Rozhovor s novými prefektkami

A. G. - Ahoj, holky. Jako první by mě zajímalo, jestli jste si tuto funkci vůbec přály. Řekly jste si o ní sami nebo vám jí někdo přiřadil?

S. B. - Ahoj Andy - usměje se a zamyslí se nad otázkou - Já se musím přiznat, že tak ve skrytu duše jsem si moc tuto funkci přála snad od rozřazení. Když se naskytla šance, tak jsem si ale o ní neřekla, sl. kolejní si mě vybrala po doporučení sama. :)

K. M. - Také tě zdravím, Andy. Já jsem na tom stejně jako Susan. Funkce prefektky mě vždy velmi lákala už od doby, kdy jsem se zde na hradě trochu zorientovala. O nic jsem si neříkala, slečna Olivka mi tuto funkci sama navrhla a já jí na ni nadšeně kývla. - usměje se při vzpomínání -

A. G. - Staly jste se prefektkami v tak mladém věku. Budete to zvládat? Myslíte, že budete lepší než dřívější prefektky?

S. B. - Budu se snažit co nejvíce, abych byla dobrá prefektka. Samozřejmě to ze začátku je trochu těžké, přece jenom není nikde napsáno, jak být dobrou prefektkou a dřívější prefektky byly skvělé, takže ta konkurence bude velká, ale máme skvělou podporu od sl. Olivky a myslím, že celé vedení bude jeden tým a bude vše dobré.

K. M. - Budu se co nejvíce snažit, abych byla dobrou prefektkou. Sice jsem se toho ze začátku obávala, ale nyní, co nám sl. Olivka píše velmi milá slova a vidím podporu i ve svém okolí, tak jsem klidnější. Naopak si nemyslím, že bychom byly lepší než minulé prefektky. Toto se nedá posoudit, jelikož každý se jinak chová a jinak se projevuje. Theres i Tamarka byly skvělé prefektky a my se jim můžeme snažit co nejvíce vyrovnat.

A. G. - Jste dvě. Budete si pomáhat a vše dělat spolu a nebo budete každá sama za sebe?

S. B. - koukne na Kathy a usměje se - Za sebe můžu říct, že si snad budeme i nadále pomáhat, přece jenom, různé věci se lépe řeší ve více lidech. :)

K- M. - Myslím si, že pomáhat na vedení koleje není samostatná, ale rozhodně skupinová práce. Na všem se vždy poradíme a snad to bude tak i nadále. :) - oplatí Susan úsměv -

A. G. - Myslím, že budete skvělá dvojka. - Obdaří je zářivým úsměvem. - Máte nějaký vzor? Nějakého prefekta z dřívějších dob, podle kterého byste se chtěly řídit, nebo si to povedete samy podle sebe?

S. B. - Děkujeme Andy. - nesměle se usměje - Já beru za svůj vzor mojí patronku a dřívější prefektku Rose Elizabeth Lewis. Byla neskutečně milá, obětavá, hodná, ale byla bych tu dlouho, než bych vyjmenovala všechny její vlastnosti. Samozřejmě beru za vzor i ostatní prefektky, které jsem tu poznala, jmenovitě Therku a Tamarku a také dřívější primusku Angie.

K. M. - Já jako vzor před sebou vidím rozhodně Angie, i když za mého příchodu již nebyla prefekt, ale primus. Samozřejmě se jí jen velmi těžko vyrovnává, ale alespoň se budu pokoušet být alespoň tak dobrá, aby se bývalé vedení neobávalo, že to svěřilo zrovna nám.

A. G. - Nějaké prefektky jsou hodné zejména na malé prváčky, což jsem i já, a nějaké jsou až moc přísné. Jaké budete vy? - Lišácky se na ně koukne. -

S. B. - Určitě ta nejhodnější. - zasměje se - Na prváčky jsou myslím snad všichni hodní, jste tu nově, potřebujete podat takovou tu pomocnou ruku.

K. M. - - zatváří se až příliš hodně - Já tedy nepoznala prefektku, která by byla na nováčky zlá. Jste tu prvním rokem a i já si ještě živě pamatuji, jak jsem byla vystrašená a nikam jsem netrefila. Proto vím, jak je důležité být pro všechny ochotný, takže snad mě jako tu přísnou brát nebudete.

A. G. - Teď budete mít hodně práce jako prefektky. Bude vám zbývat nějaký čas na soutěže, semináře a na výuku? Přidáte si ještě něco navíc nebo radši budete dělat pořádně povinnosti prefektky a škola a soutěže půjdou stranou?

S. B. - Snažím se vše stíhat, jak předměty, soutěže i semináře, dá se to, je to jen o tom chtění, zorganizovat si čas. Já teď momentálně studuji 8 předmětů, které mě zajímají, a jestli si nějaké další zapíši, to je ve hvězdách. Snažím se všemu věnovat na 100 %, tak uvidíme, jak to půjde dál.

