Nebelvírský sraz v Praze

Aby nás mudlové nepoznali, musela jsem se i s doprovodem uchýlit k jejich způsobu dopravy. Asi by nebylo nejvhodnější  přiletět nad Hlavní nádraží, kde se sraz konal, a chodit poté s koštětem v ruce. Takže nakonec volbu vyhrál autobus, který nás do Prahy dovezl. 

V jedenáct hodin měl být sraz před obchodem Tally Weil na Hlavním nádraží, kam jsme s doprovodem (ano, ještě pořád dohled Ministerstva kouzel) dorazili o chvilku dříve. Hned jako první jsem poznala malou Natálku a hned nato uviděla Esme a Pedra s panem Olíkem a také, jak jsem se později dozvěděla, Matýska.

Po představení jsme chvilku čekali na opozdilce, kteří nakonec dorazili až na oběd. Na ten jsme šli do restaurace U Regenta, kde jsem si nechala dobře tři čtvrtiny oběda zabalit, protože na takové porce nejsem zvyklá. Jak jsem se později přesvědčila, byla jsem až na Natálku jediná. V průběhu oběda dorazily ještě Mis a její kamarádka Lenka a po obědě jsme potkali cestou na Vyšehrad Barbaru .  Esme se nakonec rozhodla, že s malou a Pedrem pojedou metrem, protože se Natálce zachtělo spinkat v nosítku. 

Cesta na Vyšehrad uběhla jako voda za skvělého hovoru a ještě, než jsme došli, přidala se k nám rodina Milagrosů s již vyspalou Natálkou, kterou moc zajímaly moje prsty. Prý skvělá hračka, málem je nepustila. 

V parku na Vyšehradě jsme všichni řešili pár rébusů z únikovky a Matýsek a Esme se dohadovali, kdo že má lepší skóre. Vlastně ještě teď nevím, jak to dopadlo.
Další hrou bylo vymýšlení věcí podle písmen v abecedě - v tomhle případě jednoznačně vyhrála Esme. Ani všichni dohromady jsme ji nedokázali dohnat, nebo snad předehnat. Ne, vážně, chybělo nám deset bodů.
Jako poslední bylo luštění ve slově "lev". Měli jsme najít dvě písmena napsaná morseovkou. Nikomu se nedařilo, až na to přišel ministerský doprovod, tedy moje mamka. Skrývala se tam písmena LG.

Chtěli jsme ještě navštívit kostel, avšak kvůli mudlovské svatbě jsme tam nakonec nemohli, proto jsme se vydali zpět k centru města do čajovny. Bohužel to už se můj čas blížil ke konci, a tak jsme se rozloučili, kdy objetí pro mě bylo utrpením, a vydaly se s mamkou nazpět.

Avšak ještě jsme stihli takovou malou dokumentaci. Jen je trochu divná, protože na ní můžete spatřit i našeho Matýska.

Zleva:  Pedro, Esme s Natálkou, Mis, Barb, já - Calla, pan Olík a Matýsek.

 

Pro LT

Calla Torová 

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 1 + 2 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů

:D

Napsal: Esme Dne: 05.05.2019 ve 10:55

Tak se ti moc omlouvám za to velké utrpení, jsem netušila a vždy mám radost, když vidím na sraze někoho nového :-D tak se neubráním :-D hlavně když teda odchází dřív ;-)
Příště musíš ducha zprůhlednit po kouzelnicku :-D tohle mu kazí image ;-)