Červené ohlédnutí za famfrpálovou sezónou
Jak všichni asi víte, letos to byl poslední rok, kdy se famfrpálových tréninků a zápasů mohli účastnit všichni studenti koleje bez ohledu na věk či počet zkušeností. Zavedením tzv. profi ligy totiž studenti, kteří dosáhli 21 let věku postavy a zároveň získali více než 18 000 zkušeností v součtu na všech postech, již nebudou moct hrát v zápasech Školního famfrpálového mistrovství. Vlastně všechny koleje tím tedy přijdou o ty (většinou) nejlepší a nejzkušenější hráče.
A právě proto, že byla tato sezóna tolik výjimečná, rozhodla jsem se s vámi postupně rozebrat každý zápas, kterého se Nebelvír účastnil. Pojďme tedy začít:
HAVRASPÁR vs. NEBELVÍR
Zahajujícím zápasem sezóny se stal zápas Havraspár vs. Nebelvír dne 2. 5. 2015. Celý náš tým k němu přistupoval částečně jako k rozehrávce, a právě proto nebyla nálada mezi hráči nějak moc napnutá. Jediným problémem bylo to, že nám chyběly dvě chytačky, Kate Resea a Lily Peterson, přičemž chybějící Lily byla problém i proto, že je zástupkyní kapitánky. Od začátku se ale dařilo především našim střelcům, kteří rychle nasázeli spoustu gólů. Největší boj byl jako vždycky o zlatonku. Chytači totiž padali z košťat jak namydlený blesk, protože odrážeči na obou stranách opravdu perlili. O rozhodující okamžik se nakonec postaral nebelvírský chytač Nebelbrach Mechacha, když v čase 1 hodina, 16 minut a 9 sekund konečně držel zlatonku v ruce. Celkové skóre tedy bylo 40:330 pro Nebelvír.
¨
MRZIMOR vs. NEBELVÍR
Celkově pátý a pro Nebelvír třetí byl zápas Mrzimor vs. Nebelvír dne 30. 5. 2015. Jednalo se o vůbec nejdelší zápas celé sezóny s délkou 1 hodina 53 minut a 16 sekund. Tento zápas už byl trochu vyhrocenější, což bylo poznat i na nervozitě famfrpálistů. Kate i Lily už sice znovu byli součástí našeho týmu, ale Mrzimor má v tom svém zase spoustu dobrých střelců. Hned po začátku se projevily především zkušenosti mrzimorského primuse Andrewa Uroborose, který se do naší branky trefoval jako jediný žlutý, a to dokonce osmkrát. Avšak ti naši střelci na tom také rozhodně nejsou špatně, především Esperanza Milagrosa s 12 vstřelenými góly za celý zápas, a červený náskok zvýšili na 80:250. Do toho se činili i odrážeči na obou stranách, o hráče padající z koštěte rozhodně nebyla nouze. Když potom naše úžasná chytačka Kate chytila zlatonku, všichni byli rádi, že je po zápase, protože soustředit se necelé dvě hodiny na hru rozhodně není legrace. Tabulka ukazující skóre se nakonec zastavila na 80:400.
NEBELVÍR vs. ZMIJOZEL
A teď tedy ten nejočekávanější (a shodou okolností i poslední) zápas sezóny odehraný dne 6. 6. 2015, Nebelvír vs. Zmijozel. Všem bylo jasné, že tento den rozhodne o tom, kdo nakonec získá famfrpálový pohár, a že největší podíl na tom budou mít dvě nejlepší chytačky na hradě, Kate Resea a Cerridwen Lowra Antares. Hned po začátku zápasu si však své užili i odrážeči, a právě proto se hráči na postu chytačů tak rychle měnili, odrážeči potom ani nevěděli kdo tam v danou chvíli je a na koho mají mířit. Pozice zlatonky se měnila s každou vteřinou, všichni byli maximálně napnutí a nikdo nevěděl, jak to nakonec všechno dopadne. Najednou ale bylo po všem. Zlatonka sice byla ve zmijozelské části, ale poměrně blízko středu, takže zelená Cerri musí být prostě kouzelnice, že ji tak rychle zvládla dostat absolutně k sobě na kraj. Stalo se tak v čase 1 hodina, 16 minut a 25 sekund a finální skóre bylo 90:180..
