Multifunkční zázrak: Veverka Therka

Pamatuji se na to, jako by to bylo včera. Skupinka ustrašených prváků, kterou poprvé uchvátil kouzelný strop ve Velké síni, příliš velký hábit, na jehož lem jsem si (podobně jako ostatní) neustále šlapala, a rozesmáté tváře budoucích kamarádů, kteří už netrpělivě očekávali proslulou hostinu na zahájení školního roku. Nadšení, které se zračilo v tvářích ostřílených studentů, mělo pramálo společného s hrůzou v očích nás, nováčků. Po chvíli se odněkud vynořila přísně vyhlížející dáma, v ruce třímala bohatě záplatovaný klobouk, a zamířila k trojnožce, umístěné uprostřed síně. V okamžiku, kdy se Moudrý klobouk pustil do zpěvu, sebou celá naše lososí skupina zděšeně trhla. Čeká nás snad pěvecký duel s kouzelnou buřinkou? – říkali si v tu chvíli mnozí. 

 

Mezi roztřesenými nováčky však vyčnívala jedna natěšená tvář, která se už už chtěla vrhnout na trojnohou stoličku a Moudrý klobouk si nasadit. Nevypadala nervózně, neustále však lehce poskakovala nedočkavostí, trochu jako veverka, která v dálce spatřila veliký oříšek. Její jméno je vám určitě dobře známé: nebyl to nikdo jiný než naše veverka Therka (pozn. redakce – máme samozřejmě na mysli úctyhodnou profesorku Theresu Veilin Brendi). 

 

Nakonec všechno dobře dopadlo a jak už tušíte, slečna Therka i má maličkost jsme se i s ostatními čerstvě červenými ocitly v nebelvírské koleji. A i když mi paměť už taky občas vynechává, tahle první vzpomínka na ni mi nenávratně uvízla v paměti. Moc dobře totiž ukazuje na to, jaká slečna Therka byla a je a jaké vlastnosti udatného Godrika Nebelvíra představuje pro každého, s nímž přijde do styku.

 

Vypočítávat zde veškeré úspěchy, kterými se může pyšnit, byli bychom tu snad do zítra. Každému se však se jménem nynější profesorky Dějin čar a kouzel a Kouzelných formulí a odbornice na heraldiku ihned vybaví nadšení a odhodláním, jež ji vždy provází. Slečna Therka vždycky mívala tolik úkolů, že je ani do jedné náruče nepobrala, všechny ale vždycky bravurně odevzdávala ještě před termínovou nedělí. (pozn. redakce – Totéž se nedá říct o jejích článcích pro exkluzivní plátek Lví tlapou, s ohledem na téma se však touto problematikou dále nebudeme zabývat.) Ne nadarmo také v minulosti získala titul Snaživce roku, že ano.

 

Stranou nemůžeme ponechat ani činnost, jíž se slečna dle dostupných zdrojů v současné době věnuje dnem i nocí. Ano, uhodli jste to. Jak už jsem naznačila výše, slečna vždy oplývala (krom nakažlivé lásky ke koním a zvířatům vůbec) taky až podezřelým literárním talentem. Ten nyní uplatňuje nejen v pozici peskované, ale po odchodu madam Niane z oblíbeného plátku Denní Věštec dokonce navíc z pozice peskující – jistě, šéfredaktorky. A časopis pod jejím vedením, zdá se, prosperuje. Inu, dobrý základ, který si slečna Therka jistě odnesla z domovského kolejního časopisu, se jí zkrátka nedá upřít.

 

Vezmeme-li to kolem a kolem, nemůže být sporu o tom, že slečna Therka je jedním z nejakčnějších, nejhyperaktivnějších stvoření, jaká náš hrad kdy poctila svou návštěvou. A dokonce to – oproti některým jiným hradním existencím – zvládá i bez kafe, a to už je co říct.

 

Slečno Therko, díky za všechny ty roky, které jsem se v koleji mohla lopotit po Vašem boku. A rada na závěr pro čtenáře: není známka, která by s pytlíkem výběrových oříšků v ruce byla u slečny Therky nedosažitelná.

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 6 + 4 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů

.

Napsal: Martin Matýsek Dne: 25.11.2020 ve 00:01

Therezka na kafi je jak ten fotograf z Carcoolky =oD

Práskač!

Napsal: Marina Liquett Charrette Dne: 03.11.2020 ve 16:53

Pije, ale naspeedovaná je úspěšně i bez něj. :D

Káva

Napsal: Petromila Dne: 03.11.2020 ve 16:48

Nechci být práskač, ale madam Theres ehm kafe pije :DDD