Změny ve výuce

Nebelbrach Mechacha
Dříve než se začnu věnovat jednotlivým změnám ve výuce, dovolte mi obecnější úvahu. 
Jednou ze zásad každého právního systému je, že neznalost zákona neomlouvá. Bez ní by pravidla neměla smysl, každý by se snadno mohl vymluvit, že o nich nevěděl. Zároveň však tato zásada přináší problém. Aby její uplatňování bylo spravedlivé, vyžaduje to poměrně jednoduchý systém zákonů, který každý skutečně znát může. Na druhé straně aby řády pokryly všechny možné situace a nevznikaly diskuse o tom, co je v souladu s nimi, a co ne, musí být komplikované stejně jako skutečnost, jako život.
Vzniká tak aporie. Pravidla buď pokryjí co nejvíce možných situací, a proto se stanou komplikovaná a nepřehledná, nikdo se v nich přesně nevyzná, pak však nelze předpokládat jejich znalost; nebo jsou jednoduchá, potom ale mohou být vykládána různými způsoby a vedou k rozdílným názorům, jaký vlastně je jejich „duch“ (zatímco první přístup spoléhá na jejich „literu“).
Ideální je samozřejmě stav, kdy jsou načrtnuta jen základní ustanovení a všichni vědí, co znamenají a jak se správně chovat. Bohužel jsme příliš rozdílní, a to vede k potřebě vše co nejvíce specifikovat. Ta však nakonec způsobuje, že je vše příliš komplikované a striktní, a tudíž omezující. 
Představme si následující situaci. Bude přesně stanoven termín odevzdání zkoušky OVCE. Všichni studenti ho budou muset dodržet. Jeden se však právě bude potýkat se zdravotními problémy, proto požádá profesora, aby mu umožnil odeslat práci později. Podle „litery zákona“ mu to nebude umožněno. Všem nám je jasné, že „duch zákona“ je jiný, nemá postihovat člověka ve výjimečné situaci, ale lajdáky, kteří si bez zvláštních důvodů neplní své povinnosti. Pokud však profesor podle „ducha zákona“ vyjde studentovi vstříc, stane se terčem útoků jiných studentů, již se s odvoláním na „literu zákona“ budou dovolávat stejného práva: vždyť pokud ji jeden člověk nemusí dodržovat, proč by to museli dělat ostatní.
Jednání lidí způsobuje, že se zákony zpřísňují a jsou stále komplexnější. Vždy se totiž najde chytrák, který se pokusí zneužít nějakou mezírku v nich, která nutně vzniká, pokud není vše přesně nadefinováno. Otravuje to pak všechny ostatní, kteří mezírky nehledají. Mezírku ovšem může člověk najít a využít i neúmyslně, prostě si něco vyloží jinak, než to bylo míněno, a pak se diví, proč jeho činy druhým vadí.
Dochází k tomu i na naší škole. Výsledkem je, že se s postupujícím časem věci víc a přesněji popisují, definují, určují. Ztrácí se jistá míra volnosti. Osobně prožívám změny pravidel nepříliš dobře. Jsem již na hradě od Léta 2009, na něco jsem si zvykl, a musím se neustále přizpůsobovat čemusi novému. Nebo jsem jen příliš konzervativní a málo přístupný reformám?
O posledních změnách (čti zpřísněních) v pravidlech výuky jsme samozřejmě byli zpraveni. Nejprve o jejich záměru informoval na Úvodce pan ředitel Ronald Holms Williams (29. června), před začátkem školního roku je pak zpřesnil inspektor výuky Filius Orionis (6. září). Zakomponovány byly pochopitelně i do Školního řádu. Co přinášejí?
1. Posun termínu, kdy se uzavírá přihlašování na předměty (doposud pátý termín, nově konec třetího)
Někteří studenti odkládají zápis na dobu, kdy je zhruba jasné, kolik předmětů mají zapsané jednotlivé koleje, aby tím kompenzovali případnou ztrátu té své – popřípadě, chtějí-li se ucházet o titul Snaživec roku, na dobu, kdy je zřejmý počet předmětů u jejich konkurentů. Nyní tak budou muset učinit dříve. Osobně to nepokládám za zásadní změnu. Pravděpodobně povede k tomu, že si studenti celkově budou zapisovat méně předmětů, než byli zvyklí, zvláště ti nejsnaživější. A asi bude dříve jasné, kdo vyhraje Školní pohár.
2. Při pozdějším zapsání na předmět je nutné dodělat starší úkoly do čtrnácti dnů
Také tato změna zřejmě povede k tomu, že si studenti nebudou dopisovat velké množství předmětů na poslední chvíli, neboť by pak nestíhali doplnit úkoly. Není to však jisté: pro úspěšné zakončení předmětu je potřebné mít kvalitně vypracovány čtyři řádné úkoly, což je při posunu termínu přihlašování stále možné, ba možná snazší.
3. Omluvy úkolů nepodléhají schválení profesora, student si je zadává sám
Tuto změnu mnozí studenti přivítají. Nebudou muset profesorovi zdůvodňovat, proč žádají o omluvu. Jiným to však ztíží situaci: od letošního roku bude vskutku možné si úkoly z jednoho předmětu omluvit jen dvakrát, bez ohledu na to, zda student dříve omluvený úkol odevzdal, či nikoli. Vnímám to jako pozitivum, všechny nás to bude nutit k zodpovědnějšímu přístupu.
4. Omluvený úkol je možné doplnit pouze do čtrnácti dnů
Toto pravidlo, společně s předchozím, sjednocuje přístup profesorů. Doposud bylo zvykem, že si pro omluvy každý z nich určoval vlastní normy, nyní jsou systémově dané. Má to své kouzlo, nicméně nebude možné, aby profesor zohlednil výjimečné případy.
5. Neodevzdaný úkol je automaticky hodnocen známkou T bez zásahu profesora
Vzhledem k tomu, že profesor neposuzuje oprávněnost omluvy, jde o logický krok. Vyučujícím usnadní práci a jejich žákům nic neubírá.
6. Za doplněné omluvené úkoly nebude možné získat bonusové body
Asi nejproblematičtější změna. Na jedné straně je pochopitelná, student získává jisté privilegium již tím, že má na odevzdání úkolu víc času, ovšem za cenu ztráty možných bonusových bodů. Na straně druhé však může vést k tomu, že se student nebude příliš snažit věda, že „bonusáky“ stejně nedostane, a spokojí se s průměrnou prací.
Zde si dovolím drobnou odbočku. Pan ředitel mi v soukromém rozhovoru na Letňáku řekl, že jsou podle něj příliš málo využívána jiná ohodnocení než V. Student za odevzdaný úkol získává nejlepší známku takřka automaticky, a kvalita se pak diferencuje pouze pomocí bonusových bodů. 
Bohužel je tomu vskutku tak. Změnit tento standard je však poměrně obtížné. Na naší škole studují kouzelníci různého mudlovského věku. Pro profesory je těžké posoudit, zda nepříliš oslnivý úkol je dán tím, že byl odfláknut, nebo tím, že daný člověk doposud není natolik vyzrálý, aby odevzdal lepší. Nechtějí zklamat snížením známky nikoho mladšího věku, a proto raději udělí V i za práci nižší kvality, pokud splňuje základní požadavky, a pak využijí bonusové body. Neznám řešení.
Pokud by se však více využívala celá škála možných známek, bylo by možné od této změny upustit.
7. Úkoly lze posílat jen přes admin
Toto pravidlo logicky doplňuje ta předchozí, znemožňuje, nebo alespoň znesnadňuje jejich obcházení.
8. Smazání za záporné body
Doposud platilo, že student byl smazán na konci měsíce, pokud měl méně než dvacet záporných bodů (což představuje zhruba tři známky T), nyní bude stačit jediný. Osobně to vítám. Zapsat si jeden předmět a vypracovat do něj jeden úkol během dvou týdnů není obtížný požadavek. Kdo ho nesplní, pro toho zřejmě pobyt na hradě není důležitý, a jen zbytečně poškozuje svou kolej odečítáním bodů.

Komentáře


Všechna pole jsou povinná
Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 2 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů


Nu

Napsal: Ronald Dne: 23.09.2015 ve 23:10

Pěkně napsané, s většinou poznámek se asi dá souhlasit. Možná bych jen doplnil jeden bod - 6) Diskusi o hodnocení profesorů jsem otevřel i ve sborovně, setkala se však skoro s agresivním odporem, kde je podle profesorů současný stav vyhovující všem stranám a není důvod ho měnit - tj. že za úkol se dává konstatních 15 bodů a pak nějaký bonus do výše až 10 bodů. Za loňský rok bylo takto uděleno přes 20 000 "bonusových" bodů. V uvozovkách proto, že to očividně nejsou až tak moc bonusové body, když se rozdávají v takové míře.

Děkuji!

Napsal: Heky Dne: 23.09.2015 ve 21:00

Ahoj, Nebí,
děkuji za klidné a co nejobjektivnější zhodnocení nových změn (ostatně, jak je Tvým dobrým zvykem. ;) )
Obdivuji, že jakkoli T změny moc nejdou pod nos (jak píšeš), dokážeš vidět i příčiny, které k nim logicky vedly (snahu o zlepšení života na na hradě), a nezůstáváš u frfňání, které by přitom bylo o tolik snadnější! =)

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz