Už se těším, jaké kvítko zase dostanu...

Z nesmelého a vystrašeného nováčika vyrástla do zodpovednej patrónky ktorá to so svojim zverencom myslí vážne. Nechýbalo veľa, a už by medzi nami nebola. No teraz je z nej svedomitá študentka, ktorá má o svojej budúcnosti pomerne jasno. Lucia Everdeen.

Nie je to tak dávno, čo sme stáli vedľa seba na zaradzovacej slávnosti. Spomínaš si ešte na svoje prvé pocity po vstupe na hrad? Bola si malý, vystrašený nováčik, alebo si si, naopak, svoje prvé dni na hrade užívala?

Nemám moc ráda změny, takže představa, že najednou nebudu doma s mámou a tátou pro mne byla děsivá. Na hrad jsem vstupovala s rozporuplnými pocity -  nadšení, euforie, ale i strach a obavy. Ale když jsem se rozhlédla kolem sebe, bylo mi jasné, že se s takovými pocity neperu sama. A o tom to celé je - tady nikdy na nic nejsi sám. 

Hlavně jsem se hodně bála abych zapadla. Snažila jsem se od začátku komunikovat ve Velké síni ale ve své podstatě jsem samotářka, takže jsem spíše pozorovala dění kolem sebe a čekala co se bude dít.

Trošku mě i mrzelo, že když jsem vlezla poprvé do kolejky, byla jsem přivítaná a pak najednou ticho. Tak jsem si říkala, to jako kvůli mě? To jsem tak špatná? Lvíčata mě mezi sebou nechtějí? Což, když se na to dívám s odstupem času, je vlastně pěkná blbost +smeje sa+

Splnil hrad tvoje očakávania, kvôli ktorým si sa o tunajšie štúdium uchádzala?

+tvári sa, že premýšľa+ V podstatě ani nevím jaká jsem měla očekávání. Na hrad jsme se hlásili spolu s kamarádem a když jsem mu napsala, že jsem byla přijata, odpověděl mi, že on zapomněl přihlašovací esej poslat. Chtěla jsem se na celé studium vykašlat, ale zase jsem si říkala, že vzdát to můžu vždycky. Což jsem málem udělala. Ale lvi se přece mají rvát, a tak se peru a rvu. Takže abych se vrátila zpět k otázce. Studium a vlastně celý hrad je nad moje očekávání. Jsem tu spokojená.

Teraz, o rok staršia, sa už cítiš istejšie? V čom je pre teba druhý ročník iný ako ten prvý?

Ano, už se cítím mnohem lépe. Věřím, že je to i zařazením do koleje, kde jsou samí fajn lidi. Dá se říct, že jsem tu našla skvělé přátele, někteří studenti mi jsou blíž, někteří dál, ale tak je to asi všude. 

Když jsem chtěla na konci prvního ročníku ze školy odcházet, hodně mě kamarádi podrželi a přemluvili abych nechodila. A jsem za to moc ráda. O prázdninách byla na hradě úplně jiná atmosféra. Najednou tu nebyl ten stres z termínových nedělí, nebylo třeba vymýšlet a namáhat už tak líný mozek k nějaké činnosti. 

Ve druhém ročníku jsem se více zaměřila na vhodný výběr předmětů a zatím jsem spokojená. 

A hlavně, jsem patronkou. A já se ráda o někoho starám a pomáhám mu. Takže v patronství jsem se defacto našla. 

Takže neľutuješ, že ťa múdry klobúk zaradil do Chrabromilu... +usmeje sa+

V žádném případě! Vlastně, když jsem dělala rozhovor s Moudrým kloboukem a měla jsem zadat, kam bych ráda chodila, ihned mi na mysl padl Nebelvír. Jenže mi za zády stál bratr a řekl, ať nejsem trapná, že tam chci jen kvůli Harrymu a jeho příběhům. Tak jsem tam napsala Havraspár, ale tajně jsem doufala v červenou. A naštěstí to vyšlo. 

A my sme radi, že ťa máme medzi nami +žmurkne+

Spomenula si, že si patrónkou. Svojim spôsobom je to dosť zodpovedná úloha. Ako si sa s ňou zžila?

Funkce patronky je pro mne nová. Bohužel já svého patrona neměla dlouho, patronka brzy odešla k tučňákům, takže jsme spolu neměly tak blízký "vztah". Což mi bylo líto, když jsem viděla ostatní lidi v koleji, kteří se oslovovali patrone a patrončátko. Já byla jen to patrončátko bez patrona. Ale jak už jsem řekla, červení jsou skvělí, a dlouho jsem sama nezůstala.
Jako  patronka se snažím patrončeti co nejvíce pomáhat a podporovat jej. Někdy je to hodně těžké, ale neměnila bych. Už se těším, jaké další kvítko dostanu v novém školním roce.

A čo tvoje záľuby? Čomu sa venuješ popri škole vo voľnom čase resp. čo robíš rada v mudl svete?

Ráda si zalítám na famfrpálovém hřišti, nebo se starám o svého mazlíčka či jen tak brouzdám po škole a poslouchám drby. Ty já ráda.

Když jsem doma u rodičů,  provozuji zcela mudlovské věci. Propadla jsem kouzlu +uškrnie sa+ fotografování, takže pobíhám po světě s fotokrabičkou a otravuji věčným focením mudlům život. Miluji příběhy, takže ráda čtu. +zasníva sa+ jooo, takový to když venku prší, v krbu hoří oheň a já mám nějakou fajn knihu a čaj po ruce. To můžu, to mám ráda.

A na záver, viem, že je o tom v druhom ročníku ešte predčasne hovoriť, ale predsa len, aké sú tvoje ambície po ukončení 7. ročníka? Plánuješ sa ešte ďalej vzdelávať, prípadne ostať na hrade a posilniť rady fialových?

Určitě bych ráda ještě pár let pokračovala v rozšiřujícím studiu, neb nejsem úplně přesvědčena o tom co bych chtěla na hradě učit. Časem bych učila moc ráda. Velice ráda bych věděla jak hrad funguje i z té druhé strany než z pohledu studenta.

Až mě přestane bavit rozšiřující studium, ráda bych se stala zaměstnancem školy, vypisovala foto soutěže a tak. To by mě bavilo moc.

A když už by nebyl prostor na hradě, určitě by se našla nějaká zajímavá funkce na Ministerstvu kouzel. Případně u Svatého Munga, protože si myslím, že na jistém oddělení budu znát spoustu lidí +culí sa+

Ďakujem za rozhovor J

=)