, co mě baví, ale je jasné, že povinnostem se nevyhnu. Nejhorší je, když se po uplynulém dni otočím a zjistím, že jsem ho promarnila, tomu se právě snažím tímhle svým mottem vyhnout.

Snad se ti dnes povede den nepromarnit. Právě jsi vstala, jak říkáš, což je tím, že žiješ v Kanadě, u nás je večer. Proto se zeptáme: Máme za sebou Vánoce. Liší se tam oslavy od toho, co známe my?

- zabručí si něco pod nosem o poledni a nasadí přemýšlivý výraz –
Hm, těžko posoudit, pro mne byly Vánoce vždycky především časem stráveným s rodinou, tady to mám trošku jinak. Mou rodinou jsou mí přátelé a s nimi jsem taky celé svátky strávila, nemělo to sice to sváteční kouzlo, které znám z domu, ale i tak jsme si to spolu hezky užili. Nicméně vy jste se mě ptali spíše na Vánoce Kanaďanů.

Ano, ano.

Řekla bych, že my jsme mnohem víc tradiční. Tady sice skoro každý dům v noci svítí vánočními ozdobami, ale mně to pořád přijde nějak moc komerční. Oni se taky scházejí v rodinném kruhu, a kdo nemá rodinu, ten je s přáteli, ale nemají ani žádnou speciální večeři, nebo spíše pro ně oběd, protože to pravé slavení začíná až 25. prosince. Připravují si krocana, kterého sice nejedí každý den, ale zase, když je svátek nebo nějaký speciální den, tak si můžete být jistí, co se na stole objeví. - ušklíbne se -
Teď se může zdát, že se mi místní oslavy Vánoc vůbec nelíbí, ale to není pravda. Užívala jsem si anglické „koledy“ v rádiích, v Čechách bych ty naše pravděpodobně po několika dnech začala vypínat. Taky se mi líbila čínská výměna dárků, kterou tady kouzelníci provádějí, to byla velká legrace, ze které jsem letos vyšla docela dobře. Zkrátka a dobře, Vánoce v Kanadě vnímám prostě jinak.

Takže celkově jsi s přáteli slavila spíš kanadsky, česky, nebo jste si vzali z každého něco?

Řekla bych spíš po česku, slavili jsme klasicky Štědrý večer, udělali jsme si několik druhů bramborového salátu, akorát místo kapra jsme měli řízky. Z kanadských zvyků jsme dělali akorát tu čínskou výměnu dárků a pak už zas následovaly české pohádky.

Co to ta čínská výměna dárků vlastně je?

Čínská výměna dárku je systém obdarovávání, při kterém každá osoba přinese jeden univerzální dárek pro všechny. Většinou se stanovuje cenový limit, ve kterém by se měly dárky pohybovat. Do klobouku se hodí lístečky s čísly, podle toho kolik dárců se výměny účastní, a každý si jeden vybere. Člověk s číslem jedna si jde automaticky vybrat nějaký dáreček zpod stromečku. Před všemi jej rozbalí a moc se z něj raduje. Číslo dvě se pak může rozhodnout, jestli si půjde svůj dárek také vybrat z těch pod stromečkem, nebo jestli se mu více líbí dárek čísla jedna, v tom případě mu ho prostě ukradne. Když vám někdo dárek ukradne, tak si buďto jdete najít něco pod stromečkem, nebo ukradnete zase někomu jinému (pokud je komu). Každý dárek může být ukraden pouze dvakrát a nemůžete ho vzít osobě, která ho zrovna vzala vám. Obdarovávání končí ve chvíli, kdy se vezme poslední dárek, který zůstává zabalený pod stromečkem.

Začíná nový rok, a to hodně lidí bere jako šanci na změnu, o kterou se pak snaží pomocí novoročních předsevzetí. Dáváš si ty nějaká?

Ne, z toho už jsem vyrostla. Když cítím, že by to chtělo změnu, tak se ji snažím udělat hned.

A máš nějaké plány do nového roku coby prefektka?

Ou jééé. - záhadně mrkne a víc neřekne ani slovo -

Děkujeme za obsáhlou odpověď.

A teď důležitá otázka. Je známo, že máš ráda krtky. A co Krtka?

- rozzáří se jako sluníčko - Krtka miluji. Je to první a poslední má láska.

První, to chápeme, ale i poslední? Není to škoda?
Nene. - zavrtí odmítavě hlavou - Krtka bych nikdy za nic nevyměnila, a to se snažím řídit heslem: nikdy neříkej nikdy, ale tady to prostě nejde. Já bez Krtka, to je něco jako Žába bez žáby.

Víme, že Krtek je populární třeba v Číně. Znají ho v Kanadě?

Obecně ne, ale v mém okolí se tomu již začínají blížit. Propaguji ho, kde se dá. Jestli budu mít jednou potomky, tak mají své dětství zpečetěné.

Výborně, určitě ti Krtek bude vděčný. A snad i potomci.

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 4 + 3 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů