Nerys Heliabel Ghostfieldová: Snaživce tedy možná někdy příště
V jeden sobotní podvečer jsem se vydala ke Třem košťatům, abych vyzpovídala naši bývalou primusku. Jaká byla funkce primusky? Jak se připravuje na nadcházející OVCE? A kdy se stane redaktorkou Lví tlapou? Na všechny otázky už známe odpověď.
Naomi: Před nedávnem jsi přestala být primuskou naší koleje a je z tebe studentka bez funkce, jaký z toho máš pocit?
Nerys: Jaký mám pocit? Ona je to obří směsice pocitů, vděčnost, že jsem mohla být v čele tak skvělé skupiny lidí, vděčnost za rozloučení, které jste na mě potajmu nachystali, radost, že máme někoho, kdo kolej povede dál, štěstí, že nikam pryč nemusím, pobavení, že i když jsem „bez funkce“, zatím jsem každý den měla pořád co dělat, na nudu myslím čas nebude, když se dá koleji pomoci i bez nějaké oficiální funkce. Navíc nám přišli nováčci, zvídaví a aktivní, takže ani můj sovinec si nestihl všimnout úbytku sov. Kdybych to měla vyjádřit stručně, nemám zatím ani špatnou náladu, nesedím v koutku, nenudím se a pořád je co dělat a čím se bavit. - směje se a upije svého pampeliškového čaje –
Naomi: - usměje se - Napadlo tě někdy, třeba jako nováčka, že by ses mohla stát primuskou?
Nerys: Rozhodně ne, a pokud jsem na to někdy přeci jen pomyslela, pak spíš jako s hororovou situací, kam bych se nikdy nechtěla dostat. Když jsem sem přišla jako nováček, měla jsem jediný cíl. Pobýt si tu tak rok a vzdělat se v předmětech, které mě zaujaly. To bylo vlastně vše, co jsem od sebe a Hogwarts očekávala. - není si jistá, jestli má pokračovat, tak na Naomi zvědavě pohlédne, kdyby chtěla vědět něco víc –
Naomi: Takže si měla v plánu po roce to tu opustit? - udiveně se podívá –
Nerys: No, ano, asi tak první měsíc jsem se toho plánu ještě držela, protože Hog pro mě byl místem, kam jsem si šla aktivně odpočinout. A pak se ty plány začaly hroutit, zamilovala jsem si kolej, začala jsem být povídavější i přesto, že jsem v jádru docela tichý introvert, dostudovala jsem první ročník a zjistila, že rozhodně nechci pryč. A pak to začalo být hororovější – přišla první funkce ve vedení, kdy jsem do správy dostala Kolejní obrazárnu. Dodnes ráda vzpomínám na úžasné „lvukroví“, které vytvořila naše madam kolejní. A v druháku jsem asi naznala, že si nic dál plánovat nebudu a prostě si budu užívat přítomnost mezi červenými. - dojatě zamrká –
Naomi: Myslím, že můžu říct za celou kolej, že jsme rádi, že si své plány změnila. - úsměv - Jak už jsi zmínila, dostala jsi od lvíčků dárek na rozloučenou (z funkce), co na něj říkáš?
Nerys: Ještě na něj nedokážu říct nic moc souvislého, aniž by to neznělo jako trollština. Opravdu moc mě ten dárek dojal, zaskočil, překvapil. Je v něm tolik osobních projevů přátelství a důvěry, že si nedovedu představit lepší odchod z funkce. Ještě jsem se nerozhodla, jestli ho chci sobecky syslit jen pro sebe, nebo zda si ho hrdě vystavím například v čarostavu, protože tím dárkem se určitě budu těšit často. Mám v úmyslu každému z autorů napsat osobní poděkování, ale zatím to musím nechat uzrát, až ty emoce trochu opadnou, jak říkám, nebyla bych v mnoha ohledech s to vystihnout pocity tak, jak bych chtěla, když se zatím doslova topím v dojatých pocitech štěstí. - tváří se jako spokojený člen nějaké sekty –
Naomi: Autoři a tvůrci dárku musí být opravdu rádi, když tohle slyší - usměje se - . Teď by mě ale zajímalo, co říkáš na nové vedení koleje?
Nerys: K novému vedení mám naprostou důvěru, že nás povede víc než dobře. Lily i Oliver jsou nápadití, stateční, trpěliví a mají zkušenosti z předchozích let. Heky mě zná jako své vlastní boty, takže pro ni některé věci taky nebudou novinkou, je moudrá a učí se rychle. A zbylí nováčci ve vedení? Byli snaživí už předtím, věřím tedy, že jim to i ve funkcích půjde víc než dobře. - usměje se - Jsem s naším vedením spokojená.
Naomi: Samá chvála, samá chvála, co ti slíbili? - směje se –
Nerys: - zakucká se, když upíjí čaj - Naomi, to není o slibech, možná v tom ale hraje roli to „stáří“, znáš to, zlaté staré časy nemají žádnou vadu ani kaz. - baví se –
Já mám Nebelvír zkrátka ráda, úplně moc a úplně se vším, co k němu patří.
Naomi: Dobře, dobře. - zubí se - Když tedy teď nemáš tolik povinností, co máš v plánu? Budeš se flákat, nebo znovu zaútočíš znovu na snaživce?
Nerys: Snaživec… ano, bylo by pěkné na něj dosáhnout znovu a třeba s lepším výkonem, než jsem měla v době, kdy jsem ho získala, ale spíš bych si pro něj zvolila jiný ročník. Letos se cítím krapet frustrovaně, protože jako studentka sedmého ročníku, která má před zkouškou OVCE, můžu odevzdat úkoly jen za šest prvních termínů. Chyběly by mi tak nejen čtvrtiny zkušeností ze zapsaných předmětů, ale taky čtvrtina bodů, které bych jinak mohla obdržet. Snaživce tedy možná někdy příště.
A co budu dělat? No, asi to, co se namane. Nebelvír letos čeká pár milých akcí, o kterých se zatím nebudu víc šířit… - nasadí paranoidní výraz - Nikdy nevíme, kdo mimo červené poslouchá… - pak se vrátí ke klidnému výrazu - Vždycky jsem tvrdila, že když člověk chce, je spousta věcí, jak může koleji přispět. Takže se o tu spoustu věcí asi budu snažit. A taky si hodlám užít to „volno“ třeba tím, že zas začnu aktivněji tvořit soutěžní příspěvky, že si třeba najdu víc času pro souboje, jámu… Jak se mi bude chtít. - cítí se spokojeně - A taky na popovídání s ostatními. - laškovně koukne na Naomi –
Naomi: Když zmiňuješ to volno, nenapadlo tě přidat se do naší redakce?
Nerys: No… napadlo, a ne jednou. S Olivkou jsem za dob svého primusování mluvila nejednou, a samozřejmě kromě Kinga a různých zrůdností i o Lví tlapou. Pravdou však je, že korektora už Lví tlapou má a články…. No, umím je stvořit, když mám téma, ale to téma, to je hlavní úskalí. Kdyby mi Olivka dávala články „za trest“ třeba, pravděpodobně bych to dokázala sesmolit, ale protože nerada dávám sliby, kterým bych pak třeba nemohla dostát, zatím jsem se redakci pod jejím velením vyhýbala. Což ale nemusí být navěky. - pobaveně se uchichtne - Třeba to dostanu příkazem a těm já vždycky tak špatně čelím ... - směje se –
Naomi: Dobře, takže naše redakce se na tebe v budoucnu bude těšit jako na novou redaktorku. - natěšeně se usměje -
Ještě tady padlo, že budeš skládat OVCE. Mohla bys nám k tomu říct něco víc? Jak se na to těšíš/netěšíš? Z čeho je vůbec skládat budeš - pokud to není tajemství.
Nerys: OVCE… - povzdechne si - Už na našem závěrečném večírku jsem o nich uvažovala, z čeho bych si je ráda vzala, ale zatím nemám jediného favorita. Zřejmě si zvolím některý z těch předmětů, kde jsem složila i zkoušku NKÚ. Hodně mě láká Péče o kouzelné tvory, protože tvorové jsou obecně téma, které je mi blízké. Mohlo by to být ale i Prefektování a primusování, Latina, Obrana proti černé magii a další. Hodně jsem zprvu uvažovala o Syrové magii, naneštěstí však madam Belatris odchází na dočasný odpočinek do mrazáku, takže tam to nevypadá jako reálné. Budu ještě mít hodně nad čím přemýšlet. Nebojím se písemné části, ale děsí mě ta ústní. Znám se, když mám mluvit rychle a před skupinou lidí, z hlavy mi utečou všechny dobré nápady, aby se schovaly pod stůl! - pronese nešťastně -Rozhodně se ale o OVCE, ať budou z čehokoliv, pokusím, šest termínů víc než na rok bych nepřežila. - usměje se -
U té Syrové magie mě navíc lákalo i to, že, pokud se nemýlím, z ní na škole ještě nikdo zkoušky OVCE neskládal, bylo by to tak něco nového, nejen pro mě. - dodá ještě –
Naomi: Páni, přeji ti teda hodně štěstí s výběrem a i s následnou zkouškou.
Myslím, že už jsem se dozvěděla vše, co jsem chtěla, máš ještě něco, co bys ještě chtěla říct? - usměje se -
Nerys: Co bych chtěla říct? Předně děkuju za pozvání a příjemnou společnost, není nic lepšího, než když si můžu před někým trochu ulevit od toho přetlaku dojetí a emocí. To chtělo odvahu! - uznale se na Naomi usměje - Nu, a pak děkuji těm, co rozhovor dočetli až sem, že s námi oběma měli trpělivost. - uchichtne se - Olivce pak vzkazuji, že můj sovinec je otevřen všem případným pokusům o úplatky či příkazy. Ehm, možná nejen Olivce... - zajiskří jí v očích -
Naomi: Děkuji, Nerys, za čas a za rozhovor!
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů