Jak psát do kolejního časopisu? - Velmi vážně!

Po přiřazení do koleje (někdy je ta možnost i před, ale to závisí na jednotlivých časopisech a šéfredaktorech) se každý vyjukaný prvák snaží prosadit. Tedy samozřejmě se někteří nesnaží prosadit, jen se snaží udržet (zuby, hůlkou) na hradě, ale pokud se někdo stane trochu aktivnější, tak se snaží i nějak prosadit v kolektivu koleje. Někteří uvidí příležitost v bodosběračství, jiní zase dají přednost psaní do kolejního časopisu. Pro tu druhou skupinu je tu tento článek, protože ne všichni jsou tak skvělí, úžasní a dokonalí a dokáží se prosadit i bez rady!

Následující rady musíš plnit postupně. Žádnou nepřeskakuj, protože na sebe navazují a tedy při vynechání by ses mohl dostat do nesnází, či snad mohl být označen za nekvalitního redaktora a z toho plyne pouze vyhazov! A když budeš plnit vše do puntíku, možná se ti povede šéfredaktora vychovat tak, že bude psát i místo tebe, jako se to již povedlo jednomu červenému!

Vylez z postele, ty lenochu!

V posteli se toho nedá moc dělat. V pokročilé fázi lenosti sice je možné i psát úkoly a články v posteli, ale na to rozhodně ještě nemáš! Na to mám aktuálně jenom já! Teda… ani já ne, protože kdyby se to dozvěděli profesoři, proč jsou ty úkoly tak poválené a pomuchlané, asi by mi přestali dávat ta véčka z milosti a byli by z toho trollové!

(v)Oškubej husu!

Nebo možná bude levnější kachna (pokud není v dosahu, Madidess Leevian jich má celý houf). Každopádně si potřebuješ sehnat brk, kterým by se dalo psát (nebo šťouchat do šéfredaktora). Vybral jsem husu s kachnou, protože nepředpokládám, že máš dost peněz na sehnání kvalitního fénixe nebo zlaté husy, jejichž brky dokáží psát bláboly samotné!

Poraž Vrbu mlátičku!

Potřebuješ něco, na co budeš psát. Vyrábět pergamen je zdlouhavé a chodit do Zakázaného lesa kácet stromy je dost nebezpečné. Postačíme si s papírem z Vrby.

Opruzování jde samo!

Dojdi za šéfredaktorem svého kolejního časopisu a dej se do práce. Ideální hlášky jsou: „Ty jsi tak skvělý šéfredaktor!“, „Tenhle účes ti moc sluší!“ a „Náš kolejní časopis pod tvýma rukama vzkvétá!“. Pokud se dozvíš, že je redakce plná, můžeš zkusit perlu mezi těmito hláškami, které ti místo zaručí na 200%. Touto hláškou není nic jiného, jak: „Stejně nejsem hoden psát pro tak skvělý časopis!“ Cílem tohoto počínání je dostat se do redakce, jak jinak.

Sehnat křeslo!

To není jen tak! Zkus si napsat nějaký článek na nepohodlné židli! Je to otřesné! A co teprve třeba na nějaké sesli? No to už vůbec ne! Musíš dostat pořádné křeslo! Pokud nikdo jiný v redakci křeslo nemá, tak zkus namítnout, že by to zlepšilo kvalitu časopisu, protože by si všichni seděli velmi pohodlně, nebo něco takového. Každopádně si to křeslo sežeň, vyžebrej, vydobyj!

Přijď s nápady!

Je jedno, jakou kravinu zrovna plácneš, jen se snaž vypadat, že máš hodně nápadů a velký zápal pro věc. Šéfredaktora tím potěšíš a uděláš si u něj očko. Když máš u šéfredaktora nějaké to očko, pak ti bude odpouštět drobné prohřešky jako třeba deset měsíců nedodaný článek, velké hrubky v článcích, článek na jeden malíček a podobné prkotiny! Samozřejmě je potřeba vypadat, že máš práce hodně, ale že pro šéfredaktora bys bral klidně i další! On ti ji samo sebou nedá, ale udělá to dojem. Prostě musíš šplhat!

Napiš JEDEN dobrý článek!

Jakmile napíšeš první článek, který vyrazí dech šéfovi, zástupci šéfa, zástupci ředitele, řediteli, Uršule i Vrbě mlátičce, jsi za vodou. Všichni pak budou uctívat tvou osobu a nemusíš už skoro nic předvést. Často totiž to dopadne tak, že mnoho lidí tvé články přestane číst, protože by si připadali méněcenně a to i korektor a šéfredaktor, takže tam budeš moct psát místo pěti odstavců jenom nesmysli, třeba že Olivce smrdí nohy nebo Mike si na padoucha jenom hraje.

Šéfredaktorovi podlézat!

Musíš mu neustále říkat, jak je skvělý, jak jsi rád, že zrovna on je šéfredaktor a tak. Celkově mu musíš napatlat takového medu kolem pusy, až se na něj nalepí takové havěti, že skonči u Svatého Munga. Nedopadne to jinak, že se staneš zástupcem a tak budeš mít celou redakci na povel a nemusíš psát žádný článek! Staneš se uznávaným a dokonalým.

Tímto mé rady tobě, čtenáři, končí. Doufám, že jsi dával pořádný pozor a pořídil si více výtisků, aby sis tento velmi důležitý článek mohl vylepit i po záchodě, protože je potřeba si ho neustále připomínat!