K. M. - Čas určitě zbývá. Předmětů mám čtrnáct a zatím je neodhlašuji, body za soutěže a semináře také přidávám. Nerada bych kvůli tomu zanedbávala mé povinnosti prefektky a tak se snažím obě strany mít vyvážené. - přitom zbledne hrůzou ze vzpomínky, kolik jí toho ještě chybí udělat -

A. G. - Jste veselé a pilné holky. Změní se něco když budete prefektky? Budete pořád tak veselé jako doteď, nebo budete brát všechno vážněji?

S. B. - Díky Andy. - usměje se - Já jsem spíše pro kamarádský, veselý, ale upřímný přístup a určitě se nic nezmění, když jsem teď prefektka. Samozřejmě, že ostatní na nás už pohlížejí jinak, ale ráda bych byla pořád ta hodná, milá a veselá studentka, co sedí ve Velké síni a povídá si se spolužáky. - zasměje se - Máme své povinnosti, takže pokud se někdo chová tak, jak by neměl, máme právo ho třeba upozornit.

K. M. - - usměje se na Andy - Neřekla bych, že veselost je opak vážnosti. Možná budu méně drzá než předtím. Ale nehodlám ubírat na veselosti. Nebelvír potřebuje každou veselou duši, která se najde. A možná vás někdy někde pokárám, ale neberte to ve špatném. :)

A. G. - Plánujete nějaké výraznější změny než byly dosud? Nějaké novinky, co minulé prefektky nedělaly?

S. B. - - zamyslí se - Zatím se spíš rozkoukáváme, ale jsem otevřená pro změny a myslím, že pokud by někdo přišel s nějakým nápadem, jsme svolní ho probrat a případně ho i zkusit v praxi. Největší slovo tu má ale samozřejmě náš primus James a sl. kolejní. :)

K. M. - - přikyvuje - Mám stejný názor jako Susi. Prozatím se spíše snažíme zorientovat a upevnit se ve funkci. Ovšem změnám jsem já otevřená vždy :)

A. G. - Už se moc těším, co nového vymyslíte. - Usměje se. - A co vaše kamarádky a kamarádi? Jsou rádi, že jste se staly prefektkami? Budete mít pořád tolik času na kamarády jako dříve?

S. B. - Určitě byli rádi. Můj sovinec byl přeplněný gratulacemi. Vlastně bývalá prefektka Tamarka mi i předala oficiálně odznak, můj velmi dobrý kamarád se stal primusem, co víc si přát. Mám v Jamesovi , Lucii Everdeenové a v Tamarce tu největší podporu a za to jim děkuji. - usměje se a dojímá se -

K. M. - Prefektování není určitě mým přátelům na škodu. Chodila mi spousta gratulací, takže doufám, že mě na mém místě mí kamarádi vidí rádi, stále mě podporují. Jinak takto můžu poznávat stále nové lidi, abych měla přehled v koleji, tudíž mi to určitě neškodí. :)

A. G. - Řekly byste mi nakonec něco o vás? Třeba nějaké zajímavosti, aby vás studenti lépe poznali?

S.B.- Určitě. :) - přemýšlí, co o sobě říct - Jsem moc ráda, že jsem tak ve skvělé koleji. Nejčastěji mě uvidíte ve Velké síni, nebelvírští v kolejní místnosti, nebo třeba i jen tak jak bloumám na chodbách. Poznáte mě díky mým zrzavým vlasům - pohodí svojí hřívou - a úsměvu od ucha k uchu. Směji se pořád, až mě někdy večer před spaním bolí trochu pusa. - zasměje se a promne si pusu -

Víc mě teď asi nenapadá, ale kdo se budete chtít o mně dozvědět více, určitě mi buď pošlete sovu, nebo si mě někde odchytněte. Nekoušu. :)

K. M. - - přemýšlí, co by vyzdvihla - Já doufám, že mě nejen moji spolužáci znají jako veselou dívku, která se snaží rozveselit své okolí. Někdy dříve mluvím a poté myslím, tak doufám, že v těchto situacích lidé neberou zase tak vážně. Největší problémy mi dělají oficiality, jsem neskutečný trémista a doufám, že prefektování mi v tom pomůže. Nakonec bych ráda řekla, že když se mi chce někdo zavděčit, usmívejte se co nejvíce můžete, ať vidím, že máte dobrou náladu a můžu ji od vás chytit :).

A. G. - Moc vám děkuji za rozhovor. :) Věřím, že z vás budou hodně dobré prefektky. Držím vám palce. - Mává jim na rozloučenou. -

S. B. - Také děkuji, měj se krásně! - usměje se a pomalu se odebírá pryč -

K. M. - - usmívá se - Já také děkuji a doufám v to samé, co ty. :) - rozloučí se a zvedá se celá rozbolavělá od stolu -