Sedmibojařské historické okénko - díl II.

Článek navazuje na předchozí díl, který naleznete zde: http://lvitlapou.kotty.eu/?akce=cist&id=220

Třetí ročník Sedmiboje se konal v roce Léto 2010 a ač se dvouletý interval mezi prvním a druhým ročníkem zdál nesnesitelně dlouhým, mezi druhým a třetím ročníkem byl naopak nepříjemně krátkým. Čtyři hog-roky jsou prostě málo na to, aby studenti a profesoři zapomněli na všechno špatné, co se v předchozím ročníku stalo, a aby vzpomínali už jen na to dobré. Já sama jsem již v roce Léto 2010 byla profesorkou Testrálologie, díky čemuž jsem měla přístup do sborovny a mohla jsem tak aspoň občas nahlédnout pod pokličku veškerých sedmibojařských příprav, které tehdejší hradní vedení podnikalo. Obrázek to byl vskutku deprimující. Zatímco v předchozím ročníku měla škola hned tři ochotné organizátory, nyní je naše vedení shánělo jen těžko. Zatímco dříve se ochotných porotců hlásilo vždy tolik, že se na ně nakonec konala menší výběrová řízení, nyní byl problém sehnat alespoň ty čtyři ochotné dobrovolníky... Organizace se nakonec ujal optimistický a dobrosrdečný Kris Glowr, který ovšem, nutno podotknout, nepatřil zrovna mezi hradní obyvatele se spolehlivou pověstí. Až když zoufalství sborovny dosahovalo vrcholu, přihlásila se (k úlevě četných profesorů i studentů) nakonec jako „pomocnice organizátora“ ještě i Elle Sutherland, do té doby jinak vlastně docela nevýrazná profesorka Létání na koštěti.

Dle očekávání, hlavní organizátor s organizací Sedmiboje nakonec příliš nepomohl, ale Elle se ukázala jako schopná pomocnice a se všemi počátečními strastmi si zvládla poradit docela hravě. Na ministerstvu kouzel navíc vyjednala, že se nám na hradní pozemky pro zatraktivnění celého klání přestěhuje nevyzpytatelná sfinga, což byla skutečná rarita. Sfinga pak po celý rok bavila hradní obyvatele svými hádankami a hlavolamy, a to nejen skrze vypisované soutěže, ale i přímo ve Velké síni při několika zvláštních příležitostech. Též by bylo vhodné přičíst madam Elle ke cti, že se poučila z nezdarů předchozího ročníku a s velkou péčí dbala o přesná zadání úkolů, které měli Sedmibojaři plnit. Od tohoto ročníku tedy existují horní rozsahové hranice, kterými se soutěžící musejí řídit, navíc bylo i pro porotce jasně stanoveno, co mají a co nemají brát na zřetel při svém hodnocení. Díky této inovaci nakonec celý třetí ročník Sedmiboje proběhl v o poznání lepší atmosféře než ročník předchozí, a to i takřka bez nehod a zádrhelů – a nakonec myslím ani většina lidí nezaznamenala, že se profesor Glowr v průběhu roku kamsi odporoučel a že se tak vlastně jeho pomocnice stala „hlavní organizátorkou“ celé soutěže.

Pro Nebelvír byl tento ročník o poznání lepší než dva ročníky předchozí, ač tedy ani tak nebroběhl zcela hladce. Naše barvy reprezentovaly Jane Mooren, Bilkis Blight a Mariana Kohoutová, přičemž Jane skončila na druhém místě a Bilkis v těsném závěsu za ní na místě třetím (rozdíl mezi nimi představovaly pouhé čtyři hvězdičky!). Mariana ovšem soutěž nedokončila, neodevzdala již třetí úkol, čímž tedy navázala na příklady Jeana Doluse a Petera Svitera. Celkově nakonec zvítězila studentka Havraspáru, Larrie Larstonová.

