Mé čtecí koutky

Když se opravdu chcete dostat do toho správného rozpoložení, prostě to chce svůj vlastní čtení koutek a tu správnou dobu. Ono číst takový horor v bytovce, kde vám oknem svítí slunce do obličeje a sousedi kolem vás se hádají – sami uznáte, že to prostě není ono. Ale číst hororový příběh na chatě v lesích, v noci, uprostřed bouřky... Uznejte, že už jen to prostředí dokáže skvěle navodit atmosféru.

No dobrá, v tomto případě to zase tak snadné není. On totiž Zámek a Klíč v kompendiu je velmi těžká kniha. Takže nohy pokrčit, ať je o co ji zapřít a hurá na jeden z nejlepších komiksů, které jsem četla. Je tak skvělý, že ani Rubie neodolá a kdykoliv si jej čtu, přiletí se přitulit a užívat si příběh (a trochu toho drbání).

Dalším místem, které je ale využíváno jen přes léto, je balkon. Je sice zasklený a dá se i vyhřát přímotopem, ale stejně se mi na něm nejlépe čte jen v letních ránech. To si hezky po probuzení uvařím kávu i čaj, připravím něco lehčího na zub a vyrazím se usadit. Ano, i zde se mi přes rameno dívá další z našich draků. A když začne být horko, máváním křídly se mě snaží ochladit.

Zkoušela jsem tu číst i po večerech, ale světlo vábilo otravný hmyz. I když letos by to mohlo vyjít – když už mi bylo dovoleno nainstalovat ochranné kouzlo (pro mudly maskované jako sítě proti hmyzu).

Prozatím posledním místem, kde si ráda čtu, je jediné místo, které můj manžel zakazuje (a ze kterého vám ani nebudu ukazovat fotku) - ale přiznejme si, že marně. Ono totiž není lepšího relaxu, než se naložit do vany plné vody s pěnou a číst dokud je voda teplá...