Skřítci kuchaříci
Redakční skřítka Cida
Rufiuse: Co sem nejlepčejšího tády zažil? Jednou po mě chtěla jedna profesůrka, abych jí přichystal akromantulí kaviár. Profesůrka asi byla fajnšmerk. To je velká lahůdka. ale paní profesůrka to nikdá nejedla, takže něvěděla, že je to tůze kyselé. Po prvním soustu se jí srolovaly i ponožky. Já se hrozně smál.
Rogalina: Ještě tu nejsem ták dlouho, ale nemám ráda, když jsou básnická jídla. Kdo má vědít, co se bude vařit? Se někdo nahoře rozhodne, že si střihne básničku a vše bude lusknutím prstu. Víš jaký je to stres všecko navařit během chvilky? Službu nahoře dostáváme za trest, kdo něco rozbije, má na téhle srandě šichtu.
Sinul: Mám rád nalajnovaný jídelníček na celý týden. Jen jedno jídlo. Nevím, proč by si ti malí měli vymejšlet, že něco nejedí. Já se tu s tím dělám a voni se pak vofrňujou. Uráží mě to!
Fritole: Ti mladí se rádi cpou do kuchyně, že prej pomáhat. Všechno připálí, jídlo zničí a kdo pak za to bude mít problém? Voni ne. A to ani nemluvím o tom, že nám sem pravidelně lezou přes obraz a vyžadujou jídlo i v noci!
Julonie: Já mám ráda neděle. Všichni študentíci sedí nad pergameny a ani nedutají. Profesůrci sice chtějí hodně kafé, ale každému je jedno co jí a je takový pokojný a krásný den.
Kikola: Miluju grilování! Být na vzduchu a sluníčku. Tadyjc je to furt cítit olejem, je tu vedro a docela temno. Na grilovačky se hlásím dobrovolně.
Gulir: Bych jim dal syrovaný maso. Pořádnej flák syrový krávy vzpruží každýho!
Holie: Né, syrový né. Na to já nešáhnu. Leda rukavicema. Ale ty nedostanu, by byla Holie volná.
Fritole: A vzpomínáte, jak tehdá celý týden bylo volno? Já si mohla zajít do lesíku na ty magický houbičky do omáčky. To bylo fajn.
Sinul: To se mi nelíbilo! Ten nepořádek, když si kuchtili sami. Další týden jsme to tu cídili.
Rufiuse: Stejně je nejlepší profesůrkům zabavit kafe a koukat se, jak jim tečou nervy nad hromadou práce, checheche. Zase někdy musíme říct, že došla. Dlouho jsem se nezasmál.
Fritole: Jó, to si pamatuju! Po pár dnech byli všichni na hospitalizaci u Munga. Tyhle škodolibosti mě baví.
Ráda bych publikovala i další skřítčí zážitky, mohlo by však hradní obyvatelstvo překvapit, co vše jim skřítci na truc mohou připravit, kdy se jim něco nelíbí. Ne všichni skřítci jsou zaujatí, nikdá však nevíte, kterého z nich máte zrovna pod svýma nohama, když se nahlas šklebíte nad perfektně připraveným jídlem.
Komentáře
Všechna pole jsou povinná
Přehled komentářů