Má zvířatka aneb Jak to všechno začalo

>Svého prvního mazlíčka jsem získala náhodou. Jednou jsem se po cestě do útulku v Godrikově dole dala do řeči s patronkou a vyptávala se jí na vše ohledně mazlíčků. Zvířátka jsem milovala, a kdyby to bylo možné, strávila bych v útulku klidně celé dny. Trošku jsem posmutněla, když jsem se dozvěděla, že na hafoně je potřeba licence, protože k té jsem měla ještě hodně daleko. Patronka mi pověděla, že licenci bych získala rychleji, kdybych měla svého mazlíčka, například krysu. Na ni jsem ale bohužel zatím neměla peníze a půjčovat jsem si nechtěla. Proto jsem byla překvapená, když jsem druhý den nalezla ve společenské místnosti klec s krysou a vzkazem, ve kterém stálo:

Milá Trixie,
svěřuji Ti Černého přeliva do péče. Nemusíš se bát, je vychovaný, čistotný a velmi přítulný. Můžeš mi ho kdykoliv vrátit, kdyby Tě snad omrzel. Ve druhém listě máš pár rad o tom, co a jak.
Pokud budeš potřebovat poradit, vyšli ke mně svou sovičku nebo si mě někde odchyť.
Přeji Ti hodně štěstí, ať si na sebe co nejdříve zvyknete.
S pozdravem
Tvá Heky :-*

Tohle mě upřímně překvapilo a potěšilo. Zpětně si vybavuji ten potutelný úsměv, který včera měla. To je celá má patronka. A tehdy začalo moje starání o Přeliva.
Jak pověděla Heky, náročné to věru nebylo, jelikož krysák byl velmi vychovaný. Jen párkrát mi něco rozkousal, ale spíš si myslím, že testoval, co vše si může dovolit u nové majitelky. Trávila jsem s ním každou volnou chvíli. Hrála jsem si s ním, mazlila se a trénovala jeho dovednosti. Černý přeliv se postupně zlepšoval a zlepšoval, a proto jsem ho přihlásila do závodů mazlíčků v rámci kolejní soutěže, Nebelympiády.
Přeliv absolvoval všechny tři disciplíny (běh, skok i šplh) s různými soupeři a v drtivé většině byl úspěšný. Není se co divit, že jsme si odnesli první místo! Byla jsem na něj hrozně pyšná.
Po nějakém čase se mi podařilo nasbírat dostatek štístek, abych si mohla koupit licenci, což jsem také učinila. Potřebný obnos jsem taky měla, zbývala už jen poslední věc.
Mrzelo mě, že jsem si nemohla nechat oba mazlíky a jednoho jsem musela umístit do útulku. Ale zároveň jsem byla i trochu ráda, neboť jsem věděla, že s hafoním štěňátkem bude hodně práce. Nechtěla jsem Přeliva zanedbávat. Umístila jsem tedy krysáčka do útulku a po ujištění, že tam o něj bude dobře postaráno, jsem se trochu uklidnila a vydala se do vedlejší místnosti vybrat si své hafoní štěňátko. Při výběru jsem dbala na to, aby mělo dobré geny, zejména co se týká agrese a morálky.
Nakonec jsem si vybrala fenečku, kterou jsem si odnesla s sebou.
A co bylo dál? Inu, to už se dozvíte zase příště.

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 4 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů

:)

Napsal: Bibi Anne Dne: 03.03.2019 ve 19:02

div>Moc hezky napsáno. Moje krysinka Koktejlová směs si přečetla, jak to všechno bylo ... a mám od ní vyřídit Černému přelivovi pozdravení. Prý že by si někdy mohli spolu změřit síly :)