Pomněnkový den

Vzpomínáš na mě, když večer jdeš spát?
Nebo si o mně snad necháváš zdát?
Život jsme spolu sic prožili krátký.
Každý den však vydal za čtyři svátky.

Je tomu dávno, kdy jsem se ztratil z očí.
Čas jak voda plyne dál a svět se točí.
Vzpomínky blednou, však nikdy nezmizí.
Byli jsme blízcí si, než přišel muž cizí.

Ten život náš změnil a od vás mě odvedl
a celou rodinu do smutku tak přivedl.
Věřím, že chybím vám, tak jako vy mně,
když se snažím usnout v té děsivé tmě.

Vzpomínáš na mě, když večer jdeš spát?
Nebo si o mně snad necháváš zdát?
Na polštář si dávám pomněnky květ.
A doufám, že na mě nezapomněl svět.