Černobyl aneb jak to vlastně bylo

Připomínka této tragické události připadá na 26.4. V ten den si všichni vzpomenou, jak došlo k výbuchu jaderného reaktoru a následný možný výbuch málem vymazal polovinu Evropy z map. 
Problém je, přátelé, že mudlové neznají celou pravdu, a s tou já vás nyní seznámím.

Pravdou totiž je, že hluboko pod jadernou elektrárnou měli své sídlo naši kouzelničtí alchymisté, kteří za pomoci odpadů z Černobylu testovali nové lektvary a jiné směsi. 
Práce tuze nebezpečná, a protože by byla i většinou kouzelnické populace odsouzena, nikdo o ní nesměl nevědět, vyjma několika vysoce postavených činitelů Ministerstva kouzel.
Co tam mistři alchymisté v ten osudný den připravovali, to už se nikdy nedozvíme, neboť prý celá laboratoř vyletěla do vzduchu... obrazně řečeno.

Jenže proč? Vypátrat něco, co svět ještě neviděl prakticky nelze. Sice po výbuchu musela být laboratoř odtajněna, ale protože z ní nic nezbylo, nebylo ani třeba nic moc vysvětlovat. Otázek však byla spousta. Například ta, proč jen kouzelníci manipulovali s něčím tak mudlovským, jako je jaderný odpad? A proč vlastně měli svou laboratoř právě tam?
Na tyto a mnohé další otázky již nikdo nikdy odpověď nedostane, co se ale zjistit dá, je důvod, proč došlo i k výbuchu v elektrocosi. 

Proslýchá se (ne, v záznamech to nikde není), že jakmile došlo k výbuchu v laboratoři, která byla chráněna ochrannými kouzly, začala nebezpečně vzrůstat teplota a v důsledku toho došlo k dalším několika malým výbuchům. Tyto následné malé exploze porušily stabilitu štítu natolik, že se zhroutil a radioaktivita i přílišné teplo se draly na povrch, kudy to jen šlo. Jenže přímo nad nimi stál jaderný reaktor a ten se začal, pro mudly z nepochopitelných důvodů, přehřívat. Celé katastrofě dodalo poslední kapičku to, že mudlové byli nedbalí a nezastavili reaktor hned, jak si všimli vzestupu teploty. Dle našich vědců by to pomohlo a katastrofě zabránilo.
Jenže to už je teď jedno. Co se dělo dál, to už většina z nás zná. Jaderné výbuchy v reaktoru zabily několik dělníků, kteří byli v bezprostřední blízkosti a na následky ozáření umíraly další tisíce lidí.

Následky této katastrofy můžeme v okolí vidět dodnes. A co hůř, je to naše chyba. Ministerstvo se k tomu však nikdy nepostavilo čelem. Celé to nechalo na mudlech a kouzelníkům bylo pouze doporučeno, aby se dané oblasti vyhýbali a po určitou dobu se chránili ochrannými kouzly.
Smutné, nemyslíte?

Co s tím tak mohli ti ubozí mudlové udělat. Jsou oproti nám v dost velké nevýhodě. A miminsterstvo kouzel by podle mě místo zavírání očí mělo snažit se jim pomoci. Zvlášť když vinu na tom neštěstí máme také my.