Nejnovější nebelvírské OVCE

V červnu a červenci se řady nebelvírských Ovčáků rozrostly o další tři absolventky - své zkoušky OVCE úspěšně složily Emily Smith (Šéfredaktorské minimum), Jane Patricia Vamos (Astronomie) a Nerys Heliabel Ghostfieldová (Péče o kouzelné tvory). Z původních osmnácti Ovčáků jich tak nyní již máme celých jednadvacet, přičemž v koleji v rámci rozšiřujícího studia jich stále zůstává čtrnáct (včetně Jane Patricie, která z důvodu červencového termínu ústní zkoušky ještě nadále zůstává studentkou sedmého ročníku, ač do něj již nepatří).

Jelikož je hogwartské absolutorium důležitým mezníkem v životě každého kouzelníka, rozhodla jsem se slečny krátce vyzpovídat, abych získala nějaké informace o jejich plánech do budoucna, vytáhla z nich nějaké detaily z jejich ohavně vyčerpávajícího zkouškového období a přiměla je trochu zavzpomínat na uplynulých sedm školních let. Nakonec mé naprosto neodbytné sovy, nesoucí namísto pergamenů zásilky s komunikačními zrcátky, dohonily na prodloužených prázdninách slečnu Nerys a slečnu Emily, které mi své odpovědi ochotně poskytly.

Tři otázky pro Emily

B.O.: Slečno Emilko, v první řadě vám moc děkuji za váš čas a doufám, že vám moc nekomplikuju prázdninové radovánky! Vy jste své OVCE skládala z Šéfredaktorského minima, což je ryze praktický šéfredaktorsko-redaktorský předmět. Prozradíte nám něco ze svých plánů do budoucna? Uvažujete třeba o tom, že byste zfialověla a stala se členem redakce (a kdo ví, možná i budoucí šéfredaktorkou) Denního věštce? Nebo ještě naopak hodláte setrvat v koleji, abyste mohla nadále poskytovat své erudované služby Lví tlapou?

E.S.: - mile se usměje - Zdravíčko, madam! Žádné komplikace, nebojte, čas jsem si našla v pohodě. Zfialovět se časem chystám, to ano, ale že bych se chtěla stát součástí DV, to nejspíše ne. Zatím jsem spokojená v koleji s funkcí korektorky. - usměje se -

B.O.: Ah, tak to slyšíme opravdu rádi - a slečna šéftlapka určitě v první řadě! - s ulehčením se zasměje - Má druhá otázka se týká vaší ústní zkoušky. Bohužel jsem neměla tu čest být na ní přítomna, takže jsem opravdu zvědavá - věřila jste si v ní, nebo jste z toho naopak byla nervózní? Nastala během zkoušení třeba nějaká chvíle, kdy jste měla pocit, že jste v koncích a že vás komise nechá zkoušku opakovat?

E.S.: Byla jsem hodně nervózní. Ruce se klepaly, dech zrychlený, hrůza, děs. Taky se to na mém výkonu lehce odrazilo. - pousměje se - Ale že bych se bála vyhození, to zase ne, až tak vyklepaná jsem nebyla; vždycky jsem se snažila najít si únikovou cestu. - zazubí se -

B.O.: Chápu, nervy jsou hrozná věc! - rozesměje se - Poslední má otázka bude trochu více osobní. Jako titulovaná novinářka máte zajisté smysl pro důležité detaily - kdybyste tedy měla zhodnotit svůj dosavadní studentský život a říct, která jedna událost nebo okolnost v něm byla pro vás nejdůležitější, posunula vás v kouzelnickém světě tím správným směrem, byla klíčová pro váš osobní rozvoj, která by to byla?

E.S.: Hmmm. - dlouze zapřemýšlí - Hodně mě posunul Sedmiboj. Ukázal mi, čeho jsem schopná, co dělám špatně, jak být více zodpovědnější... Taková velká, důležitá zkušenost mi opravdu pomohla jakoby... vyzrát, řekla bych. Rozhodně mě poučil, za což jsem ráda. Také hezky vyburcoval k lepším výkonům, kterých jsem se držela pak delší dobu... Nic jiného mě nenapadá, Sedmiboj měl na mě opravdu velký vliv. - usměje se -

B.O.: Tedy, to zní jako pořádné zadostiučinění pro organizátory z ministerstva, kteří se se Sedmibojem pachtí s houževnatostí i přes četné výtky a ostrou kritiku každou sezónu znovu a znovu. Snad čtou Lví tlapou... - prohnaně se zazubí - Já vám moc děkuju za tak pěknou odpověď, pro čtenáře doplním, že jste se účastnila Sedmiboje v roce Léto 2012 a skončila jste na pěkném šestém místě. No a jelikož můj čas vypršel, nebudu vás déle zdržovat, děkuji za odpovědi a přeji pěkné prázdniny!

E.S.: Mějte se krásně! - zamává s úsměvem -

(Ro)Zpovídaná Nerys

B.O.: Slečno Nerys, moc vám děkuji za váš čas! Koukám, že nemáte nic na práci, tak vám určitě nebude vadit investovat chvilku do klábosení se mnou... - vesele se culí - Vzhledem k tomu, že jste nebelvírskou premiantkou již od svého prvního ročníku, nikdo z nás určitě nepochyboval, že byste své OVCE nesložila na samé jedničky. Pravda je ovšem taková, že vaše písemná práce z Péče o kouzelné tvory dalece předčila všechna očekávání. Kolik času jste jejím psaním strávila?

