Dračí kapela ve Sluji

Domečky se návštěvníkům otevřely s menším zpožděním. Nakonec pan ředitel ale vše zvládl, a tak jsme běželi koledovat o sto šest.

Emča vyrazila do Dračí sluje. Po celé odpoledne okupovala měkoučkou žlutou sedačku obskakována Eill. Hladová Ema rovná se protivná Ema. A tak mlsná profesorka Magie kamenů obdržela štrůdl, koláčky, dýňové muffiny, jemné rizoto a hovězí líčka. Usmívala se na všechny okolo, tvářičky ulepené od zmrzlinových kostí.

Studenti a fialoví přicházeli a odcházeli s plnou náručí koledy, namáčeli fazolky, předváděli nejrůznější kostýmy a skládali úchvatné básničky. Eillen obskakovala všechny návštěvníky s dračí pílí sobě vlastní.

V pozdních hodinách dorazila i Annya. A co osud nechtěl, najednou to u Eill doma vypadalo – to posuďte sami!

Zakládáme hudební skupinu! Jmenujeme se Drákulky a chobotničky! V našem repertoáru je mnoho písní, pro Emču v době nemoci však píseň jediná:

V hlavě máš asi broukááááá – znělo ze Sluje. Nechyběly ani slova z písní jako:

Annya se postavila a vysokým, leč zpěvným hlasem spustila:

Annya koledu dostala, a ne jednu. S hrdostí dodala, že se všichni musí na Halloween maskovat, kdežto Pekelná paní takto vypadá celý rok. 

Zpívali jsme, jedli, pili a někdo močil. Ne, jak si myslíte! Močil fazolky přece!

Eill napomenula slečnu, že močí do výše očí. A to už jsme se ohýbaly v pase smíchy, a pak jsme se najednou dostaly od písní ke škole. Eill totiž zmínila staré dobré poznámky ze žákovských knížek a už to jelo:

Tak co, jakou poznámku jste ve škole dostali vy, milí čtenáři? Doufáme, že jste si Halloween užili, jak se patří. Zdravíme z Dračí sluje a přejeme pohodové podzimní dny.

Eill, Annya a Emča