Nebelvír v rámci UNC - čtenářské kategorie

Letošní vyhlášení je v době sepsání článků teprve budoucností. Zeptala jsem se tedy, jak naše vyhlídky vidí nově nastoupená šéftlapka Niobé Taíny.

Niobé Taíny: Podle mého skromného názoru, myslím, že šanci na lepší umístění máme. Měli jsme tři akce, které se dost povedly a lidem se dost líbily. Takže ano, šanci určitě máme.

Během roku vyjde nespočet článků a být mezi těmi, co vašeho šéfredaktora zaujmou, to chce jistý um. Ale aby takový článek zaujal ještě náročnou hradní porotu, to vyžaduje extra vypsaný brk. A extra vypsaný má s přehledem Nebelbrach.

V jednotlivých ročnících byla umístění následovná:

Je za tím nějaké tajemství? Snad nám Nebelbrach pár tahy brkem odhalí více.

Nebelbrach Mechacha: Zvláštní je, že si na to již moc nevzpomínám. Tuším, že jednou vyhrál můj článek o Harrym Potterovi a prokletém dítěti, asi protože šlo o první informaci o tom dramatu, dříve než bylo přeloženo do češtiny. Ale už ani nevím, ve kterém to bylo roce. Na další umístění si prostě nevzpomínám.

Z toho už plyne, že jsem UNC nikdy nebral jako něco zásadního. Když jsem byl nominovám, když jsem se dokonce umístil, potěšilo mě to, ale dál jsem to už neřešil. Mé články vznikaly buď z vnitřní potřeby, nebo z povinnosti. Na kvalitu jsem se soustředil hlavně u těch prvních, to byla srdcovka. Třeba když jsem zaváděl pravidelné reportáže z kvidyče v Denním věštci, nebo když jsem dělal pro Lví tlapou sérii o knihách JKR. Často jsem však psal věci prostě proto, aby měl časopis co otisknout. Mnohdy jsem pak přemýšlel o tom, zda není na hradě tiskovin příliš, zda by nebylo lepší, kdyby jich bylo jen pár a platilo: „Novináři celého hradu, spojte se!“ Přineslo by to méně textů, ale vyšší kvality.

Umístit se jako redaktor jednou, to je pěkná věc. Ale umístit se již několikrát, to značí, že svoji práci děláte nadmíru dobře. Nebelvír se pyšní oběma kategoriemi redaktorů.