Netradiční "soutěž"

Na červeném závěrečném večírku jsem si pro své spolužáky připravila netradiční soutěž. Ona to vlastně ani soutěž v tom pravém slova smyslu nebyla, spíš jsem chtěla, abychom se všichni uvolnili a trošku zasmáli, což se povedlo. Opravdu jsem nečekala, že si užijeme tolik legrace, a tak jsem se rozhodla, že vám prostřednictvím našeho kolejního časopisu umožním, abyste se zasmáli s námi. V podstatě šlo o to, že jsem nebelvírským předhodila několik otázek k zamyšlení, jejich úkolem bylo najít takovou odpověď, která se mohla zakládat na pravdě, zároveň aby však byla něčím originální nebo vtipná. Občas jsme se dozvěděli opravdu zajímavé věci, však posuďte sami…

Fakta jsou taková, že jednou to přijít muselo, protože hlásit se na jeden a ten samý předmět podesáté, je prý trapné už i jí. Navíc jí prý už žádný z profesorů na svém předmětu po sedmé nechtěl. Taky v tom prý určitou roli hrála nějaká KOZA, která se pro ni stala dostatečnou motivací, aby dosáhla titulu Snaživá Koza Roku. Letos byla prostě fenomenální ve všech směrech. Dospěla prý do bodu, kdy je nejkrásnější, nejchytřejší, nejKOZAtější, a tak si k tomu chtěla vystřihnout i toho snaživce, aby byl zaznamenán okamžik jejího života, kdy byla prostě nej.  Ale taky se šušká něco o tom, že prý na příští školní rok čeká trojčata a chtěla parádní zakončení. Jedno je však jisté, ani sama Kate neví, co se vlastně stalo. Zakončeme to tedy slovy našeho ducha Phosgena Crestfala: „Poněvadž, jelikož a tudíž“.

On sám by vám nejspíše řekl, že své příjmení má po otci, ale my jsme si téměř jistí, že tato problematika je poněkud hlubšího charakteru. Je zde několik možností:

- Zanechal si původní rodinné příjmení, které ukazuje, že se u nich doma (v chudé vesnické chaloupce) směje všemu, i kdyby na chleba nebylo…

- Pojmenovali ho tak rodiče kvůli tomu, že byl moc hezký a oni si vzpomněli, jak se čáp smál, když jim ho nesl.

- Když ho šla maminka zapsat na matriku, zaskočilo jí a vyšlo z ní místo příjmení jen nějaké "Mechacha".

- Velice obdivoval Terryho Pratchetta a jeho NEjrychleji CHÁpajícího CHAsníka.

- Je taky možné, že jednou večer, když pojídal jitrnice a klobásy a zapíjel to pi… pitivem, které předcházelo Niokau, byl po té kombinaci tak moc vysmátý, že se začal smát. Šla takhle kolem Nianka z Libelůůůzie a označila ho za Mechachu.

Ať už to bylo tak nebo tak, jedno je jisté, Nebelbrachovo příjmení se k němu naprosto skvěle hodí, protože Neb a jeho Cha cha prostě patří k sobě. Každopádně byste měli vědět, že celé ty dlouhé roky všichni čteme jeho jméno špatně! V Nebově případě se totiž musíme oprostit od české výslovnosti, správně by to totiž mělo být NEBELBRAČ MEČAČA.

Madam Aki je možná trošku paranoidní, ale kdo ví, jestli se vlastně více bojí Akiska, nebo přímo jeho majitelky. Někdo říká, že se slečna obává, že by na ni mohla Cissa použít svůj oslnivý úsměv a ochočit si ji, jiní tvrdí, že ji Akisek vyděsil už v době, kdy byla ještě malá... faktem ale zůstává, že jen ony dvě ví, co je vlastně Akísek zač.

Padla domněnka, že Akisek je prý vytvořen z vlasů madam Aki a často pelichá, a tak Cisska občas přijde nastřelit chybějící srst. To by sice vysvětlovalo, proč madam jen zřídka potkáme s dlouhými vlasy, ale osobně si myslím, že to není důvod k děšení se. Ne, madam Aki má pro strach uděláno, ona by mu ty vlasy ještě sama nabídla...

Další teorie se zabývá tím, že slečna Aki, jako vášnivá kuchařka, se Akiska bojí jako čert kříže z toho důvodu, že jí Cisska ráda nakukuje pod pokličky a mnohdy se stalo, že Akisek plaval v guláši, polévce či dortovém krému ve formě chlupů.

