Rozhovor s Leprikónem
Byl deštivý den a já seděla u okna. Svrběly mě nohy, jak bych se rozběhla někam ven. Když déšť ustal, vzala jsem si teplé oblečení a vyrazila jsem ven. Drobátko sice poprchávalo, ale slunce začalo prosvítat skrz mraky a já věděla, že se na nebi objeví překrásná duha. Vběhla jsem do lesa a obdivovala jsem kapky deště, které se leskly na listech a pavučinách. Najednou mě vylekal zvuk praskajících větviček. Schovala jsem se do blízkého křoví a pozorovala jsem, co se to děje. Kolem mého úkrytu si to štrádoval poněkud divně oblečený trpaslík. Byl celý v zeleném. Zelený velký cylindr, zelený kabátek, zelené kalhoty a zelené botky. V ruce nesl hrnec a něco si pro sebe brumlal.
Misaka Rainbow: Dobrý den, pane... pane... um... trpaslíku v zeleném.
Leprikón: - uraženě - Trpaslíku? Vypadám snad jak trpaslík? Trpaslík má špičatou čepici a nechodí v zeleném. Doporučuji si nastudovat něco o trpaslících a leprikónech, máte značné mezery mladá dámo. Já jsem leprikón a mé ctěné jméno je Patrik. - dodal slavnostně a uklonil se -
Misaka Rainbow: Velice se vám omlouvám za toto nepříjemné nedorozumění. Mohl byste mi zodpovědět pár otázek o vás a vaší práci?
Leprikón: - očka se mu začala lesknout a ve tváři se mu objevil široký úsměv - Ale samozřejmě slečno, bude mi potěšením.
Misaka Rainbow: O vás leprikónech je známo, že chodíte s hrncem plným zlata a dáváte ho na konec duhy. Je to pravda, nebo je to jen povídačka pro děti?
Leprikón: To vůbec není pravda. - koktá a schovává svůj objemný hrnec s neznámým obsahem za záda - Já se šel jen projít.
Misaka Rainbow: Přede mnou ten hrnec schovávat nemusíte. Stejně vím, že to zlato zmizí hned, jak zmizí duha, viděla jsem to ve Šmoulech. - kasá se - Může si někdo ten hrnec zlata přeci jen odnést?
Leprikón: Ano, ale musím vás slečno trochu opravit. Zlato skutečně zmizí, když se vytratí z oblohy duha, ale jen tomu lakomému člověku. Člověku s dobrým srdcem hrnec zůstane i po zmizení duhy.
Misaka Rainbow: Jak zjistíte, že ten dotyčný člověk není toho hrnce zlata hoden? Máte na to nějaké spolehlivé metody? Něco jako testy?
Leprikón: - rozesměje se - Máme na to takový menší chyták. Ale ten nesmím prozradit, protože by ho pak znal každý a nám by se pak nepodařilo nachytat podvodníka.
Misaka Rainbow: Jak se vyvarujete toho, aby se to nerozkřiklo?
Leprikón: Nijak. Stejně zmizím. Neobjevuji se na jednom místě, takže i kdyby se rozkřiklo, že jsem tu byl, tak mají stejně lidé smůlu, protože tu nechávám jen jeden hrnec a hned zmizím pryč. Zatím se nepodařilo nikomu mě sledovat.
Misaka Rainbow: Poslední otázka: Kde se nachází konec duhy, kam dáváte tento hrnec?
Leprikón: Konec duhy? -podiví se - Konec duhy ještě nikdy nikdo nespatřil, to jsou jen povídačky pro malé děti. Já tento hrnec dávám na těžce dostupná místa, aby se jen tak někdo k tomu hrnci nedostal. Omluvte mě, ale už musím běžet. - vtiskne mi do ruky svůj hrnec, smekne cylindr a zmizí -
Misaka Rainbow: Dě... dě... děkuji pane Patriku - stačí za ním ještě vykoktat -
Velice podivné a zvláštní. Že by vážně neexistoval konec duhy? Nebo si ze mě ten "trpaslík" dělá jen legraci? Kdo ví. Šourám se s tím obřím hrncem a nejraději bych ho tam nechala ležet. Co já si jen s tím hrncem plným zlata počnu? To mi to ten Leprikón pěkně zavařil. No nic, vezmu to zlato ke Gringottovým a daruji ho do nemocnice U Svatého Munga.
Snad taky budete mít štěstí a na nějakého Leprikóna narazíte. Lidi, jako je například ctěný Zpytlehněv, by po Leprikónech neměli ani pátrat, vyhnou se tak zklamání i trestu. I bez Leprikónního zlata se dá žít.
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů