Život s čarodítětem VII.

Naštěstí byl i alespoň nějaký ten vítr, takže kopec v okolí to zvládl a pro pouštění draka malým čarodítětem to bohatě stačilo. Dráček s obrázkem známého českého "Krtečka", kterého má čarodítě rádo, udělal jistě velkou radost při pouštění. I když samozřejmě každé dítě ví, že krteček nelítá. 

Poslední dobou si ale čarodítě navyklo vstávat brzo. A jakože fakt brzo. Přes týden se snažíme, ať spí alespoň do 6 hodin ráno. Když musí do školky, musíme ji doslova budit. Ale o víkendu do těch 6 nespí ani omylem. Pravidelně je vzhůru prostě v 5 a rodiče mají se spaním smůlu. Respektive, když s čarodítětem vstává otec, slyším je oba, čarodítě je hlučné, já nespím, jen polehávám, než stejně za chvíli vstanu. Když s čarodítětem vstanu já, čarodítě je většinou potichu, sem tam ale zakřičí nebo s něčím tříská. Ale tatínek se alespoň prospí.

A tak jsem se zoufale v 5 hodin ráno snažila čarodítě zabavit aktivitou, u které vydrží sedět a je potichu. Pod dohledem ozdobila stromeček "opadaným" listím. Musím ji pochválit, fakt seděla, když jsem řekla, že přinesu čistou vodu, ani se nehnula a čekala. Opravdu zlatíčko. Dokonce ani neprotestovala, když jsem si půjčila štěteček a ukazovala jí, co má dělat. 

Nakonec to neskončilo jen stromečkem, ale pak si začala i čmárat jen tak. Hotový Picasso. 

Odpoledne půjdeme na procházku. Čarodítě pořád baví sbírat něco ze země, i když to zakazujeme a říkáme, proč se to nesbírá. Budeme sbírat kaštany, žaludy, listí a pak uvidíme, co z toho doma uděláme. Třeba vznikne materiál pro další díl.