Začneme základy - pro ty z vás, kteří jste o pí ještě vlastně
pořádně neslyšeli. Přesněji je to Ludolfovo číslo, řeckým písmenem π (čteme pí)
to jen značíme. Je to konstanta, což znamená, že má přibližnou definovanou číselnou
hodnotu. V desítkové soustavě je to přibližně 3,14159265359. Je to iracionální
číslo, což znamená, že nejde vyjádřit zlomkem ani periodicky.
Pí je esenciální při výpočtech obsahu a obvodu kruhu, je to totiž
konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu k jeho průměru a také
hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru. Zní to super složitě, ale
zjednodušeně řečeno bylo zjištěno, že některé vlastnosti v kruhu jsou
pořád stejné i když je kruh pokaždé jinak veliký.
Historie pí sahá ale daleko hlouběji než jen k panu Ludolfovi
do 16. století. Této vlastnosti si všimli a využívali ji již ve starověkém Egyptě,
už kolem roku 2500 před naším letopočtem, a to během stavby
pyramid. Nejstarší písemné doklady jsou kolem roku 1800 př. n. l. z Babylonu,
poměrně důsledněji pí odhadl (na 6 desetinných míst) ale až Archimédés. Uvědomil
si, že hodnota může být ohraničena shora i zespoda vepsáním a opsáním
pravidelných mnohoúhelníků do kružnice a vypočtením jejich obvodů. Tím samým
způsobem Ludolph van Ceulen dokázal stanovit přesnou hodnotu pí na 20
desetinných míst, počítáním číselné hodnoty strávil značnou část svého života.
V roce 1844 pomocí podobné rovnice (před příchodem počítačů to byly
nejlepší možnosti) Johann Dase v hlavě vypočítal 200 desetinných míst π.
Na konci 19. století držel rekord William Shanks, který za 15 let vypočítal 707
číslic π. Příchod počítačů ve 20. století vedl k novým a novým rekordům ve
výpočtu π. John von Neumann se svým týmem v roce 1949 použil ENIAC k výpočtu prvních
2037 číslic π, což počítači zabralo 70 hodin. Matematici se ale předhánějí
novými vzorci pořád dokola - nejpřesnějšího výsledku do konce 2. tisíciletí
dosáhli roku 1999, kdy π získalo 206 158 430 000 desetinných míst.
Toto číslo změnilo moderní svět, objevuje se v mnoha rovnicích, v mnoha výpočtech – na světě je mnoho matematiků po celém světě, kteří tento den slaví. Datum bylo vybráno podle prvních třech číslic (3,14), tedy 14. března. V tento den se dokonce narodil i Albert Einstein, to je ale náhoda! V roce 2015 byl dokonce slaven tzv. Super Pí Day, protože ve formátu měsíc/den/rok bylo zapsáno 3/14/15, navíc v 9 hodin, 26 minut a 53 sekund, což odpovídá prvním deseti cifrám pí (kdyby si to náhodou někdo nepamatoval: 3,141592653).
Tradičně se konzumuje kulatý koláč, pie (=koláč) je totiž s π
homofon, navíc kulaté koláče se krásně hodí právě k těm výpočtům obvodu
kruhu. Především matematici oslavují jedením pí věcí, například ananas (pineapple),
koláče (pie), piniové oříšky (pine nuts) nebo pizzu. Pije se ananasový džus
nebo piňa colada. Běžně se podávají jídla vyřezaná do tvaru Π, zejména sušenky.
A pokud chcete slavit jó stylově, doporučujeme si v tento den vzít na sebe nějaké oblečení, kde si hodnotu pí napíšete - třeba tričko. Ideálně na co nejvíc desetinných míst.

Tak nezapomeňte každého 14. března odteď myslet i na to úžasné a záhadné číslo π.
Christina Elizabeth Stark
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz