- Na prahu léta
- Jaro v rozkvětu
- Dubnové rozmary
- Březnové nadechnutí
- Kámoši jak fík - Tlapík a Lososík!
- Vítej, 2026!
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
Když se kreativní duše vdává…
Ačkoliv jsme všichni studenti školy čar a kouzel, čili stále ještě takové věčné děti, spousta z nás, méně či více nápadně, žije ještě druhým životem u mudlů. A i přesto, že jako lvice na hradě hrdě sbírám každý rubín do kolejních hodin a stále setrvávám ve studnici rezavějících studentů (= RS), v tom druhém životě jsem čapla jednoho skvělého mudlu a rozhodla si ho vzít.
Nicméně to bych nebyla správná lvice, kdybych si většinu věcí na takovou jednu moravskou mudlovskou veselku nevyrobila!
Miluji modrou barvu (mí úžasní červení jistě prominou), a tak bylo docela jasné, do jaké barvy budu svatbu ladit. Dále pak zbožňuji vesmír, hvězdné nebe a nápad byl na světě. Kdo ještě svatbu u mudlů nepodnikl – vřele doporučuji! Je to spousta práce, spousta nervů, spousta peněz (jako fakt spousta!), kus věcí je stejně nakonec úplně jinak, něco málo nakonec není vůbec a nejsmutnější na tom je, že za jeden jediný den je po všem. Pokud si ještě pořád říkáte, že i přes tyto drobné komplikace do toho jdete, je potřeba si sepsat poměrně široký seznam úkolů.
Kromě nekreativních věcí, jako je datum, čas, seznam hostů, místo konání (obřad/hostina), vás však čeká i spousta těch kreativních. Například jak budou vypadat pozvánky a obálky? Jak budou vypadat kartičky na stolech? Co nějaký spešl dáreček pro hosty? Co takhle nějaká kreativní hra pro hosty? Co svatební noviny? Na to všechno vám mohu poskytnout typ, nebo alespoň ukázku, jelikož všechno toto jsem totiž, kupodivu úspěšně, splácala.
Jelikož jsme měli vesmírné téma, celkem snadno se všechno dalo sladit. Začala jsem malováním kartiček pro hosty, těch totiž bylo 52, plus kartiček na sladké a jídlo. Kartičky jsem dělala na akvarelový papír s hrubší texturou, který lépe saje vodu – do toho totiž pak stačilo jen nakapat a nanést barvu a hotovo. Používala jsem jen černou, modrou a fialovou, všechny odstíny pak vznikaly samovolně migrací barev po mokrém papíře. A každá kartička byla opravdu pokaždé jiná. Po uschnutí kartičky jsem pak jen akrylovým fixem načmárala jméno, rozsela pár hvězd a přimalovala znamení zvěrokruhu daného hosta (když už máme ten vesmír!).
Dále bylo potřeba pozvánek. Vzhledem k času, který jsem věnovala kartičkám, jsem naznala, že by bylo vhodné pozvánky raději objednat. A ještě že tak! Našla jsem totiž firmu, která dělá modrotisk, takže stačilo jen zaslat text a počet kusů a do poštovní schránky dorazily tyto skvosty:
Poté jsem jen nastříkala bílou barvou hvězdy na tmavomodré obálky a pozvánky byly na světě.
Ve stejném tvořícím duchu byly i mé dárečky pro hosty – skleničky. Nedělali jsme žádné výslužky nebo balíčky, na památku měl každý host svoji sklenku. Ty jsem tvořila metodou nejméně náročnou a nejvíce efektivní – barvičkami na sklo. Opět jsem napsala jméno hosta, nakreslila souhvězdí, znamení zvěrokruhu a přidala hvězdičky.
A jelikož jsme měli i nějaké ty puclíčky, mezi skleničkami se objevily i speciální dětské kusy.
Jak se čas do svatby blížil, člověk začal přemýšlet nad tím, jak se vlastně vůbec nic nebude stíhat a je potřeba mít nachystáno vše, co to jenom jde. Takže i svatební vývazky. Mašle zvládla našít mamka, kytky (včetně myrty) měly dorazit až den před svatbou, a my jsme tedy s manželem vymysleli a načmárali konstrukci malého jakoby květináčku, který by se vytiskl na 3D tiskárně, nasadila by se do něj mašlička, zezadu nalepil kolíček/spínací špendlík, a jakmile budou kytky, pouze se větvička myrty zastrčí do kónického otvoru uvnitř a hotovo. A nejenže jsme to opravdu zkonstruovali, ale dokonce nápad slavil úspěch.
