Krysy a jejich majitelé

Annie Wise: Tak pojďme hned na první otázku. Krysku jste si koupil sám, nebo jste ji od někoho dostal darem?

Mark Petersvood: Kdybych to měl říci úplně přesně, byla mi nabídnuta od jednoho studenta za 2 G. Jako zaměstnanec jsem si ji dovolit mohl, tak jsem na obchod přistoupil, protože sehnat ji v obchodě je nadlidský úkol.

Annie Wise: - rozesměje se - Myslím že vím, o čem mluvíte. Dále mě zajímá, kdybyste měl možnost výběru, chtěl byste raději bílou krysu, nebo se Vám líbí víc tato černá?

Mark Petersvood: Bílá barva je moc taková výrazná. Černá je přijatelná.

Annie Wise: Další otázka se týká jména: Pokud jste ji nedostal pojmenovanou, měl jste o jméně hned jasno, nebo bylo potřeba nějakou dobu přemýšlet?

Mark Petersvood: O jméně jsem ani přemýšlet nezačal, krysa již měla jméno. Simeon se mi velmi líbí.

Annie Wise: No, tak alespoň že se Vám líbí. Přeci jen špatné jméno není nějak příjemné.

A přestože máte krysu krátce, zdá se Vám dostatečně morální? Nebo je třeba příliš agresivní?

Mark Petersvood: Za ty skoro dva dny se mi zdá, že mi nic ještě nespořádala. Je hodná, poslušná a strašně nerada se koupe.

Annie Wise: Joo krysky jsou co se týče koupelí velmi nevyzpytatelné.

A přestože je kryska ještě mládě, máte v plánu nějaké potomky?

Mark Petersvood: Ano, rád bych zkusil, jaký bude mít v tomhle ohledu úspěch.

Annie Wise: - usměje se - A to už se dostáváme k poslední otázce. Kdyby se Vám naskytla příležitost, vzal byste si pod ochranná křídla další krysí miminko?

Annie Wise: Tvou krysku jsi dostala darem, nebo jsi si ji koupila v útulku, či od nějakého jiného človíčka?

Oresta Vianueva: Mínu jsem si pořídila. Ale až potom, co jsem jednu poslala darem.

Annie Wise: Pokud bys měla na výběr, chtěla by jsi raději bílou, nebo černou krysku?

Oresta Vianueva: Nuuu, asi spíš tu černou.

Annie Wise: A co jméno Míny? Měla jsi hned jasno, nebo jsi byla nucena o něm přemýšlet?

Oresta Vianueva: U své jsem nepřemýšlela. Jméno se mi před očima objevilo hned, jakmile se mě zeptali, jak se bude jmenovat.

Annie Wise: Co se chování týče. Je tvá kryska dostatečně morální? Nebo je až abnormálně agresivní? A taky koupe se ráda?

Oresta Vianueva: Mína se docela koupe ráda. Již měla několik přání po sobě, že by chtěla vykoupat. A je docela poslušná.

Annie Wise: Chystáš po své kryse zanechat nějaké potomstvo? Nebo už dokonce nějaké má?

Oresta Vianueva: Již jeden pár dvojčat má a ráda bych ještě nějaké. Ale vypadá to, že Míně jeden vrh stačí.

Annie Wise: Kdyby se naskytla příležitost, vzala by sis na starost další krysku, nebo zůstaneš pouze u jedné?

Annie Wise:  Tvou krysku jsi dostala darem, nebo sis ji koupila v útulku, či od nějakého jiného človíčka?

Daffodila Nightingale: Pinnii jsem koupila od jedné milé slečny z Havraspáru. Na kolejce sháněla nového pánečka a já po krysátku moc toužila - ovšem v té době byly krysy již (v Útulku) nedostatkové zboží. Cena od slečny byla navíc velmi příznivá. -usměje se-

Annie Wise: Pokud bys měla na výběr, chtěla by jsi raději bílou, nebo černou krysku?

Daffodila Nightingale: Rozhodně černou.

Annie Wise: Další otázka se týká jména. Měla jsi hned o jméně jasno, nebo jsi byla nucena o něm přemýšlet?

Daffodila Nightingale: Co se týče jména, měla jsem to vyřešené tím, že krysátko pojmenovala již slečna. (Ale já bych určitě dlouho rozmýšlela a hledala to pravé.)

Annie Wise: Co se chování týče. Je tvá kryska dostatečně morální? Nebo je až abnormálně agresivní? A taky koupe se ráda?

Daffodila Nightingale: Myslím, že má krysa je někde "mezi". Dlouho jsem si libovala, jak je hodná a poslušná, než mi rozkousala vestičku a rozehnala sovy. Agresivní je jen v případě, že si jí dlouho nevšímám, nebo dělám něco, co se jí příliš nelíbí. Což je občas i koupání, ale jsou chvíle, kdy si při něm lebedí a ještě vrní, potvůrka. Jde hodně o správné načasování.

Annie Wise: Chystáš po své kryse zanechat nějaké potomstvo? Nebo už dokonce nějaké má?

