Hrabáci a Valentýn

Ema Talia
Zajisté jste si všimli, že v naší kolejce s námi bydlí čtyři úchvatní hrabáci. Dovolte mi, abych vám je představila trošku blíže. 


Dostali se k nám loni v létě, v tajemném kufru. A od té doby u nás tak nějak zůstali. Lebedí si s námi v křeslech, lezou nám do postýlek, chodí s námi sáňkovat a vždy se přichomýtnou tam, kde se něco děje. Rádi si hrají, běhají a skotačí.
Jsou to jednoduše naše velké, mazlivé lásky. A když je ten Valentýn, lásky čas, je nutné myslet i na ně. Jdeme na to!
Největší mazel je rozhodně Hraběnka. Miluje, když se jí masírují tlapičky. Po příchodu z venku ihned jako první skáče do křesla a natahuje tlapičky, aby se jí mohly namazat. Je nejspokojenější u někoho v klíně a u krbu. Má moc ráda spánek a malinový dort. Ze šperků jde nejraději po náramcích. 
Největší lupič pokladů je Šátralka. Když se něco zablýskne, ihned je tam. Tenhle hrabáček zbožňuje drbání za ušima. Je taky jediná, která umí vrnět. Nejraději se zavrtává do kapes svetrů a mikin. Je totiž nejmenší, ale zato nejhbitější. Miluje chipsy s kečupem. 
Dále tady máme Skrblíka. To je náš malý žárlivec, který musí být vždycky všude první. První u jídla, první na kopci, první v postýlce, všude první na řadě. Je také nejzvídavější. Skrblík je ale maličko náladový, chodí se pomazlit jen sem tam. Pečlivě si hlídá své vlastní poklady a nikdo mu na ně nesmí sahat. Má rád čokoládové sušenky. 
A poslední, koho tady máme, je Svrček. To je náš malý stydlínek. Zásadně sbírá jen penízky. Na šperky ho moc neužije. Ale je to neskutečný mazlík. Každou noc spinká u někoho jiného. Miluje teplo, semišové deky a zbožňuje šály a rukavice. Nejraději má drbání na bříšku.
Tak tohle je naše hrabáčkovská banda. A jelikož nastal Valentýn, lásky čas, i oni všem posílají slova lásky a přátelství:

Je jedno, kolik pokladů kolej má,
je jedno, jak velké konto ukrývá,
ten největší poklad v srdci schovaný,
v úsměvech, vzpomínkách navždy protkaný,
smích milý z kolejky každý den zní,
hrabáci v noci v postýlkách sní,
že přece lásky není nikdy dosti,

a v srdcích lvích i trochu hrdosti.
Ten největší poklad každý v sobě skrývá,
Hrabalka, Skrblík na tě se usmívá,
Svrček s Šátralkou culí se vesele,
tak lvíčci rychle, hybajte z postele! 
Zážitky čekají a láska také,
chovejte hrabáky jako ve vatě!
Mějme se rádi a nejen rok,
to bude pro všechny největší skok. 

Je hezké uvědomění, jak moc cenná je láska a přátelství. Co vše nám dává, čím nás obohacuje. A ještě úžasnější je zjištění, jak takoví malí drobečci, od mravenečka přes hrabáka až po třeba vlka, jsou schopni vnímat, cítit, dávat radost a spojovat. Nu, važme si toho, co máme a byť je to možná otřepaná fráze, mějme se rádi. Jen tak se utvoří pevný základ, na kterém se dá dobře stavět. 

Komentáře


Všechna pole jsou povinná
Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 6 + 4 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů


Kolejní časopis Nebelvíru školy Hogwarts.cz