Léto 2012 přineslo „první ročník Sedmiboje dnešního typu“. Do jeho organizace se k radosti většiny hradních obyvatel opět pustila Elle Sutherland, tentokát ovšem za svého spoluorganizátora zvolila Johna Werewolfa, což samo o sobě znamenalo velký programátorský příslib. Již řadu týdnů před začátkem školního roku se ve sborovně šuškalo, že se na hradních pozemcích staví velkolepá Aréna Sedmiboje, na které se budou Sedmibojaři v každém kole utkávat v tzv. praktické části úkolu. Skeptici těmto zvěstem příliš nevěřili, přeci jen tyto plány byly staré jako Sedmiboj sám, optimisté naopak věřili v zásadní proměnu celé hry – a nakonec se ukázalo, že měli pravdu. Z diváckého hlediska šlo o velký krok správným směrem, nicméně, tato změna s sebou přinesla i několik dalších podstatných otázek, které nakonec hradní obyvatele opět rozdělily na dva tábory: hvězdičky, které soutěžící získávali v aréně, tvořily polovinu hvězdiček z celkové sumy, kterou bylo za dané kolo možné získat. Tím pádem se do vedení poměrně snadno dostala soutěžící, která sice v kreativních úkolech ne vždy excelovala, ovšem v aréně excelovala pokaždé. Hradní vášnivé diskuze se potom točily zejména kolem otázky, zda je správné, aby Sedmiboj ztratil svůj kreativní rozměr, kterým byla celá soutěž až do tohoto ročníku typická, zda tu jde ještě i nadále víc o tvořivost soutěžících, nebo zda nyní záleží už spíše na jejich logickém myšlení a rychlosti dedukcí... Otázky to byly nelehké a přitom zcela zásadní, organizátoři nakonec v průběhu hry přistoupili k přehodnocení celkového počtu udělovaných hvězdiček, což ovšem ve výsledku vyvolalo ještě větší vlny nesouhlasu. Pro samotné pořadatele se tak tedy jednalo o tvrdou lekci – jak se ukázalo, cesta do pekla bývá opravdu dlážděna těmi nejlepšími úmysly.

V každém případě, nakonec skutečně zvítězila Cerridwen Lowra Antares, jedna z nejinteligentnějších studentek Zmijozelu. Nebelvír si ovšem v tomto ročníku též vedl skvěle, poprvé v naší historii dokončili soutěž všichni naši soutěžící, a to Niane z Libelusie (3. místo), Esperanza Milagrosa (4. místo) a Emily Smith (6. místo).

Jestliže se v roce 2010 pochybovalo, zda se najde nějaký ochotný pořadatel, který si vezme na triko organizaci soutěže v kuloárech přezdívané „Sedmihnůj“, nebylo to nic ve srovnání s pochybnostmi, které školu zachvátily v roce 2014. Pátý ročník Sedmiboje byl opravdu prvním, u kterého reálně hrozilo, že vůbec neproběhne. Klasická šuškanda ve sborovně, na kterou byli starší profesoři zvyklí, v Létě 2014 vůbec neprobíhala, ohledně tématu Sedmiboje mlčelo hradní vedení, stejně tak jako studenti. Týdny plynuly, a když to už vypadalo opravdu tak, že žádný Sedmiboj nebude, objevila se na hradě tajemná osobnost z ministerstva kouzel, Gvendolin Starší, která hradním obyvatelům oznámila, že se ujímá organizace klání.

Nutno uznat, že si madam Gvendolin vedla dobře. Sedmiboj se nesl ve znamení Sedmera hříchů a zpracovaný byl velice kvalitně a profesionálně. Hvězdičkové odměny za praktické úkoly v aréně byly stanoveny na hodnoty odpovídající přispění jednoho dalšího porotce, což se ukázalo jako optimální, a celkově nakonec celá soutěž proběhla nad očekávání poklidně. Samozřejmě, nějaké ty mouchy se objeví vždycky, ale hrad zůstal pevně stát na svém místě, nekonala se žádná vražda nebo aspoň sebevražda, takže to byl vlastně nečekaně dobrý ročník...

Pro Nebelvír se dokonce jednalo o nejúspěšnější ročník Sedmiboje v historii, neboť Kouhei Hasangeki, náš věčný student pátého ročníku, vybojoval 1.místo. Další naši soutěžící si též vedli velmi dobře, Kate Resea obsadila 4. místo a Oliver McCollin nakonec skončil na 7. místě.