(Ne)skrytí před zraky mudlů
Eillen McFir Elat
V Lipnici nad řekou se jménem
Sázava
nalézti prazvláštnost může dnes kdokoli.
Pro
mudly možná to je jenom zábava,
nás magií obdařené to však
velice zabolí.
Máme se skrývat a nebýti
nápadní,
pokud s mudly nadále žíti chceme.
Naštěstí
nápad tu byl jeden náhradní,
na naši neschopnost teď mudly
zveme.
Mohou se podívat na skalní
útvary,
například na krásná pravdy Ústa.
Cestou však
narazí na přírodní nešvary,
prodrat se lesním porostem to
chce zhusta.

Na další zastávce pak mudla čučí,
co
to tam na té skále za útvar je?
Neboj se, to jsou jen Zlaté
oči!
Až člověk má pocit, že ta skála živá je.

Bretshneiderovo ucho je zastávkou
poslední,
víc kouzelných věcí tu, mudlo, už není.
Jen si
tu přírodu malebnou poslechni,
to šumění lesu a ptačího
zpěvu znění.

Chtěl tehdy kouzelník učit se od
mudlů tajně,
jak správně se chovat a správně se skrýt.
Však
chybu udělal a snažil se marně
ji napravit a v bezpečí nadále
žít.
Jen štěstí nám přálo a mudla nic
netuší,
když lesem se prochází a pohledem kochá.
Při
pohledu na trio se srdce jim rozbuší
a každý nad skalní
krásou to nahlas pak óchá!
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
...
Napsal:
Lilien Dne: 03.10.2021 ve 13:20
Hned jsem si vybavila pohádku "Princezna zakletá v čase"... :D
Krásná poetická chvilka... :)

Tleskám
Napsal:
Ema Talia Dne: 03.10.2021 ve 13:03
Vau! Klobouk dolů. Nejen zážitek ale to poetické podání! Bravo! Těším se na další:)