Z deníčku profesionálního nesportovce

Neděle

Tak! JE TO TADY! Od zítra začnu sportovat! Jo, jasně! A budu zdravě jíst, ať jsem fit!

Důležitá je ta psychická příprava. Takže se připravuji. Začnu od pondělí, to dá rozum, že nebudu začínat s kvalitním sportovním nasazením někde uprostřed týdne – nebo dokonce v neděli, že jo. Pf.

Přípravy jsou v plném proudu. Lednička plná zeleniny, pouze celozrnné pečivo, v obchodě jsem nevzala ani jednu čokoládu nebo chipsy. Smoothie-maker je připraven k použití, boty na běh zrovna tak.

Plán zní jasně! Ráno vstanu v pět, dám si smoothie a vydám se běhat. Takhle před prací to člověka určitě nakopne. Bude to skvělý začátek týdne.

Pondělí

Budík zazvonil v pět. Já vstala, vypadajíc jako zombie, roztáhla jsem závěsy. Tma.

…no přece nebudu běhat za tmy. V lese jsou příšery. Nehledě na to, že by se mě teď lekly. Není hezké děsit příšery.

Tak si lehnu ještě na hodinu, třeba se mi pak bude běhat lépe. Za světla.

*

… Vstanu o půl deváté.

No. Člověk musí do práce, že? Tak si zaběhám třeba potom.

*

V práci jsme slavili narozeniny. Neměla jsem silnou vůli a sežrala jsem zákusek. Menší pochybení smyslů, ale jistě bude všechno lepší zítra. Běhat už dneska nepůjdu. Je pozdě a já si musím odpočinout. Odpočinek je zdravý.

Úterý

Budík zvoní 5:50. Dneska musím do práce dřív, tak nemám čas si jít zaběhat. Prostě to nejde, přece nebudu vstávat ve čtyři! To bych ani nemusela jít spát.

Vypadnu z postele a plazím se do kuchyně, abych si udělala smoothie. Při představě krájení ovoce se na to vykašlu a udělám si kafe. Dvojité.

Malovat se nebudu, určitě už je na mě ten zdravý životní styl vidět.

*

V práci se mě pět lidí zeptalo, jestli nejsem nemocná. Zítra se musím namalovat, zdravý životní styl se viditelně ještě neprojevil.

Z deprese sežeru doma čokoládu. Jeden čtvereček. Hm.

Nebo dva…

*

Na nebi je mráček. Asi bude bouřka. V bouřce běhat nemůžu. Alespoň si doma udělám pár dřepů.

Středa

Vypadla jsem z postele. Doslova.

Selhaly mi nohy.

S těmi deseti dřepy jsem to přehnala.

Nemůžu chodit.

*

Doplazím se do kuchyně, kde si udělám kafe. Smoothie-maker už je ve skříni, nebylo mu souzeno se mnou žít šťastně až do smrti.

Kafe léčí. Určitě mě postaví na nohy.

Protože do práce se přece plazit nemůžu. Byla bych špinavá a otrhaná, děti by si na mě ukazovaly a smály by se mi.

*

Přilezu znavená domů. Sežrala jsem v práci pytlík gumových medvídků, a protože mě z těch dřepů bolí nohy, musím si lehnout. Spánek je zdravý. Kdo spí, ten jí. A láska prochází polštářem… nebo tak nějak to bylo.

Čtvrtek

Dneska se mi vstávalo celkem dobře. Možná to bude tím, že jsem si šla odpoledne zdřímnout a vstala jsem až ráno. Kdo ví. Nicméně těch dvanáct hodin spánku bylo osvěžujících. Cítím se o tolik zdravěji.

Ale kafe si dám, nebudu to riskovat.

*

Jdu běhat! Fakt!

*

Nesnáším běhání.

Navíc tomu nerozumím. Nechápu, jak je možné, že u toho člověk vypadá tak hrozně. Teda – já vypadám hrozně.

Občas jsem minula nějakého běžce. Vypadali fakt skvěle. Zdravě, vysportovaně, měli na sobě značkové elesťáky a různé měřiče tepu, kroků, hodnoty sex-appealu, co já vím. Holky-běžkyně vypadají jako by vyběhly z obálky časopisů. Nepotí se, usmívají se (ale vážně, čemu se tak člověk může při běhání smát?), jsou krásně vysolárkované a vůbec nevypadají, že co nevidět zemřou.

Já naproti tomu? Vypadám jako drogově závislá běžící pro svou poslední dávku. Vlasy mám stažené čelenkou, nenamalovaná, nicméně make-up by mi byl k ničemu, všechno totiž přebije ta nezdravá rudá barva, která nastupuje do mého obličeje rychlostí blesku. Taky se potím. Hodně. Na různých místech. A funím. Vlastně celkově vypadám, že uběhnu dalších pět metrů, svalím se do příkopu a klidně zahynu. Ve svém potu a veřejném ponížení.

Pátek

Vstanu až na třetí budík.

Při vaření kafe uvažuji o svém těle, že mě bolí i místa, o kterých jsem dosud netušila. Zdravý životní styl mě ničí. Ale musím být silná a sebevědomá a tak. Vydržet. Večer půjdu zase běhat.

*

Obloha se mračí, ale já to risknu. Půjdu běhat. Jsem zocelená. Jsem skvělá. Jednou budu výborná běžkyně. A vyhraju maratóny a až budu slavná, budou lidi chtít běhat za mnou. Jako za Forrestem Gumpem.

*

Šla jsem běhat a zmokla jsem.

Spatřuji výhodu v tom, že si nejsem jistá, jestli jsem víc zpocená nebo víc zmoklá. Asi to nikdy nezjistím. Myslím, že to bude jedno z těch tajemství života, o kterých se pořád mluví.

*

Aspoň, že je zítra víkend.

Sobota

Vstala jsem. V dešti jsem prochladla a mám rýmu. S rýmou cvičit nelze. Ani běhat. Ani hýbat se.

…nesu to zcela mužně!

*

Spolubydlící objednala pizzu a nalila víno. Vypadá to, že budu mít dneska cheating day. Co se dá dělat.

Stejně mám tu rýmu, že jo.  

Neděle

Co se cvičení týče, tento týden se moc nepovedl.

Hm, tak začnu od pondělí. Joo, začnu zdravě žít. A cvičit. A běhat.

A tak….