Pasování nováčků

Přesně v 18:00 jsme byli všichni upravení a stáli jsme hezky v jedné řadě. Dělám si srandu. Vážně jste si mysleli, že bychom byli nachystaní všichni na čas? Samozřejmě se začalo až po akademické čtvrhodince, kdy nás madam slavnostně přivítala, ale to jsem prospala. Spíše mě zajímal ten meč, kterým madam nebezpečně mávala na všechny strany.

Po jejím rozmachu s mečem, který překvapivě přežili všichni, přišlo vystoupení naší primusky. To jste věděli, že Prin žije dvojí život? V tom jednom chodí pracovat do Kotle a v tom druhým rapuje. Tentokrát si chtěla získat obdiv nejmladších fanoušků, a tak improvizovala s našimi jmény.

Už se to blížilo a nebylo cesty zpět. Někteří se modlili, jiní si opakovali základy lekouzelnictví, jiní sledovali ruce madam kolejní, no… no a pak je tu Pitrys. 

Mothimer White:

Po příchodu byl již pasovací obřad v plném proudu, a tak jsem se zařadil mezi ostatní prváky. Madam kolejní si postupně zvala žáky na obřad. Když zaznělo mé jméno, lehce jsem znervózněl, ale vyrazil směrem k profesorce.

Poklekl jsem, a protože jsem přišel pozdě, nezazněla z mých úst žádná latina, vlastně ani nevím, zda to bylo vyžadováno, či ne. - směje se - Madam zvedla meč Godrika Nebelvíra a položila mi ho na rameno. Složil jsem přísahu koleji a za potlesku ostatních žáku převzal pasovací dekret, poté jsem se konečně vrhnul na jednohubky, které mi patron donesl. Nadšeně jsem sledoval ostatní spolužáky z prvního ročníku, jak jeden po druhém chodí k paní profesorce a jsou vítáni mezi právoplatné členy nebelvírské koleje. Když prošel pasováním poslední žák a skončil potlesk, objevil jsem se najednou v jezeře. Tak jsem se lekl, že jsem si málem loknul vody. Po návratu do komnaty jsem dostal deku, abych se trošku zahřál. Voda byla opravdu studená! Samozřejmě, že spolužáci vyšších ročníků se smáli, až se za břicha popadali. Po návratu všech potápěčů, jsme si zazpívali kolejní hymnu a vrhnuli se na focení. Pódium bylo dost malé, a tak se nás tam více jak 13 nevešlo, tak jsme se různě na fotky střídali, někteří se mezi fotkami ještě převlíkali. Poté byla již volná zábava. Pasování bylo moc fajn, dekret mám již vystavený vedle svojí postele. Už se těším, až budu v roli studenta z vyššího ročníku, co se může smát prvákům, až se proletí. - ďábelsky se zasměje -

To byla ta věta, která změnila všechno. Ve skutečnosti zařídila, aby se suché teplé oblečení změnilo na mokré studené oblečení.

Konečně jsme se stali právoplatnými lvy! A to se muselo oslavit. Jak jinak než hudbou, a tak jsme si zapěli tu naši hymnu. A nechali se zvěčnit na památku.

Než jsme se odebrali do postýlek, tak si pro nás madam kolejní připravila hru, kdy jsme na dané písmeno a zadanou podmínku museli napsat slovo a nesmělo být stejné jako slovo někoho jiného. Byla to sranda, dokud mi patronka 2x neukradla stejné slovo a nenapsala ho dřív než já. 

A jak jsme si vedli? I to nám madam prozradila.

Na moc pasování jsem nebyla, ale teď už vím, že tohle bylo to nejlepší z nejlepších. Děkuji madam kolejní a veškerému vedení za super večer!

Bylo to strašně super! Hlavně jak mi zůstala hlava na krku! - schovává pytel na hlavu - a taky i vlasy mi zůstaly. Taky se nikdo netrápil tím, že neumím zpívat. Většinou to nikdo nevydrží. Kýýých. Ale to jezero jste mohli trošku přihřát.

Pasování bylo super, překvapilo mě, že jsem šla na řadu poměrně brzy. Na chvíli jsem musela odběhnout, ale jsem ráda, že jsem stihla focení. Mám z obou foteček velkou radost. - usmívá se - Soutěž byla taky super, jen přemýšlet takhle večer bylo náročné. - směje se -

Popravdě jsem na pasovací večírek šla s určitými očekáváními. Hlavně po pár vtípcích o stínání hlav. Naštěstí se to ovšem obešlo i bez toho. Madam Hekatea pronesla slavnostní řeč, u které musím říct, že měla vše, co bych od hrdého člena Nebelvíru očekávala. Takže se tímto opětovně klaním před jejím řečnickým umem. Ovšem nemůžeme opomenout ani slečnu Princess, která se se svým úkolem popasovala na výbornou. - usmívá se - A pak už se šlo na pasování. Šla jsem první a byla jsem maličko nervózní, abych něco nepokazila. Naštěstí jsem se všech trapasů ale vyvarovala, a tak si na tuto událost odnáším pozitivní vzpomínky. Myslím, že i ostatní nováčci. Vše se totiž obešlo bez úrazu a za popichování starších členů smečky, bez kterého by to nebyla ani zábava. Dále následovalo koupání v jezeře, společné focení, zpívání hymny a soutěž. Za sebe musím říct, že vše jsem si užila, jsem moc vděčná v jaké tlupě jsem a doufám, že se nám povedou společně velké věci!

No tak zase za rok! 

Zdar a sílu.