N.H.G.: – celá se začervená nad takto položenou otázkou – Madam Bete, a věříte, že někdo přeci jen pochyboval? Já určitě ano. Profesoři už si zvykli na to, jakým stylem pracuji, a předčít samu sebe je každým rokem těžší a těžší a zkoušky, které si předem člověk co do tématu nevybere, jsou nevyzpytatelné. A to mě na nich vlastně z části děsí, z části nehorázně láká. – pousměje se – U zkoušek OVCE jsem se nebála ani tak špatných známek z písemné práce, spíš jsem se strachovala, že si utrhnu ostudu u ústní části.

A jak dlouho jsem zkoušku psala? Myslím, že do finální formy jsem ji od prvních slůvek, myšlenek a poznatků sepsala během několika dnů, ne víc jak pěti, ale celý předchozí čas jsem si vypisovala postřehy, citace z knih, které jsem si mezitím vyhledala a vypůjčila k tématu, seznamovala jsem se s geografií Evropy, s historickými střípky informací o jednorožcích, třídila věrohodné a méně věrohodné zdroje, četla si legendy, snila o tajemných a vzdálených lesích… Zkrátka jsem většinu měsíce na zkoušce rádoby pracovala, ale její skutečné sepsání odkládala v zoufalé snaze najít si nějakou základní osnovu, berličku, na které bych zkoušku vystavěla. A pak najednou těch informací bylo už příliš a musely ven, osnova se nabídla sama. Naštěstí mi zbylo ještě pár dnů na korekci textu, úpravy a vyškrtávání toho, co bylo pro téma práce nadbytečné.

B.O.: Sedlo vám zadané téma, nebo jste vnitřně s výsledkem spíše nespokojena, protože jste doufala v jiné, třeba více praktické zadání?

N.H.G.: Téma jako takové mě zprvu vyděsilo, hned na to nadchlo, pak zase vyděsilo, nadchlo… a takhle nějak se to mělo celý měsíc. Ke zkoušce jsem se hlásila bez předchozích přání a předpokladů, rozhodně mě tedy jednorožci v evropských lesích nezklamali. Pokud to hodnotím nyní, po zkoušce, pak mě nečekaně obohatili. A přesně taková by dle mého názoru zkouška OVCE měla být. Neměnila bych ani téma, ani výsledek, samozřejmě, kdo by odmítl tři pěkné známky a slušivou akademickou čapku k tomu? – pobaveně se směje – Bylo mi sice zprvu líto všech zajímavých informací, které se do práce nedaly začlenit, ale nakonec je to dobře, kdybych ji psala znovu, nebude se od té původní verze moc lišit.

B.O.: No jistě, slušivá akademická čapka se nikdy neodmítá! - směje se - Na naší škole jste se za dobu svého studia vzdělávala v nesčetném množství předmětů. Já jsem samozřejmě potěšena, že jste se nakonec rozhodla skládat své závěrečné zkoušky zrovna z Péče o kouzelné tvory, jistě jste ale uvažovala i o řadě dalších oborů. Které z nich byly „nejžhavějšími kandidáty“, mohu-li to tak říci, a kdyby bylo možné skládat na naší škole vícero OVCí, z kterých z nich byste si zkoušku ještě určitě složila?

N.H.G.:Ať jsem to poslední měsíce brala ze všech možných úhlů pohledu, Péče o kouzelné tvory je něčím, co je mi bytostně blízké, proto převážila nad všemi ostatními předměty. Hned v závěsu by byly žhavým kandidátem nejspíš Zvěromagie či Syrová magie, dál nepochybně také Magie duše, Nitročáry, Latina, Kolormagie, Kryptologie, Bystrozorství, Prefektování a primusování, Starodávné runy…. No, zkrátka bych si asi zapisovala zkoušky tak často, jak by to školní řád umožnil, vlastně to mám v plánu se zkouškami CKÚ. Kvůli výuce jsem sem před lety původně přišla a výuka je stále něco, co mě těší a co mi pomáhá se rozvíjet a růst. Vlastně jste mi připomněla, že jsem se stále nezeptala moudřejších hlav na to, zda lze např. KOZU skládat z téhož předmětu, z něhož člověk skládal OVCE. – honem si to na kousek ubrousku poznamená –

B.O.: To si asi ani nepište, jde to, dokonce z toho předmětu výslovně musíte mít buď OVCE, NKÚ nebo CKÚ... - když vidí, že si slečna poznámku přeci jen píše dál, mávne nad tím rukou a pokračuje ve výslechu - Na plány do budoucna se vás ptát nebudu, když zjevně hodláte KOZovat. Zeptám se vás proto na vaši studentskou minulost. Kdybyste nyní měla zhodnotit, který z uplynulých sedmi ročníků byl pro vás tím nejlepším, tím, do kterého byste se s kvalitním obracečem času s radostí a nadšením znovu vrátila, který by to byl – a proč?

N.H.G.: Máte pravdu, madam Bete, ještě svá studia nehodlám ukončit, ale ten manuál v Denním věštci od pana Fila je tak motivující a lákavý, že jen se zapřením hlavy o zeď mu odolávám! – pronese s rozverně škádlivým výrazem –

B.O.: - tváří se, že ten výraz nevidí -

N.H.G.: - rozesměje se - Ne, vskutku, profesorování by mě zatím bavilo asi tak týden, než bych svého kroku a zavřených vrátek do školních lavic litovala. Ale zpět k Vaší otázce.

B.O.: To je myslím moc dobrý přístup. - usměje se - Já vám tedy moc děkuji za tak skvělé odpovědi, slečno Nerys, ještě jednou vám gratuluji k získání diplomu a přeji vám pěkné léto!