Daffodila Nightingale: Pinnie již potomky má - dvě krysátka hned z prvního rande. To své (sameček) jsem darovala jedné holčině od nás. Byla moc smutná, že na novou nemá a já jí ho přislíbila. Ale dostala jsem od ní obrovskou hromadu Bertíkových fazolek, takže. Jinak jsem od té doby poslala Pinnii na rande již několikrát, ale nepodařilo se.

Annie Wise: Vzala by sis na starost další krysku, kdyby se naskytla příležitost, nebo zůstaneš pouze u jedné?

Annie Wise: Svou krysku jsi dostala darem, nebo sis ji koupila v útulku či od nějakého jiného človíčka?

Nerys Heliabel Ghostfieldová: Hermerlina, mého krysího kamaráda, jsem si koupila ve zvířecím útulku. Byl tam zrovna chudák úplně sám, stačil jediný pohled a už jsem si ho nesla z útulku pěkně v kapse do hradu. – šťastně se usměje –

Annie Wise: Pokud bys měla na výběr, chtěla bys raději bílou nebo černou krysku?

Nerys Heliabel Ghostfieldová: Asi je mi to jedno, každá barva je něčím pěkná. Černého mazlíčka lépe najdeš, když ti vyspává na povlečení v posteli, bílý miláček se ti zase tak snadno neztratí v útrobách hradu. Hermerlin byl jako mládě světloučký, ale kvůli barvě jsem si ho nepořizovala. I šedé krysy jsou ale moc pěkné. Ta bílá barva má snad jedinou nevýhodu, při pohledu z dálky se někdy člověku zdá, že krysa přišla k nehodě, že má jaksi „vyholenou“ kůži. Ale naštěstí z blízka jsou huňaté kožíšky hnedle vidět lépe! Ono je to vlastně vtipné i s těmi oblečky, když trochu odbočím. Naše červená barva, hlavně na kalhotkách, pak vypadá na dálku jaksi… nu, jako že krysa opět měla nehodu a zadeček má celý zapařený. To vše jsou ale detaily a mazlíčky vítám, ať jsou na pohled jacíkoliv a ať nosí cokoliv. – uchichtne se, když jí z hábitu vykoukne Hermerlin právě v tom červeném úboru –

Annie Wise: Další otázka se týká jména. Měla jsi o jméně hned jasno, nebo jsi byla nucena o něm přemýšlet?

Nerys Heliabel Ghostfieldová: Tak o jménech já přemýšlím vždycky. Mám ráda, když má jméno určitou hloubku. Hermerlin je tak spojením královského plísňového sýra – k tomu mě inspirovala jak má večeře, tak Hermerlinův světlý kožíšek – a jména Merlin, neboť je mi tento slavný kouzelník velmi blízký a je mi v mnohém vzorem. Ale abych řekla pravdu, to přemýšlení mi asi příliš času nezabralo, přišlo zkrátka jako náhlá inspirace.

Annie Wise: Co se chování týče. Je tvá kryska dostatečně morální? Nebo je až abnormálně agresivní? A koupe se ráda?

Nerys Heliabel Ghostfieldová: Ach, teď padla kosa na kámen! Hermerlin je opravdu po svém jmenovci, hodnější krysu bys na hradě snad nenašla. Počůral se mi pouze dvakrát, sovy neplaší, nezlobí, neutíká, sladkosti z kumbálu mi nekrade. Když byl ještě mládě, musím přiznat, že jsem doufala, že bude trochu víc zlobit, abych měla pocit, že jsem jej opravdu vychovala, jenže pravdou nakonec je, že on se prakticky vychoval sám. Je velmi morální, má soucit s ostatními, rád si hraje, rád se dělí o své vlastní jídlo, rád trénuje i závodí. A dokonce se i rád koupe, jen někdy po ránu se trochu ježí, ale komu by se líbilo koupat se takhle časně? Agresivní není vůbec, až mi to dělá starosti, zvláště když ho vysílám na závodní stadion. On je tak laskavý, že většinou dokonce nechá vyhrát druhé, jen aby se zaradoval, jak se ten druhý raduje. – Hermerlin při těch slovech šupne zpátky do kapsy –

Annie Wise: Chystáš po své kryse zanechat nějaké potomstvo? Nebo už dokonce nějaké má?

Nerys Heliabel Ghostfieldová: Chystám. Během času už Hermerlin asi čtyři nabídky na rande obdržel, ale zprvu se k tomu moc neměl, i já jsem byla toho názoru, že by měl nejdříve být vychovaný a mít co nabídnout, než se začne věnovat radovánkám tohoto druhu. Pravdou je, že v současné době už několik dní na vrh pomýšlíme. Rádi bychom ale měli nejdříve případné zájemce (ideálně z Nebelvíru), aby měl Hermerlin své potomstvo poblíž a mohl se, na krysáka možná trošku nezvykle, o své potomky starat a pomoci s jejich výchovou, aby jim mohl být vzorem. Jen velmi nerada bych mláďátko dala hned po narození do útulku, protože ne všichni obyvatelé na hradě se ke svým mazlíčkům chovají dobře.

Annie Wise: A poslední otázka. Kdyby se naskytla příležitost, vzala by sis na starost další krysku, nebo zůstaneš pouze u jedné?