Famfrpálový pohár tedy právoplatně patří Zmijozelu a řekla bych, že si ho opravdu zasloužili. Ale i my, červení, jsme také rozhodně nezaháleli. Máme úžasný tým, ve kterém při sobě držíme jako jedna velká rodina, můžeme se na sebe maximálně spolehnout a vzájemně si věříme. Je pro mě obrovská čest být součástí téhle skupiny lidí.
Jak už jsem zmínila, příští rok s sebou přinese spoustu změn, uvidíme, jestli budou dobré, nebo špatné, ale teď každá kolej potřebuje vložit své úsilí do těch nejmladších, protože se z nich teď stávají ti nejdůležitější.
No a nakonec pro vás mám naprosto exkluzivní vyjádření naší famfrpálové kapitánky:
Když se ohlédnu za letošní sezónu, tak bych mohla říct, že
jsem na famfrpálisty hrdá. Ano, nevyhráli jsme proti Zmijozelu, ale všichni
jsme věděli, že to bude hlavně o štěstí a o tom, která chytačka to chytí. Též
jsme měli první dva roky pohár, a druhé dva roky nikoliv. Nicméně, když bych
měla pominout tento fakt, tak si myslím, že máme ten nejúžasnější tým, jaký by
si mohl kapitán přát.
Jsou to hlavně lidi, kteří se svědomitě přihlásí na tréninky i na zápasy, a pak
opravdu zodpovědně přijdou, nebo se soukromě omluví, že vážně nemohou dorazit.
I to o hráčích vypovídá hodně - a to hlavně fakt, že jim na hře záleží.
Zápas proti Mrzimoru byl naprostou senzací a také u Havraspáru jsme si vedli
báječně. Zejména pak chci moc poděkovat svým dvěma rukám - pravé Lily a levé
Elisce, protože při zápasech mi moc pomáhaly, a jsem moc ráda, že to byly právě
ony. Jsou to holky, které mají slibné kapitánské předpoklady a budou ve svých
budoucích pozicích velmi kvalitními osobami. Proto jim přeji, až se předají
funkce, aby se jim dařilo a neměli s famfrpálem příliš starostí.
Ráda bych poděkovala i všem hráčům, zejména těm profíkům, mezi které už patří
Kate, Cisska, Nebík, Rebí, Sheila, ale i pan Olík, který nám ještě ve svých
studentských létech také moc pomohl. A taky nechci zapomenout na Jane a Jane
Pat. – usměje se –
Pak bych ještě moc chtěla pochválit ty nejvíce vytrénované "mlaďochy"
jako jsou Neryska, Heky, Olivka, Angie, Mike a Thereska. Věřím, že jim to v
příštích letech půjde naprosto skvěle. – cítí se nejistě, snad na nikoho
nezapomněla a jestli ano, tak na něj určitě myslí také –
Pak také moc chválím a děkuji za famfrpálovou aktivitu znovu Elisce, která se
úžasně dokázala vytrénovat a spolu s ní i Thoma, naši novou chytačskou naději. A
pak určitě jsem moc ráda, že se k nám přidali nováčci - Alf a Astrid. No, jmen
je to hodně, a určitě bych stejně tak či tak na někoho zapomněla, a to nechci -
takže… děkuji moc všem, kteří se do famfrpálu jakkoliv zapojují.
Vždy mě hřeje u srdce to, jak nadšeně a aktivně probíhají tréninky, že chodí
hráči zodpovědně s dostatečným předstihem do KNP před zápasy, a že prostě ze
sebe vydají na zápasech vše.
Ta má kapitánská sezóna byla vůbec to nejkrásnější, co jsem tady mohla zažít a
jsem moc ráda, že jsem to mohla vykonávat.
Jsem na vás všechny moc pyšná a děkuji vám, že jsem vás mohla vést. – usměje se –
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
2025
