Jelikož byl pro nás všechny letošní Zlodějský kalendář velikou zábavou, rozhodli jsme se ve Lví Tlapou, že si tyto slečny zaslouží náležitou pozornost a pochvalu. Jak tedy naše tradiční Dárkobrání probíhá a jak se holkám na něm pracovalo, to si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.
LT: O čem vlastně Zlodějský kalendář je a jak funguje?
Aby třeba budoucí generace měly představu a aby nám ostatní koleje mohly závidět :)
Nerys: - pohledem zamíří k Thery a Angie, aby naznačila, že tohle je na oganizátorkách -
Thereska: Angie? Ty, nebo mám já?
Angie: Zrovna jsem chtěla tu odpověď přehrát na tebe, Theresko.
Thereska: Ok, dobře. Řekla bych, že o čem kalendář je, vyplývá už z jeho samotného názvu. Zkrátka každý, kdo se zapojí, něco daruje a na oplátku získá něco zpět. S tím, že není nutné čistě jen otevírat okénka kalendáře, ale je možno okrást někoho jiného, což tomu dává speciální efekt. - usměje se a podívá se na holky, jestli některá něco doplní –
Angie: - zdůrazní to nejdůležitější - Thereska tím chtěla shrnout, že konečně bylo povoleno v naší koleji i krást. - zazubí se –
Neryska: Ano, můžeme být v téhle hře dárci i loupežníky, aby té dobroty nebylo nezdravě moc. - směje se - Navzdory loupení ale nikdo neodejde bez dárku, to je na kalendáři moc milé. A míra tajemství, co to vlastně bude, co si člověk odnese... - zasní se –
LT: Určitě se mnou mnozí souhlasí, že je to poměrně
originální a zajímavý nápad, a dokud ho člověk nezažije, asi ho úplně
nepochopí. Nebo spíš nedocení. V čí hlavě vlastně tenhle nápad vznikl a co toho
človíčka k němu inspirovalo?
Angie: - tentokrát si vezme slovo ona - S tímto nápadem přišla již před třemi mudlovskými lety tehdejší primuska Lily Peterson, která, tuším, tuto hru hrávala se svými přáteli.
LT: Zajímavý nápad. Vím ale, že vy na něm nepracujete
letos poprvé. Jak dlouhou ho už děláváte vy tři?
Thereska: Ehmm... - počítá na prstech - A to je ale celkem složitá otázka!
Angie: Od té doby prošlo zlodějské dárkobraní různými proměnami a dá se tak říci, že rok co rok se účastníci mohou těšit na nějakou novinku či vylepšení. Každý z organizátorů totiž zlodějské dárkobraní pojme po svém. - ještě doplní předchozí odpověď –
Angie: - mrkne na Theresku - Víš, jak jsme se to společne učily... Jedna, dva, tři, čtyři...
Thereska: Ona to Angie shrnula hezky. Dárkobraní
má skoro každý rok na starost někdo jiný a tím je zachována i jakási...
originalita. – usměje se –
Nerys: Já v tomhle moc posloužit nemohu, vybavuji si sérii dárkobraní, vánočních i velikonočních, na kterých jsem měla určitý podíl přípravy, ale kolik let to je, kolik dárkobraní... na to už je má paměť jaksi krátká. - dodá pobaveně –
LT: Každopádně jste ho dělaly tedy už víc než jednou.
Pojí se s kalendářem - tedy jeho děláním, hraním - z letošního nebo minulých
let, nějaké zajímavé zážitky, nějaké, na které nikdy nezapomenete?
Nerys: > Hm... zážitky... Já mám obecně vždycky radost, když mohu něčím přispět, koleji nebo těm, které mám ráda. Holky patří do obou těchto skupin. - usměje se na Angie a Thery - Pro mě je tak kalendář i podobné akce možností, jak si tak nějak chvíli společně pobýt nad jednou věcí, je mi to příjemné. - konstatuje –
Thereska: Já můžu jedině souhlasit s Neryskou. Vždycky se najdou nějaké problémy, i když teď mě ani nic moc nenapadá, a stejně tak se najdou veselé okamžiky. Pro mě nejlepší je vidět, když to ostatní baví a líbí se jim to. - usměje se –
Nerys: Za sebe bych ještě asi zmínila, jak jsem byla překvapená, coby stavitel s prozatím spíše malou schopností velkých kouzel, že se najdou i dobrovolníci, Martin Matýsek se nabídl sám, že nám pomůže s vylepšením stavby do nedozírné (pro mě) podoby. A jak slíbil, tak pracoval nejednu náročnou noc i den. Toho si moc cením, že v koleji máme pořád lidi, kteří prostě žijí společným cílem, a jsou ochotní pro něj obětovat i kus svého pohodlí. To je pro mě asi nejkrásnější věc stávajícího kalendáře - svorná spolupráce a ochota. - usměje se –
Angie: - po Nerysčiných slovech zrudne - Přiznám se, že já se vždy při organizování něčeho podobného cítím alespoň trošku užitečně. A mít možnost vidět rozzářené oči spolužáků, když se vám nějaké to dílo povede a oni z něj mají opravdovou nefalšovanou radost, je k nezaplacení.