Těžko říct, co je to vlastně za tvora. Možná opravdu jde o tu mrtvou myš, co Cisska tahá všude s sebou, možná je to tříhlavý obrpes, bratr Chloupka, jehož srst nám zůstává mezi zuby, když si pochutnáváme na škrkním guláši, každopádně bychom byli rádi, kdyby si ho jeho majitelka pořádně vycvičila a nechodila s ním děsit naše nebohé profesory.

Cisska tvrdí, že je prý tak tajný, že ho neví ani ona, asi aby ho neprokecla. Nicméně její spolužáci mají svoje vlastní teorie. Někdo tvrdí, že se prý opíjí lektvary síly a tajně trénuje v KNP na boxerských pytlích odpaly. Další si myslí, že soupeřům ve Velké síni tajně podává ke snídani speciální dýňový džus. No řekněte, že byste takovým pomluvám nevěřili?

Já bych se spíše přiklonila k názoru, že je prostě oslní svým úsměvem, případně v kombinaci s tím, že ten úsměv schová za diplom OVCE, no, a když jsou zvědaví, jak vypadá, a moc se přiblíží, tak to do nich napálí potloukem. Naše chytačka dokonce tvrdí, že prý se Cisska vždycky k někomu přiblíží, křikne na něho: „Hele, tamhle je Zlatonka!“, počká, až se dotyčný otočí, a pak ho sejme pálkou z koštěte. Cisska je sice drsná holka, ale zákeřná není. Kdybych tomu věřila, tak vám tenhle její fígl určitě nebudu odhalovat.

Co vám však můžu říct, je, že někteří lidé se jí zcela jistě bojí. Ať už je to z toho důvodu, že jim nakecala, že má mezi předky draka a že chrlí plameny, nebo prostě proto, že umí udělat neuvěřitelně zlý pohled. Jakmile se na takové soupeře podívá, stačí, aby ukázala dolů a naznačila: „Nebo ti pomůžu...,“ a  oni se radši pakují ze hřiště.

Domníváte se, že je pan Filius v Nebelvíru oblíbený a že ho mají všichni červení studenti rádi? Myslím, že se bude hodně divit, až zjistí, že si ve skutečnosti choval na hrudi hady. -zasměje se- Závist je hrozná věc, to vám povím!

Zde je pár mírnějších odpovědí:

„Tady mi bude chvíli dobře...“

„To tam pan Filius vyházel tolik odpadků?“

„To měl pan Filius ale pěkný výhled!“

„Proč ty kachničky plavou bříškem nahoru?“

Zde se objevila první zmínka o tom, že něco není v pořádku:

„Co se stalo s Filem, že už tu nebydlí?“

A tady už se to naprosto zvrhlo! V lepším případě studenti mysleli na vystrnaděného profesora Orionis, který spí pod mostem a hladí potulnou kočku, v tom horším... ani o tom mluvit nedokáži. Pane Filiusi, radím vám, nepouštějte hůlku z ruky!!!

„Co takhle si tam vysadit Lochnesku? A potom pouštět veřejnost dovnitř se na ni dívat a pan Fil bude mít vstup za dvojnásob, to, že jsem mu ukradl dům, nestačí.“

„Krásné ráno, krásné! Ještě vyčistit sklep od těch artefaktů černé magie, rozšířit okna, odstranit milostnou korespondenci od fanynek bývalého majitele, zakopat bývalého majitele a budu mít klid. Dám si kafe na terase, nebo v obýváku?“

„Hele, jak tam hezky plave.“ (pozn. k upřesnění: Prof. Filius taky břichem vzhůru.)

Moly je naše sluníčko, ta se přátelí prostě se všemi. Své první přátelství navázala s Buclatou dámou v době, kdy jako nezařazený nováček prohlásila, že nikam jinam než do Nebelvíru nechce a ustlala si přímo u vstupu, načež jsme o ni o prázdninách zakopávali. V tuto chvíli ji prý už musí na hradě znát asi každý. Její den v podstatě vypadá tak, že ráno se přátelí se svou postelí, pak se usměje na tu nejmilejší holku, která na ni kouká v umývárně ze zrcadla, potom pečuje o všechnu havěť na hradě, popovídá se všemi kouzelníky, a nakonec ještě pozdraví skřítky… a i přes to jí zbude čas na to, aby se vždy o přestávkách za rohem tajně setkala s naším duchem Phosem.

