Fantóm jménem Soví pošta

Svíčka v pokoji už skoro dohořívá. Stíny roztřeseně tančí po stěnách. Venku skučí vítr a v pokoji se mísí přijemný zápach hniloby s podmanivým aromatem smrtelně černé kávy. Je velmi pozdní večer. Sedím ve starém prožraném křesle a nerušeně rozjímám o velkých věcech. 

Ťuk, ťuk. Dvě krátká zaklepání. Ticho. Bleskurychle otvírám okenici. Koutkem oka zahlédnu temný stín proti zářící luně. Na parapetu leží stočený pergamen – rozvinu ho a na podlahu se vysype hromada zlata, kostí a mrtvých veverek. Nadílka jak z redakce Křivákova dechu. Pozorně prohlédnu pergamen. Doručovatel: Soví pošta. Vtom sebou jedna z veverek cukne. Střelhbitě vytasím hůlku a koukám do rudě žhnoucích očí… Ale to je zas jiný příběh.

Ten večer jsem si poprvé uvědomil, že na hradě pracuje skrytá síla (a taky, že ne každá mrtvá veverka je opravdu mrtvá). Síla, bez níž by náš hrad nejspíše nemohl fungovat. Tak jako Gandalf v nejskrytějších archivech Gondoru jsem i já začal pátrat v nejzazších koutech našeho hradu.

Soví pošta. Na místo, kde později sám velký Godrik (za okounění těch tří ostatních přicmrndávačů) položil základy bradavických zdí, se dostala v dobách tak dávných, že už si je nikdo nepamatuje. V dobách, kdy se začal počítat čas.

Pozoruhodnější než toto je ovšem fakt, že Soví pošta, ač už je tu po tisíce let (přesněji po dva tisíce a čtrnáct let) si stále drží zlatý věk. (Což by jí mohla třeba madam Anseiola závidět)

Ale přátelé, cožpak jste nikdy pořádně nekoukali, kdo Vám nosí zásilky?

Béžová barva (typická pro lososy) značí, že Soví pošta je samozřejmě stále nováček. Proč samozřejmě? Nu, protože v době, kdy si létala po hradních pozemcích, nebyl ještě nikdo, kdo by ji zařadil. Klobouk je o mnoho století mladší a v době, kdy ho ušili, byla už Soví pošta trvale zaměstnána. 

Co dál lze o Soví poště s jistotou říct?

Je to letní dítě narozené ve znamení lva.

Je naprosto nepostradatelnou součástí hradu, ač se jí nikdy nedostalo žádných ocenění, uznání nebo alespoň úcty. Dokonce lze říct, že tento skromný a opravdu tvrdě pracující tvor je vykořisťován vedením školy a okolím je přehlížen jako naprostá samozřejmost. 

A přitom, ten kluk je absolutně neúnavný! Klidně i o půlnoci s námi chodí do sklepení, aby za nás pak vynesl poklady od příšer. Kdykoliv získám nového magíka, je to on, kdo mi chodí jako první poblahopřát a ostatní členové hradu ho využívají, když mi chtějí něco poslat (od úplatků přes nové přírustky do soví armády až po zdánlivě mrtvé veverky).

A aby toho nebylo málo, tento obětavý a milý kamarád čeká u každého profesora, dokud neopraví vaši práci, aby Vám mohl sdělit, kdyby chtěl profesor náhodou něco zveřejnit v archivu. Trpělivě čeká v místnosti s řády a ve chvíli, kdy je Vám řád udělen, už Vám ho hází do klína. Oznamuje Vám, že Vás přijali do spolku a mám podezření, že je to právě on, kdo Vám nese ten první a nejdůležitější "Dopis z Bradavic".

Vlastně jako by vůbec neexistoval. Nedostal jediného magíka, neoslavil s námi jediné narozeniny. Má dokonce zapovězeno vydělávat body.

Nejsmutnější je, že kvůli svému náročnému zaměstnání, kterému se tak bravurně bez přestávky věnuje, nemá čas na žádné zájmy, žádné spolky, žádné přátele...

(povšimněte si, že Soví pošta nikdy neměla dovolenou – už od svého příchodu na pozemky roku 0000 je stále s námi)

Je opomíjen studenty, vedením školy a dokonce i naším profesorstvem. Vždyť o fenoménu jménem Soví pošta v Sovím orákulu, předmětu, který by měl o této modle světa sov rozhodně pojednávat, dle nebelvírské prefektky a studentky Sovího orákula H. Centaurix "nepadlo ani slovo". 

Můžeme se jen dohadovat, proč se do osnov prvního ročníku Soví pošta nedostala, a jen doufat, že se snad objeví alespoň v ročnících vyšších.

Zatím mi sice neodpověděl, ale není se čemu divit, když je pořád v práci...

Ač ještě mnohé věci nebyly řečeny, nebudu Vám více představovat hradního fantóma. Věřím, že jste už z toho mála získali poměrně jasnou představu o tom, jaký skvělý "student" tu mezi námi létá. A doufám, že jednou nastane čas, kdy se mu za jeho práci a píli dostane odpovídajícího uznání.

Vivat Soví pošta!

Michael Jones, opravdu příležitostný a velice zřídka píšicí přispěvatel pro Lví tlapou

_______________________________________________

Pozn. pod čarou – Veškeré materiály použité k tvorbě článku byly ze strachu před vykořisťovateli vyřezány z archivních pramenů školy zcela tajně a bez cizího souhlasu 

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 4 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů

Napsal: Mike Dne: 09.08.2014 ve 22:18

Neboj, až mi začne odepisovat, tak bude taky zařazen do pořadníku ;-)

Napsal: LIR Dne: 09.08.2014 ve 14:02

Tak soví poště píšeš a my ostatní čekáme na odpovědi půl roku? =D