Slavnost ukončení aneb Jak dopadla Nebelympiáda

Slavnost ukončení byla dlouho očekávanou událostí, která měla přinést nebelympijským vítězům na krk zasloužené medaile, poraženým alespoň útěchu v příjemně stráveném večeru, dobrém jídle a pití a veselé společnosti, organizátorům potom vytoužený konec všech nebelympijských starostí. Není proto divu, že se na ni těšila opravdu celá kolej a že utéct si ji nechal jen málokdo.

Slavnost se konala ve speciálně očarované komnatě s kouzelným stropem, kterým jsme mohli sledovat přicházející soumrak posledního dne letošní Nebelympiády. Ne že by někoho z přítomných takovéto nostalgické výhledy zajímaly. Krása červánků a prvních hvězd totiž dost bledla v porovnání s projevem hlavního organizátora klání, Olivera McCollina, s jeho dojetím a zejména potom nadšením z výkonů soutěživých spolužáků. A i jeho projev bledl v porovnání s překvapením, jaké si pro přítomné připravil jeden z jeho kolejních artefaktů, Oliverova stará, značně odrbaná Lví čepička.

Že všechny lví čepičky mluví, to je stará známá věc, která mohla překvapit možná jen přítomné studenty prvních ročníků. Většina čepiček však nikdy nejde dál než za bojovné řvaní, jen skutečné výjimky jsou schopné vykřikovat fráze jako „pohár je náš“ nebo „zdar a sílu Nebelvíru“. Lev na Oliverově čepici se však ukázal být ze zcela jiného materiálu, což vzalo slova i těm nejstarším kolejním pamětníkům. Poté, co si dost neurvalým způsobem vzal slovo, totiž přednesl dlouhou báseň, ze které byli všichni přítomní tak v šoku, že si nikdo ani neudělal poznámky, natož aby ji celou zvěčnil. Jeden z přítomných domácích skřítků ovšem přísahá, že si ji pamatuje, za menší úplatu ji byl dokonce ochoten sdělit, takže proto vám můžeme exkluzivně přinést její přepis. Je to ovšem bez záruky, znáte dnešní skřítky...


V Nebelvíru řadu let

shlížím na svět z malé výše,

majitelů bezpočet

měl jsem já již, ke své pýše.


Chytré, hloupé, malé, velké

říkali jim všelijak,

srdce však neměli mělké,

ať už žili tak či tak.


Ve všech viděl jsem já zájem,

odhodlání jít se bít,

vůli držet se navzájem,

odvahu naplno žít.


Jste holt Godrikovo plémě,

vřelí, živí, ohniví,

z vaší vůle puká země,

jste nezkrotní, bouřliví.


Za ta léta mé paměti,

síly stále měříte,

odrostlí i malé děti,

za slávou se pachtíte.


Když vás znudí školní boje,

vlastní výzvy vztyčíte,

soutěžíte vsedě, vstoje,

z prohry se nemračíte.


Rád já na ten mumraj hledím,

je to pohled báječný,

ač líně na hlavě sedím,

nezůstanu netečný.


Fandím vždycky všem odvážným,

ať vyhraje ten či ten,

každý, kdo nezůstal vlažným,

mého řvaní je hoden.


Děkuji vám proto stokrát

za letošní nadšení,

nikdo z vás nemohl prohrát

v očích mých, mí červení.“


A jak dopadla ta nejdůležitější část večera, tedy udělování medailí? Nejlépe si v Nebelympiádě vedli dva naši chrabří udatníci, padouch Mike Jones a pan-hlavní-organizátor Oliver McCollin. Oba získali po dvou zlatých medailích, jedné stříbrné a jedné bronzové. V těsném závěsu za nimi skončila Nerys Heliabel Ghostfieldová, která vyhrála dvě zlaté medaile a dvě bronzové. A máme-li být konkrétní, pak Mike Jones zcela ovládl letecké disciplíny, zvítězil jak v Chytání terčíků, tak i v Prolétávání překážkami (a v obou případech nechal všechny své soupeře dalece za sebou). Stříbro vybojoval v Turnaji v šachu a bronz potom v Souboji s ďáblem. Tedy... abychom předešli protestům v komentářích, upřesňujeme, že onu bronzovou medaili Mike převzít odmítl, a poté, co mu byla na krk zavěšena násilně kouzlem, byl odhodlaný kouzlo zlomit a navléknout ji na krk Cisse Teacherové. Zda se mu to podařilo, to už naše redakce bohužel vypátrat nedokázala... Druhý letošní přeborník, Oliver McCollin, si potom vedl nejlépe ze všech v Luštění čaroku a v Turnaji v šachu, stříbro získal v Mozečkované a bronz v Chytání terčíků. Očividně má tedy opravdu pod čepicí, možná tedy právě odsud pramení genialita jeho čepičky. Nerys Heliabel Ghostfieldová si potom vedla nejlépe v ďáblově jámě – zvítězila s přehledem ve Šplhu ďáblovou jámou, stejně tak dominovala i v Souboji s ďáblem. Bronzové medaile si odnesla z Mozečkované z Nebelvírského pětiboje.


Další výsledky jsou následující:

Přebornicí v Mozečkované se stala Sauron Žoužel Houžvičková, která zároveň vybojovala i třetí místo v Luštění čaroku, Turnaj v Řachavém Petru vyhrál Martin Matýsek, Nebelvírský pětiboj nakonec s nejlepším skóre uzavřela Elbereth Gilthoniel. Dvěma druhými místy se pyšní Nebelbrach Mechacha, který skončil stříbrný v Chytání terčíků a v Prolétávání překážkami. V Chytání terčíků se jedná o jeho druhé druhé místo v historii soutěže, zlato z minulého ročníku bohužel neobhájil. Jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili si odnesla Kate Resea, a sice ze Souboje s ďáblem a z Turnaje v šachu. Po jedné stříbrné má Cecilie Rose (Turnaj v Řachavém Petru), Zoraida Boyer (Šplh v ďáblově jámě), Angie Claire Silvery (Luštění čaroku) a Bilkis Blight (Nebelvírský pětiboj), zatímco po jedné bronzové medaili mají Jane Mooren (Šplh v ďáblově jámě), Lily Peterson (Prolétávání překážkami) a Moly Any Jasminsová (Turnaj v Řachavém Petru).

Komentáře


Všechna pole jsou povinná
Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 9 + 9 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů


Medaile

Napsal: Mike Dne: 27.04.2014 ve 10:34

Jen pro upřesnění, tu medaili jsem v žádném případě nemohl přijmout, protože jsem si ji nezasloužil a po několikeré diskuzi jsme se s Cisskou dohodli na částečném vlastnictví. Jinak, gratuluji všem nebelympionikům :-)

Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz