Kagíkovská squadra aneb zápis z meetingu

Crrr crrrrr… Crrrr crrrr.
Nazdár …Čau Čau ... Ahoooj…  Čauky…

James: Rád vás všechny slyším. Teda Tarabasi? Haló? Jsi tam?

Meadow: Slyšíš nás? Zase vypadává...

Castor: Klasika. - směje se -

Tarabas: Jsem tady! Už vás slyším. Tak se můžeme pustit do toho. Chtěli jsme jako první projet takový souhrn letošního roku.

Castor: Tak co parto, jak se vám spolupracovalo? Za mě supr, každý jsme měli svoje a s novým puberťákem to nabralo na větších obrátkách. - směje se na celé kolo -

Tarabas: Spolupráce vlastně už takřka standartní, takový organizovaný (díky Mead - směje se -), chaos (díky sobě a ostatním - směje se -). Je to občas hodně emotivní, máme společný cíl, to nás vede kupředu. Každý z nás je malinko jiný, to je na tom to skvělé. Podle mě se hezky doplňujeme.

Castor: Jak říkáš Tarabasi, měli jsme společný cíl, který nám umožnil přátelsky spolupracovat.

Meadow: „Děcká já běžím do kopce z tramvaje a nestíhám klikat!“ - paroduje Tarabase a směje se - Tak určitě si myslím, že to byl často spíš chaos, ale spolupráce byla zábavná. Každý přispěl svojí dávkou do mlýna.

James: Jako za mě super. Jakože akce s vámi takhle na uchu, okem na hradě a druhým na DC, pecka. Jak říkáte, organizovaný chaos no. - směje se -

Meadow: Na uchu, v autě, ve stavebninách. - dodá jakoby nic - A který kagík se vám kluci plnil nejhůř? Za mě nejnáročnější na čas a sledování rozhodně Specialista. Ale na uskutečnění rozhodně Lovec. To poslední kolo byl masakr. Hlídat, kdo má koho uhánět, komunikace na všech frontách, kontrolovat časy. Multitasking level tisíc.

James: Lovec. Určitě lovec. Sehnat tolik lidí na poslední level lovce, bylo šílený. Ještě šílenější však bylo je synchronizovat na danou minutu a vteřinu pro pár přesných kliků. Ale zadařilo se a ten kámen, co spadl po úspěšném splnění, byl ohromný.

Tarabas: Dal nám zabrat Specialista. Vyžaduje disciplínu koleje. Zároveň od nás je potřeba, aby vždy někdo držel stráž a hlídal o půlnoci, zda naše brigáda padla nebo ne. Do toho pořád hlídat, kdo kam kliká a sledovat, kdy už to můžeme spustit, zda je nás už dost. Díky Filově tabulce máme v tomto o dost snazší život. To jsem si myslel, že je nejtěžší kagík až do letoška, kdy ho s přehledem překonal Lovec. To chce soustředění 45 lidí v jednom okamžiku a všichni musí udělat to stejné v pár vteřinách. To je poněkud stresující a může to vyvolat frustraci z nezdaru.

Castor: Rozhodně Specialista a Lovec, který vyžadovaly semknutost celé koleje. Dohnat sem všechny spolužáky i přesto, že každý máme své vlastní povinnosti, bylo takřka nemožné. Ale povedlo se! Za to všem v koleji patří mé velké díky. 

James: A co myslíte, který byl podle vás nejsnazší? Já si myslím, že Filantrop i Piják byla stmelovací zahřívačka před tím peklem, co nás všechny čekalo dál. - zavzpomíná -

Tarabas: Kagíci za odměnu jsou podle mě Filantrop a Piják. To je taková zahřívačka, jak říká James a hezký start.

Mead: Tak v tom s vámi naprosto souhlasím. Takových bych si příští rok přála víc. - zakoulí očima - Jen ty zásoby v kumbále trochu prořídly.

Tarabas: K zásobám v kumbále se ještě vrátíme později. - dělá si poznámky -

Castor: Souhlas s vámi, tyhle dva byly opravdu brnkačka. Pro celou kolej to byl takový odpočinkový kagík.

Tarabas: Vzpomínáte si na nějaký nejlepší a nejhorší zážitek během toho půl roku? Pro mě byly nejlepší zážitky pokaždé, když jsme vedli v boji o pohár. - zasní se - Vždy, když se na poslední chvíli našel někdo z koleje, který ještě přiložil tlapku k dílu a pomohl nám jako celku vyhrát. Protože Nebelvír byl letos první! - vykřikne - Nejhorší zážitky jsou pak ty, kdy vidím, že nás zas někdo dotáhl. To mám trochu nervičky, ale vím, že nás to nutí jít dál a nepolevovat.

Mead: - hlasitě se směje - Jo nervičky. Ty mi tekly od chvíle, co jsme udělali Filantropa s Pijákem. Pro mě byl nejhorší zážitek to, co se už zmiňovalo. Ta frustrace, když se nám něco nepovedlo o kousíček. Už jsem se vždycky těšila, jak to budeme mít z krku a bum, zase nic. A naopak zase ty nejlepší pramení z těch pokusů, kdy se nám to konečně povedlo! Ta úleva a radost, že jsme to zvládli společně.

Castor: Když slyšíte: "Děcka, já musím jít nakrmit kočky, už mě tu koušou." Asi nejlepší zážitek byla ta radost celé koleje, když jsme splnili dané úrovně disciplín a o to víc, když jsme splnili všechny úrovně. A s nejhorším zážitkem souhlasím s tebou Tarabíku. My jsme byli první, tak musíme být prostě první a nechceme se dělit o pohár! - protestně zamává pěstičkou a směje se -

James: Nejlepší chvíle byli přesně, jak říkáte. O pár bodíků se dostat do čela a doufat, že to bude stačit a ostatní koleje nad námi mávnou rukou a nechají nám pohár. Nejhorší zas ty chvíle, kdy po 118 minutách koukáš, že ti chybí dva lidi na Specialistu a nikdo neví, kde ty dvě duše už uhnat. - zasměje se tiše pro sebe -

Meadow: V tuhle chvíli je skvělé, když se zapojí celá kolej. Každý loví kontakty na někoho a pak se jednomu človíčkovi ozývá deset lidí, kde je. - hihňá se -

James: No ale domlouvání se na hlídání brigád jsme zvládli, co myslíte? Nebo já to tak alespoň vnímám. Kdykoli jsme hlídali, a já měl u mudlů noční směnu, tak jsem bral. Něco i ve svém volnu. A zbytek se celkem taky snadno rozhodil mezi ostatní.

Tarabas: Tahali se sirky z krabičky, a kdo vytáhl nejkratší, držel basu do rána. - směje se -

Mead: No tady se chlapci zdržím komentáře. Já se svým režimem jsem v tom nočním hlídání byla úplně marná.

Castor: Po zkušenostech z minulého roku, jsem nebyl ničím zaskočen. Domlouvání bylo stylem, zatoč si ruletou, a buď budeš mít volno, anebo hlídáš přes noc. Za mě bylo nejhezčí, když jsem šel spát v jednu ráno a z druhé strany postele slyšíš napůl náměsíčnou Mead: "je tam ta brig…" a s nedokončenou větou následovalo hluboké chrápání.

Mead: Ha ha ha, vtipné. - ukáže lví gesto na Castora -

Mead: Dobře a na závěr nějaké celkové shrnutí? Přiznejte se, kdo s tím chtěl už praštit? Já se klidně přiznám, že když se to vše v mudl životě navalí a zrovna děláme náročného kagíka, tak ty pocity vzdát, to občas byly. Ta únava a frustrace z toho, že už to chci mít konečně za sebou, jsou potom ale vykompenzovány radostí z úspěchu. Myslím, že se nám všem letos povedlo se opravdu spojit jako jedna kolej. Bylo to naprosto úžasné, že se zapojili všichni i přes veškeré překážky, které kdo měl v cestě. Jsem na každého lvíčka v koleji nesmírně pyšná. A na vás kluci úplně nejvíc, moc mě to s vámi baví.

James: Zde mám naprosto jasno. Jakožto nováček u těchto kagipardálů jsem se myslím dost vezl a učil se, co kde je potřeba a koho kde a jak uhnat, popostrčit a podobně. Rozhodně jsem nezvažoval s tím seknout. Frustrace občas z neúspěchu byla, ale to k tomu patří. Vše vždy vykompenzoval úspěch a vědomí posunu vpřed. Nejvíc mě asi na tom celém bavily pravidelné cally s ostatními třemi a domlouvání se, co kdo má dělat. Na tohle se moc těším i příště, jestli tedy s tím ostatní neseknou. - výhružně pohrozí na ostatní -

Tarabas: Mé pocity jsou takové, že je to vlastně super zkušenost a spolupráce v týmu. Jsme sehraní, každý má vlohy na něco jiného a máme rozhozené úkoly. Tohle nejde dělat v jednom člověku a ani ve dvou. Přijde mi super, že kromě nás existují i další členové Nebelvíru, kteří vždy ochotně pomáhají s kontaktováním někoho dalšího, nebo přispějí nápadem, jak to dělat lépe. Hlavně si myslím, že je třeba pamatovat na to, že je to hra. Snažíme se ji vyhrát, ale ne na úkor vlastního fyzického nebo duševního zdraví či na úkor dobrých vztahů v koleji. Takže z mého pohledu je důležité, abychom se k sobě chovali hezky a případné chyby nezveličovali. Je OK na to upozornit a požádat o nápravu, není OK to rozmazávat přede všema nebo někoho veřejně zesměšňovat. Chápu, že to může být frustrující, když se nám nedaří, nebo nám to uteklo kvůli neúčasti 1-2 lidí. Jenomže všichni jsme lidé, a proto jsem rád, že tak k sobě přistupujeme a jednáme s respektem k druhému. Úkolem skvadry je kromě organizace kagíkování také neformální podpora zdravých vztahů v koleji. Příští rok bych do toho šel znovu.

Castor: Já a vybodnout se na to? Nikdy! Já ten pohár chtěl získat pro kolej za každou cenu a myšlenka to vzdát nepřipadala v úvahu.  Naprosto špičková spolupráce v našem týmu. Mead držela morální rákosku, Tarabas hromadnou organizaci, James security a textová sekretářka a já jako váš statečný Cas expres transport se smyslem pro humor. Ale nechci opominout to, že veškerá zásluha patří hlavně spolužákům a duchovi, ale i fialovým, kteří se zapojili. Nebylo to snadné, stálo to dost emocí, ale jako lví smečka si nemáme, co vytknout.

Meadow: Úžasně si to shrnul Casi. Nechci vědět, co si představuješ pod pojmem textová sekretářka a James - hodí udivený výraz na Castora -Oukej chlapci. Napadá vás ještě něco k tématu rekapitulace? Chtěl by někdo ještě něco dodat? Nebo se posuneme k dalšímu bodu?

Na drátě se rozhostí ticho

Tarabas: Dobře, tak to bychom měli. Pojďme se tedy přesunout k dalšímu bodu. Budeme do naší skupinky přidávat nového člena?

Víc už vám neřekneme, musíte dál sledovat náš soví spam a vývěsky

Pro Lví tlapou
vaše kagíkovská squadra

Komentáře

Všechna pole jsou povinná

Jméno
Nadpis
Text
Kolik je 4 + 3 (číslem)?
Akce

Přehled komentářů

:)

Napsal: Mead Dne: 18.06.2025 ve 11:35

No však na ty kytí se těším úplně nejvíc :-D nikdo nikdy takový pohár neměl. A teď budem všichni kytičkový děti :D

♥

Napsal: Enol Dne: 18.06.2025 ve 10:19

Tak to jsem ráda, že je to tak, jak říkáte a nemusím vyhazovat všechny ty vyrobené kytičky na sdílený pohár ♥ Šikulky jste, to vám rozhodně opravdu nikdo nevezme. Však jste pro mě byli vzorem. Ale pst!

:)

Napsal: Lily Starling Dne: 18.06.2025 ve 10:14

Enolko, nemyslím si, že to skvadra s tou "neochotou" deliť myslela zle. Ale ako píšeš, o žiadny z pohárov sa nedelí, takže je to taký nezvyk, no :D O pohár sa ale podelíme, no to, že sme ako prví splnili všetkých kagíkov, to nám nik nevezme! :D A decká, skvelý náhľad do organizácie, klobúk dolu, ja by som na to nemala nervy a, merlinžiaľ, asi ani čas... Takže smekám a teším sa na ďalšiu drezúru o rok :D

.

Napsal: Castor Dne: 18.06.2025 ve 10:11

Enolko, my se o pohár rádi podělíme. Není to myšleno, že jsme hamouni. V zápalu toho, že jsme byli první a splnili jsme jako kolej tak všechny disciplíny, nám udělalo pouze radost. A zajisté to bylo myšleno s přátelsky-vtipným a sportovním duchem.:-) Jste našimi rivaly, ale i tak jsme vám fandili! :-P

?

Napsal: Enol Dne: 18.06.2025 ve 09:28

Děcka, moc vás obdivuju. Vím, co taková organizace kagíků stojí práce. Ale popravdě mě dost mrzí vaše neochota se o pohár dělit. Budiž vám ale omluvou, že jste pohár získali poprvé a tak nejste na dělení zvyklí. Fajn článek a super vhled do organizace kagíků červené koleje :)