Tak jsem se dozvěděla, že prý jim závidím jejich vztah, neboť po Nebovi pokukuji od prvního dne, co jsem na hradě. Uznávám, z Nebových svalů oči nespustím a jeho šarm mě přímo odzbrojuje, leč žádné techtle mechtle (čtené s čé, samozřejmě. -smích-) spolu merlinužel nemáme. Neb sice nějaké techtle přiznává, ale k mechtlím opravdu nedošlo.

Taky není pravda, že se mi vybaví madam na kolejích, jak přes ni přejíždí vlak. U některých jiných obyvatel hradu by mi ta představa sice tolik nevadila, ale s naší madam jsem ještě problém neměla. -směje se-

Velmi mě však pobavil tento příběh: „Jednou se Lily Nebíka zeptala anglicky, koho myslí. A on odpověděl: Hů? Žádný vlak tu není, jen slečna kolejnice.“

Jelikož je mi tato otázka šitá na míru, tak vám v tomto případě mohu prozradit, jak to vlastně bylo. Já jsem totiž díky Nebovi žila dlouhá léta v představě toho, že madam Bete pracuje u mudlů pro ČD. Ok, moje blbost s tím má asi taky co do činění. -smích-

Otázka byla položena v době, kdy se ještě netušilo, kdo bude v DV novým šéfredaktorem, buďme rádi, že se slečna Niane na náš večírek tentokráte nedostavila. –usměje se-

DV je prý příliš bulvární plátek na to, aby tam pracovala. Na druhou stranu, pokud je skutečně známá svojí podobou Ritě Holoubkové, jak někteří tvrdí, tak se do něj bude hodit, i když na to prý není hrdá, a proto se mu vyhýbala, aby na to příliš nepoukazovala.

Jiní tvrdí, že je prý teoretička a praxe by ji zabila. Taky prý nemá Denního Věštce ráda a už vůbec ne práci. A někdo dokonce odhalil, že má prý slečna Nia příšerný pravopis, který nám nechce ukázat, že prý se kopýtkem špatně píše.

Zajímavý byl taky názor, že redakce Denního Věštce je moc velká na to, aby tam slečna Nia dokázala udržovat bordel, paniku a navíc by tam úplně zanikly její puntíkovací tabulky! Jelikož redaktorem těchto novin nejsem, tak se můžu jen domnívat, k čemu takové tabulky mohou sloužit, ale přiznám se, že to zní dost hrozně na to, abych se to jala zjišťovat. Jeden nejmenovaný člověk taky přišel s tím, že slečna Nia s láskou vzpomíná na to, jak zaškolovala do psaní pro Lví tlapou Olivera a Lily, a nechce se dostat do toho bodu, aby pod ní nevydávali. Obávám se, že v tomto případě se bude nová šéfredaktorka muset smířit s polovičním neúspěchem.

Nejvíce šokující zprávou však bylo oznámení, že z postu prof. Šémíka má slečna Nia moc nad všemi kolejními časopisy. Když k tomu teď ještě přidáme Denní Věštec... není u nás kartel náhodou zakázaný?

V tomto případě hraje roli více faktorů:

Za prvé - Mike Jones je padouch, kterému na světě není rovno.

Za druhé – Řekne si, že horší známku už dostat nemohl, a dál to neřeší.

Za třetí – Mike ovládá kouzlo trvalého přilnutí, a tak je jeho humor nezničitelný. Navíc si vzal dávku i za krásu, moudrost a milou povahu. Nechtělo se mu totiž přecházet z jedné fronty do druhé, tak zůstal u humoru a vzal si čtyřikrát, že prý se to vyrovná.

Za čtvrté – Má pomalejší vedení.

Za páté - Není fénix a jeho slzy neléčí, tak se musí aspoň smát...

Nebo to taky může být tím, že vidět sovu s trollem na zádech znamená deset let štěstí. Navíc, kdo by se nesmál, kdyby viděl toho obřího tvora na zádech malé sovičky. A  jelikož Mike je skutečně padouch, tak se té chuděrce sově, co musela nést na zádech celého trolla, tak smál, že se začala smát i ta sova a troll spadl do sklepení. No a právě proto teď máme toho jeskynního trolla ve sklepení.

Tak a to je všechno. Doufám, že jste se s námi pobavili, že jste to nebrali moc vážně, a kdybyste si to chtěli taky vyzkoušet, tak do komentářů můžete psát své teorie na otázku, kterou jsem měla pro náš večírek připravenou, ale nemohla jsem ji použít, protože mi ji schovaly ošklivé škrkny.