Když tak vesele projíždíte všechny ty weby s nápady na svatbu, rozhodnete se ještě třeba pro svatební noviny. I do těch jsem se uvrtala. Ačkoliv jsou šablony volně ke stažení a myslíte si, že je to vlastně hned hotové, vyvedu vás rovnou z omylu – není tomu tak. Noviny jsem dělala asi týden (samozřejmě ne v kuse).
Jestli se vrháte do trochu osobnějších kusů, musíte sehnat fotografie společné, fotografie z dětství, jestli chcete dodat vtipy, je třeba je dohledat a přečíst, zcenzurovat… No prostě není to hned. Když ale máte tvořivou duši, můžete spoustu věcí domalovat – například harmonogram. Nebo třeba rodokmen (zakrytá jména z důvodu zachování alespoň nějakých mudlovských záhad). Můžete přidat vlastní luštění, vymyslet svatební bingo a k tomu ceny nebo zajímavosti daného dne – o to víc si vašich novin budou hosté vážit.
(půlka stromu rodina nevěsty, půlka rodina ženicha)
Poslední týden člověk dostává všelijaké nápady, jako třeba namalovat putovní kamínky. Na první pohled zbytečnost, nicméně potěšilo to – dokonce se o některé kusy hosté zvládli normálně pohádat (měla jsem pouze devět kamínků, bylo to velmi omezené počtem).
Když máte šikovného nastávajícího manžela, dokonce můžete mít i vlastní slavobránu! Jelikož jsem u mudlů chemik, přála jsem si dokonalé benzenové jádro, tedy hexagonální tvar. Mou prací pak bylo bránu nabarvit na modro a nějak omašlit (samozřejmě tým družiček pomáhal), aby to tedy i nějak vypadalo.
Když už se dostáváte do finální fáze, zjistíte, že je potřeba nějak hosty i zabavit. Tedy ono to kolikrát ani není třeba – sichr je ale sichr. A jelikož už mám několik hradních let ověřenu naši úžasnou obrazárenskou soutěž s kolektivním obrázkem, nachystala jsem si pro své svatebčany to stejné. Moji drazí tedy pro mou maličkost na památku tvořili naši motorku.
Kromě klasických koláčků, furtžerek nebo oříšků to chce i nějakou drobnost (klidně papací), na kterou nikdo nezapomene, o které budou tetky vyprávět v ulici drbnám a která vás zároveň úplně nezruinuje. Pro tuto příležitost jsou úplně ideální svatební karamelky. Přiznávám, že nejsou z mé výroby, opět jsem zadala objednávku a karamelky již v božím obalu dorazily do cíle, nicméně jako inspirace pro potenciální nevěsty je to rozhodně parádní nápad.
Ve finále už jen musíte ozdobit stoly, rozhodit mašle a balónky, všude narvat světýlka (to totiž vypadá super efektně!) a navázat květiny.
Na závěr tohoto super dlouhého elaborátu tedy stačí jen říci, že ano, stojí to za to. Kor když si spoustu věcí člověk udělá sám, o to větší radost z toho má. A nejen on, ale i všichni ti hosté. A když stojí štěstěna a hvězdy při vás, tak si vás dokonce ten úžasný mudla i vezme.
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů
:)
Napsal: Lilien Dne: 03.10.2021 ve 13:13Když se vdává kreativní duše, je to vždycky radost pohledět! A vy jste se mi tak nějak trefila do noty, je to pro mě aktuální téma… a já jsem na svou kreativitu hodně zvědavá… :D Každopádně před vámi smekám, když teď vidím kolik je se svatbou starostí, najít si ještě čas na kreativní řádění není úplně jednoduché. Vám se to ale moc povedlo! Děkuji za inspiraci… :) Rozhodně vám to na (nejen) svatební fotografii oběma moc sluší! Moc gratuluji k uzavřenému sňatku. Nechť jste spolu šťastní a spokojení… :)
Gratulace!
Napsal: Eillen McFir Elat Dne: 03.10.2021 ve 13:03Ještě jednou moc gratuluji k sňatku. A smekám před vámi. Díky těmto "maličkostem" jste si vytvořila nezapomenutelný den! A tak to má být. :-) A oproti vám jsem děsný žabař. Já si jen vytištěná pozvání balila do krepového papíru a napekla koláčky. Víc jsem toho nezvládla :-))
Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz