- Na prahu léta
- Jaro v rozkvětu
- Dubnové rozmary
- Březnové nadechnutí
- Kámoši jak fík - Tlapík a Lososík!
- Vítej, 2026!
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
Morbidní chvilka poezie podruhé
Olivie Windy
Hekatea Centaurix
Potkala kost kostní drť:
"Dnešek je fajn – co chceš, tvrď!
I když těla zpráchnivěla,
Halloween je pařba skvělá!"
Cool kostlivci v družném hloučku
opráší si kostní moučku.
Pozdraví se, s hnátkem hnát,
lásky hry hned začnou hrát.
Julie zas s Romeem
veselí se nad drnem:
pryč je dýka, pryč je jed,
na lebkách tkví šťastný škleb.
Veronica Badley
Koledníčci chodí,
od domu k domu,
a horlivě zvoní.
Chodí si pro koledu,
někdo jim dá nějakou dobrotu,
další je zase pošle k ledu.
Převlékají se za duchy,
čarodějky či zombíky.
To však ale netuší,
že je tiše sledují.
Duchové je chtějí děsit
čarodějky zase klít
a zombíci jejich mozky chtějí sníst!
A tak malí koledníčci k domečkům chodí,
a hezky koledují.
A klepají na domečky neznámých,
a v jednom však, jsou zlouni námi známí.
Chytili malé koledníčky,
a strčili je do světničky.
Duchové je zatím pěkně straší,
a čarodějky už svoje hůlky kosí.
Pak na ně naběhli zombíci,
a na mozečcích si pošmákli.
A to je osud malých koledníčků,
zbylo z nich jen pár zbytečků.
Hymna Sebevrahova
Angie Claire Silvery
Ach, smrt,
smrt by krásná byla,
opustila mě veškerá síla.
Zhluboka se nadechnout,
zapomenout jen,
život byl jeden,
ošklivý zlý sen.
Do budoucna naděje?
- Žádná dávno není.
Snad na pohřbu mi zapěje
ten, kdo zuby cení.
Již krákorá tu vrána.
Slyš, poslouchej ji blíž!
A mně už zvoní hrana,
že nesnesu ten těžký kříž.
Umírat tak mladá, sama,
v náručí smrti se chovat.
Je to snad nějaká hana,
že nenechám se milovat?
Jaký způsob smrti však zvolit?
Jaký způsob dokáže mé tělo uspokojit?
Být nabodnut na ostré kůly,
či rozříznout si hlavu v půli?
Provaz na oprátku plést se mi nechce,
ačkoliv pověsit se prý dá lehce.
Pohřbít se zaživa -
zazdít se nechat.
A co když pak budu
na svou smrt spěchat?
Když mi hlavou
myšlenky běží,
nevnímám už ani,
že tělo mi leží.
Těle je studené,
dech se mi zkracuje.
Srdce je pomalé,
obtížně pracuje.
A hle -
poslední nádech
už se mi blíží.
Víčka mi padají,
oči se klíží.
Na mrtvé dlani
leží mi prášků hromádka.
Takových, z kterých
je z křížů zahrádka.
Thomas Olkim
Smrt je všude kolem nás
V autě neberu si pás
Abych rychleji já zhebl
A pěkně do hlavy se klepl
No snad se mi to povede
Tak přidej se sousede
Smrt si krásně užijem
Pak zahrají nám rekviem
Nohy, ruce vzduchem letí
Jejich všude jako smetí
A ta bolest je tak krásná
I když řvu jak trouba hlásná
Proto všichni umírejme
A pořád se rádi mějme
Smrt je všude kolem nás
A já teď k ní zvu i vás
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz