| Příběh: |
Jsem potomkem zázraku. Nevěříte? Nu, jak byste si tedy vysvětlili, že na rande tenkrát vyrazily s větrem o závod dvě závodní šnečice, Šťopkoočka a Šlemique, a pak jsem se narodil já, zatímco Šťopkoočka se rozhodla změnit natrvalo pohlaví a stala se mi milovaným tátou? Byli jsme tak na hradě rázem dva samečci. Po tátovi jsem zdědil lásku k matlání latinských slov po zdech či deskách stolu, po mámě jsem zase našel zalíbení v delikatesách, především v aspiku. Snad proto je mé tělo bílý jako nepopsaný list, až na pusu, kterou… nu, aspik a taky bláto mi moc chutnají. Miluji běh, zvláště pak ten, kdy se objevím na startu a pak hned v cíli! Doufám, že jednou budu ve všech disciplínách stejně dobrý jako můj táta a že jsem dobrým vzorem šnečího charakteru pro mé čtyři potomky. |