Nerys: Nu, já už to vlastně řekla v předchozích příspěvcích - mně se s holkami pracovalo moc dobře, jako vždy, když se při nějaké prácičce potkáme. - pousměje se –
Thereska: Já si nemůžu stěžovat. Pracovat s Angie a Neryskou je radost a mě to moc baví. –usměje se na ně –
Angie: - souhlasně přikyvuje - Obě slečny jsou takříkajíc má krevní skupina, takže já na jejich adresu nemohu říct vůbec nic špatného. Nějaké šarvátky se opravdu nekonaly. - rychle schová modřinu od Therky po potlouku –
LT: Já se chtěla zeptat, jak se na kalendář díváte do budoucna, jestli byste si uměli představit na něm znovu pracovat a třeba i v takovéto sestavě, ale soudě podle vašich odpovědí by to asi nebyl problém. - usměje se –
Thereska: Ano, soudíš správně. - usměje se - Pokud by slečny měly zájem, já s nimi budu spolupracovat kdykoliv a moc ráda.
Nerys: Ano, pro mě by to problém nebyl. - směje se - Po Martinově enormním vylepšení se letos kalendář dostal do fáze, kdy je takřka mým splněným snem, co do funkčnosti. S grafikou bych si při více času dokázala představit ještě nějaké další psí, ehm… lví kusy, vždycky je kam hranici možného posouvat. A mně asi nejvíc baví to zjišťování v praxi, kam až to jde. Změnu a vývoj beru jako nutnou věc.
Angie: Rovněž bych se spolupráci s děvčaty nebránila. Na druhé straně bych nerada bránila ani mladším potenciálním spolužákům, co by si organizaci nějaké takové větší akce chtěli zkusit. - pousměje se –
Thereska: Já už jsem na tohle vlastně odpověděla. Pro mě je největší odměnou ta radost ostatních, když si mohou otevřít nebo ukrást dáreček. Ten zbytek je už jen příjemný bonus. - usměje se –
Nerys: Zda se někde něco pokazí, co bych udělala příště jinak, to je v zásadě hlavní náplň mé práce, pomáhala jsem stavět, takže mně se přímá organizace netýkala, to je na holkách. - usměje se na ně - Ale možná proto, že vím, jak celý mechanismus funguje a jaká kouzla ukrývá, si to užívám o to víc, kam kdo chodí, co ukradne, co si otevře. A pak mě jednoduše baví sledovat zpovzdálí dění v kolejce, jak se lidé baví krádežemi a diskusí, co si kdo příště zkusí ukrást apod. Je to takový oživující prvek před svátky a odměna, kterou dostávám každý den po troškách. - uchechtne se –
Angie: - rozesměje se - Osobně provozuji kombinaci obojího. Baví mě sledovat vývoj situace, krádeže, s potěšením si užívám, když někdo narazí na škrknu. Na druhé straně už jsem si vytipovala, čeho se případně vyvarovat do budoucna, co příště určitě zachovat, co je naopak zbytečné, a podobně.
LT: Mně tedy už nezbývá nic jiného, než vám poděkovat jednak za
váš čas a odpovědi dnes a celkově vám za celou kolej děkuji za skvělou práci,
kterou jste na zlodějském kalendáři odvedly. Byla to pro nás všechny obrovská
zábava a nebudu jediná, kdo se už dnes těší na to další Dárkobraní. Díky,
holky. :)
Nerys: Byl to příjemný rozhovor, Lio, děkuji za něj. - dopije svůj čaj a usmívá se –
Thereska: Není zač a díky za rozhovor Lio. - usměje se –
Angie: - usměje se
na Lianku - Já moc děkuji za
příjemně strávený čas s Tebou i se slečnami během tohoto rozhovoru. Bylo
potěšení čelit Tvým otázkám. Na závěr bych jen všem čtenářům Lví tlapy chtěla
popřát krásné vánoční svátky, hodně klidu, pohody a hlavně dostatek času
stráveného s nejbližšími.
Nerys: I já přeji čtenářům Lví tlapou krásné svátky protkané drobnými radůstkami! - loučí se -
I já na závěr přeji
čtenářům krásné a pokojné svátky. Užijte si je, jak nejlíp to jen jde, jak tady
na hradě, tak doma. Do nového roku Vám pak všem přeji mnoho úspěchů a zdraví a
nezapomínejte být věrnými Lví Tlapě i v roce 2018.
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz