Když jsem požádal bývalou primusku Lily Peterson, jestli by svolila k rozhovoru, tak souhlasila, ovšem pod jednou podmínkou, a to, že se sejdeme v té nejdražší hospůdce v Prasinkách. Jelikož jsem o tento rozhovor moc stál, svolil jsem tedy, a když jsme se posadili, Lily si hned objednala to nejdražší pití a řekla: „Můžeme začít, Thomíku“, a tak jsme tedy začali.
Lily, chtěl bych tě pozdravit a poděkovat ti, že sis udělala čas na tento rozhovor, a hned bych začal s první otázkou.
Takže, kolejí se proslýchá, že chceš, aby tě ostatní studenti nazývali novou přezdívkou, kterou jsi sama vymyslela. Co je na tom pravdy?
Nooo, – pousměje se – pravda to je, už dlouho chci, aby mi říkali Lilouši. Přijde mi to jako parádní přezdívka a doufám, že se ujme, protože představa, že na mě v koleji někdo zavolá „hej, Lilouši“, je prostě skvělá. Cítím se hned o patnáct centimetrů větší. – spokojeně se usměje a upije ze svého drahého pití –
Dobrá tedy, to je zajímavé, a nezdá se ti, že oslovení Lilouš je spíše mužského rodu? Myslím tím, když někdo řekne ten Lilouš, představil bych si spíše muže/kouzelníka nežli ženu/čarodějku?
Já se všem kouzelníkům hravě vyrovnám! – řekne se zamračeným obličejem a dopije svoje pití a obratem si objednává další –
Ano, chápu. – zatvářím se pokorně a radši se zeptám na něco jiného –
Co se týče primusování, nedávno jsi říkala, že by ses ráda k primusování vrátila, i když už to přes tvé složené zkoušky OVCE není možné?
Thome, podívej se, řeknu ti to asi takhle. Chystám se napsat na patřičná místa, aby tohle nesmyslné nařízení bylo zrušeno. Dobře víš, jak mi to šlo, a půjde mi to ještě lépe. – mrkne na mě a upije ze svého nealko nápoje –
Rozumím, a jak dlouho bys chtěla být primuskou, kdyby vše vyšlo podle tvého plánu?
No, viděla bych to na dobu neurčitou. Chtěla bych udělat pár změn, mám opravdu skvělé nápady, jak naši fungující kolej ještě zlepšit, ovšem nechám si je pro sebe. – optimisticky se usmívá –
Přejdeme tedy k další otázce, jestli souhlasíš? – Lily přikývne –
Dále bych se rád zeptal, co je pravdy na tom, že chceš jednou v budoucnu postavit druhé Bradavice v Kanadě?
No tedy, odkud máš tuto informaci? Jsem zaskočená, ale je to pravda, mám takové plány. Doufám, že se mi to jednou podaří. Je jasné, že to bude ještě pár let trvat, ale do desíti let je to hotová věc.
Přijde mi, že Kanadu máš hodně ráda, je to tak?
No, tak ne, že bych ji nějak milovala, ale není mi úplně lhostejná. – usměje se a sundá si hábit, pod kterým má tričko, na kterém je velký obrázek javorového listu a na něm napsáno I Love Canada –
Jestli to tedy dobře chápu, plánuješ nejen nové Bradavice v Kanadě, ale chceš být i ředitelkou v této zatím imaginární škole, je to tak?
No, musím říct, že máš pravdu, budu tam ředitelovat a mám už velice jasnou představu o tom, jak to všechno bude vypadat, a vím, co vše se ještě musí udělat, aby vše klaplo. Určitě to však klapne a svůj skromný plán dotáhnu do konce. – usměje se –
Chtěla bys třeba přetáhnout nějaké profesory či studenty do té své nové školy?
No, už jsem rozhodila sítě a doufám, že minimálně polovina profesorů pak odejde se mnou, a samozřejmě si s sebou vezmu i ty nejlepší studenty.
– koukám na Lily s otevřenou pusou, ale radši změním téma, i když už se opravdu bojím, co se dozvím –
S dovolením bych tento rozhovor směřoval ke zdárnému konci. Všiml jsem si, že nemáš mazlíčka, mohu se zeptat proč?
Já ty přerostlý myši prostě nemusím. – otřepe se – Jsou takový divný, no, ale jestli se v útulku objeví i jiná zvířena, jako třeba fénixové a podobně, to už bych se rozmyslela a možná si něco takového pořídila. Tak uvidíme, zda se v útulku umoudří a poslechnou mě.
Lily, moc ti děkuji, že sis udělala čas na tento rozhovor, a ať se ti daří moc dobře.
– rozloučíme se a já naprosto vyčerpán zaplatím útratu a odcházím se rekreovat do teplých krajin –Thomas Olkim
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz