Se skřítkem o adventním čase

Když jsem odmítl jakýkoli z těch pokrmů, co mi v kuchyni nabízeli, jeden ze skřítků na mne vyštěkl, co chci. Když jsem jim to vysvětlil, šoupli ke mně jednoho skřítka a poslali nás oba pryč z kuchyně.
Oliver: „Dobrý den přeji, ctěný skřítku.“ -pokloní se s úsměvem-
Skřítek: „Student mi vyká? A ještě mi říká ctěný?“ -kdákavě se rozesměje-
O: „To je tak nečasté a zvláštní?“ -podivuje se-
S: „Si pište! Na nás tu pomalu každý nepíská jako na nějakého mudlovského štěkana!“ -odfrkne si pohrdavě-
O: „To je mi skutečně líto. A jak se máte?“ -snaží se být milý-
S: „Jak se mám? Na takovou otázku se skřítka nikdo nezeptal od dob Harryho Pottera!“ -podivuje se skřítek a vytřeští své velké oči-
(Tehdy jsem si připadal velice nemile. Skoro jako když si mě pozve některý z profesorů na kobereček. Ten pohled byl skutečně nepěkný a tak tázavý, že jsem nevěděl, co po mně chce.)
S: „Proč nic neříkáte, mladý pane? Jo, vy jste se vlastně ptal, jak se mám .. no .. špatně!“
O: „Jak je to možné, že se máte špatně? Vždyť se blíží Vánoce! Nebo ty jsou to, co vám znepříjemňuje život?“
S: „Uhodl jste. Ty Vánoce jsou skutečně děsná věc! Měly by se zrušit! Všichni psychují, co jim vůbec Fleutýnka donese, ta pak nemá čas, tak všechny dárky nahází do kuchyně a my je pak máme všechny roztřídit, popsat a pak dát pod stromeček.“
O: „No to si děláte srandu! To vám i Fleutýnka takhle přidělává práci?“ -podivuje se ještě víc-
S: „No, je to trollí víla, co byste od ní chtěl? Je to potvora vypočítává a moc dobře ví, že my si nemůžeme dovolit pak neudělat to, co by se mělo udělat. Prostě je to od ní hnusný a my jí za to nemáme rádi! A víte, co dává nám?“
O: „To je od ní doopravdy nepěkné! A copak vám dává?“
S: „Jako dárek nám dává radost na tváři studentů!“ -odfrkne si a lehce zanadává-
O: „A pojďme si povídat o něčem příjemnějším. Jak zvládáte roznášení adventních věnců?“
S: „To je hračka! Se vyšle pár skřítků, kteří pak lusknou, přemístí věnec, pak se přemístí za ním a umístí jej. Je to tak na dvě minuty času, sranda smích.“
O: „Tak to je super, že to máte tak rychle!“ -usměje se na skřítka- „A jak to jde s jídly? Mnoho studentů si stěžuje, že se ve Velké síni nechává nějaké jídlo moc dlouho a pak tam zelená.“
S: „To jako fakt?! Co se teda děje s tím jídlem, co každé ráno připravujeme?! Nic plesnivého bychom vám tam neposlali! Asi to budeme muset prozkoumat!“ -vytáhne si tučný skřítčí bonzbloček a poznamenává si to-
O: „Je pravda, že si věčně stežují jen studenti, neposíláte to všechno třeba k profesorům?“
S: „To rozhodně ne! Leda, že by si to sami přemístili k sobě.. Ale to by přeci neudělali!“ -kroutí hlavou-
O: „No a co sváteční jídla? Jaké to je je připravovat pro kvantum lidí, co je na hradě?“
S: „To je docela v pohodě. Každý rok se dělá úplně stejné, tak je to skutečně primitivní.“
O: „Tak to jsem rád. A jak to je se stromečkem? Ten sem přihodí Fleutýnka? Nebo jej také zdobíte vy?“
S: „Ten mi ani nepřipomínejte! Víte, co to je, že nám ho sem hodí Fleutýna a naprosto tím zničí veškeré ozdoby. Ty navíc popadají. Strom se taky částečně poničí. Všechno pak musíme opravit, udělat znovu a je to prostě na nic!“ -zuří -
O: „No ta Fleutýnka je doopravdy zlá na vás, nebohé skřítky.“
S: „Jéééje, no to je hodin! Už musím letět uklízet!“ -maže pryč-
O:-zvolá ještě za ním- „Těšilo mne! A zase si někdy popovídáme!“
No, vidíte to? Nebozí skřítci jsou utlačováni Fleutýnkou, a to ji máme tak moc rádi. Nebo to byl nějaký vánoční šprým samotného pana skřítka? Kdo ví?

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 10 + 1 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů